Milý Dane,
je mi jasné, že si ze mne děláte legraci. Takovouto otázku přeci
nemůžete myslet vážně! Na první pohled vypadá to vaše tázání jako
výkřik nějakého nevyzrálého puberťáka. Navíc! Copak můžete mít ve 23
letech tak motoricky vyspělé dítě? Asi jste se přepsal ve svém věku a
není vám 23, ale 32 let. Omlouvá vás jen to, že jste z Moravy. Pražák by
totiž napsal podobný zařízení. Ani v metropoli neumějí lidi dobře
česky, ale zase jinak. Vidím ve vaší otázce mnoho inspirace. Stačí, když
se trochu soustředím na informace v té své křišťálové kouli.
Tak tedy: naše česká populace velmi stárne. Lidé jako by se ani nechtěli
tolik rozmnožovat, jako to bylo třeba za Husáka. (To byl prezident, který
zvýšil porodnost tím, že rodičům slíbil peníze – přídavky, porodné
a tak.) V populaci přibývá starých lidí a psů, protože nepřibývá
dostatek dětí. Je to takové relativní. Teoreticky tedy přibývá tchýní.
Ale to zas jenom teoreticky, protože, jak současní lidé mají menší chuť
se množit, tak pochopitelně neuzavírají sňatky. Takže prakticky vlastně
tchýní ubývá. Tento demograficko-sociologický exkurz je pro vás nutný,
abyste si uvědomil, že institut tchyně brzy zanikne spolu s institutem
manželky. V minulém století se ocitli na listině zlikvidovaných
příbuzných kmotry a kmotři. Mohl byste tedy být rád, že nějakou tchyni
vůbec máte. Místo abyste na ni dštil nevraživost, mohl byste o ní pečovat
a pak se s ní vytahovat mezi kolegy v práci nebo mezi kumpány v
restauraci.
A teď tedy k tomu, zda existuje nějaké zařízení, kam byste na horách mohl
tchyni odložit a celý den se o ni nestarat. Osobně o žádném takovém
horském denním stacionáři nevím, ale to neznamená, že neexistuje. Dnes
jsou k dispozici školky pro psy i kočky a jistě i mnoho dalších druhů
odkladoven, jejichž existence mi není známa. Radila bych vám, abyste si svou
otázku nechal pro sebe, nikomu se se svým nápadem nesvěřoval a začal
konat. Založte si síť horských školiček pro tchyně. Předpokládám, že
pro takovou školičku vypracujete bohatou nabídkou fyzických, duševních i
sociálních aktivit. Řetězec se může jmenovat třeba Babička Boženy
Němcové. To musela být tchyně jako řemen. O tom, co na ni pan Prošek se v
románu raději nemluví. Nejspíš snil o tom, kam by ji mohl odložit, aby o
ní celé dny neslyšel.
