Domníváte se, že Beaver Creek je nebezpečnější než jiné tratě?
Beaver Creek a Birds of Prey, to je tak náročná trať! A atraktivní pro diváky, vždy je to krásná podívaná. Na lyžařích vyžaduje hodně odvahy a spoustu lyžařských dovedností. Především cit pro skluz v úvodní části a technické dovednosti ve strmých úsecích. Žádná zatáčka není stejná, na trati jsou krásné skoky, především ty poslední tři jsou úchvatné, v nich musí být závodníci opravdu precizní. V minulosti jsme v Beaver Creeku zažili i těžké pády, vzpomeňme na Aksela Lunda Svindala. Každopádně, můžeme očekávat velmi vzrušující mistrovství světa.
Jak vidíte šance Aksela Lunda Svindala a Bodeho Millera v boji o světová prvenství? Vždyť ještě nejsou stoprocentně připraveni.
Musím zdůraznit, že v Beaver Creeku není možné po takovém zranění, jaké postihlo Aksela, přijet a vyhrát jen s několika tréninky v nohách. U Bodeho Millera nikdy nevíte, je doma, a jestli ho to nebude příliš bolet, možná má nějaké šance. Na Birds of Prey potřebujete odvahu, to znamená, že se musíte cítit naprosto fit, tělo musí být připravené, není to jen o lyžařských schopnostech. Je to záležitost souhry těla a hlavy. Když je tělo ok, pak bude i hlava a naopak. Bylo by pro mne velkým překvapením, kdyby si Aksel nebo Bode dojeli pro medaile, ovšem v tuto chvíli ještě nevíme, zda se postaví na start. Ačkoli, Bode už v Kitzbühelu ukázal, co dokáže, přestože má v nohách jen pár tréninků a není dostatečně fit. Kdyby se postavili na start a kdyby získali medaili, to by bylo vážně ohromující.
Svindalův krajan Kjetil Jansrud se vrátil po zranění před olympijskými hrami a triumfoval... A je favoritem MS.
Jeho návrat a vítězství na OH byly nesmírně působivé. Vlastně nyní odstartoval sezónu, v níž Norům chybí Svindal a jako by si řekl: „Nyní jsem na řadě, musím ze sebe dostat to nejlepší, být nejlepší“. A okamžitě využil šanci převzít Svindalovu vůdčí roli v norském týmu a na svazích. S Nory je to vždy takové zvláštní, jeden nebo dva, ale vždy mezi nejlepšími, bojují o vítězství, o pódium. Uvědomil jsem si – ještě, když jsem závodil – že jakmile jeden špičkový norský lyžař opouští scénu, objeví se další a přebírá jeho roli. To není dobrá zpráva pro soupeře, Norové jsou v tomto směru velmi stabilní.
Dominik Paris neměl loni dobrý rok, ale nedávno v Kitzbühelu byl blízko double...
Dominik patří k lyžařům s vyrovnanými výkony ve sjezdu a super G. Úspěchy v Kitzbühelu – vítězství v super G a druhé místo ve sjezdu – mu dodaly hodně sebedůvěry právě před MS. Já jsem byl v téže roli před olympijskými hrami ve Vancouveru, vyhrál jsem tehdy v Kitzbühelu double a vím, že to dodává opravdu skvělé pocity na startu. Ovšem, že jste v dobré formě, hodně sebevědomý a vyhrajete double v Kitzbühelu, to ještě neznamená, že se stanete i mistrem světa. Každopádně Dominik Paris patří mezi nejužší špičku největších favoritů MS.
Favorité mezi muži v technických disciplínách?
Na prvním místě Marcel Hirscher. Za ním Felix Neureuther, jeden z velkých favoritů slalomu, ale jak známo, ve slalomu se může stát cokoli. Už překvapili Chorošilov, Gross, Dopfer a další. Úžasná je celá top patnáctka, téměř nedělají chyby, všichni jsou opravdu precizní. Bude to úžasná podívaná.
Lindsey Vonnová je zpět a s velkou parádou...
Její výkony jsou nesmírně působivé, po dvou letech bez závodního lyžování, bez toho závodního pocitu, neuvěřitelný návrat. Předpokládal jsem, že bude dobrá už v prosinci, ale nikoli, že bude takovým způsobem vítězit. Očekával jsem, že bude potřebovat více času na to, aby se postavila na nejvyšší příčku. A najednou je mezi ženami držitelkou nového rekordu v počtu vítězství ve světovém poháru. Nepochybně bude obrovskou osobností šampionátu a půjde tvrdě nikoli po jedné, ale více medailích.
Nejlepší český lyžař Ondřej Bank mi před zimou v rozhovoru vyprávěl, že jeho tajným cílem je skončit v nejlepší desítce světového poháru. Jak vidíte jeho šance?
V Kitzbühelu všechny opravdu překvapil, byl tak dobrý! Zvláště ve sjezdu. Technicky je opravdu výborný, zapracoval i na odvaze a hodně se zlepšil ve sjezdu. Získávat body ve světovém poháru může tedy ve sjezdu, v super G, v super kombinaci. Nevybavuji si, jaké je v tuto chvíli přesné bodování v první desítce světového poháru, ale Ondřej je výborný lyžař, on to může dokázat. Já se na jeho jízdy rád dívám. Navíc, mně se vždy líbí, když český lyžař nebo lyžař z nějaké podobné menší a ne tolik tradiční lyžařské země, vyskočí na přední místa. Nejlepší desítka? Ano, může v ní být, může to dokázat.
Na MS budete v roli poradce a experta Eurosportu. Jaké jsou Vaše dojmy po přechodu z pozice závodníka na pozici novináře během světového poháru?
Je to pro mne samozřejmě úplně nová zkušenost a na práci během MS v Beaver Creeku se moc těším. Vlastně jsem se začal brzy smát sám sobě, jaký jsem býval, jak jsem se někdy na novináře díval. Když jsem dojel do cíle, přišly první dotazy, a já jsem si pro sebe říkal, viděli vůbec ten závod? Co dělali celou hodinu? A postupně jsem si uvědomoval, že novinář nemá na starosti jen sledování závodu od první do poslední sekundy, jaká jsou úskalí té práce apod.
Jak jste cítil zkrácený Hahnenkamm? Je takový závod pro Vás ještě Hahnenkammem?
V minulosti si na zkrácení závodu nikdo nestěžoval, ani žurnalisté ani organizátoři. Nezáleží na tom, odkud startujete, stále je to Hahnenkamm, stále to musíte zajet, i když je to jen třetina tratě, prostě je to riskantní Hahnenkamm. Četl jsem několik komentářů na téma zkrácení závodu a byl jsem nepříjemně překvapen několika z nich, které byly dokonce napsány v duchu... že se jednalo o „směšný závod“. Myslím, že ti, kteří vypustili taková slova, nikdy nestáli na trati Hahnenkammu, nikdy to nesjeli dolů, nikdy si neprohlédli trať z Hausbergu do cíle. Vždyť na Hausberg se řítíte stejnou rychlostí, ať startujete v Seidlalmu, nebo nahoře.
Vyměnil byste jeden ze svých pěti triumfů na Hahnenkammu za světový titul ve sjezdu?
Vím, že všichni sjezdaři touží vyhrát Hahnenkamm. Ale tak, jak je otázka položena, tak jsem nikdy neuvažoval. Je to můj život, moje kariéra a je to tak, jak to je. Nikdy jsem nevyhrál olympijské zlato a byl jsem jen druhý ve sjezdu na mistrovství světa. Taková je moje kariéra. Pokud bych se s tím nesmířil a chtěl jako lyžař něco jinak, začal bych z toho bláznit a byl bych sám sobě nejhorším nepřítelem.
Jakým směrem se vyvíjí alpské lyžování? Lze očekávat v budoucnosti nějaké revoluční kroky?
Alpské lyžování je stále nesmírně atraktivní sport a věřím, že jde správným směrem. A stále se skáčou nádherné skoky. Myslím, že drtivá většina lyžařů je s vývojem sportu spokojena, přestože to asi nebude sto procent. Nečekejme nějakou velkou revoluci v lyžování, světový pohár se jede přibližně 50 let a krok za krokem v něm probíhají takové malé revoluce a postupná vylepšení. Velká revoluce není úplně možná, zvláště v případě, že pravidla ohledně lyží jsou nastavena tak, jak jsou. Pokud by tato pravidla zmizela, byla by to výzva pro výrobce lyží a revoluce v alpském lyžování.
A bezpečnost? Airbagy?
Určitě je dobré, že lyžování jde tímto směrem, že můžeme lyžovat s airbagy. Systém se ještě bude testovat, vylepšovat, už je ale blízko k tomu, aby byl funkčí a využitelný během závodů. Ovšem závodníci by měli vědět již před začátkem zimy, zda budou jezdit s airbagy, nebo bez nich. Musí se s nimi sžít, jezdit a skákat s airbagy je těžké, protože pohyb je jiný, závodníci na něj nejsou ještě zvyklí. A musí vlastnit speciální kombinézy, do nichž se airbag vtěsná, přece jen nějaký prostor to vyžaduje.
