Milá Kateřinko,
tohle se stává holčičkám na horách dost pravidelně. A pak se to stává
slečnám a dospělým paním, zkrátka všem ženám. Muži už jsou takoví,
že jim působí velikou slast s někým závodit. Soudím, že tatínek by měl
dole čekat ještě s nějakým dalším sourozencem, protože je tam to
množné číslo. Zdá se mi víc než pravděpodobné, že se jedná o bratra
nebo dokonce víc bratrů. S muži je to tak: když se jim nějak nedaří, aby
závodili mezi mezi sebou, tak začnou závodit s ženami. Tatínkové se syny
navíc často tvoří takové jakoby pakty, jimiž reagují na spřízněnecká
pouta, která se vytváří mezi ženami. Touha být na kopci první je u nich
velmi velmi silná, takže přehluší třeba i slušné vychování. Dříve si
v sobě muži pěstovali takový ochranitelský zápal, který jim v očích
žen přidával body. To se dnes dost vytratilo a který novinář nebo bloger
nemá o čem psát do nějakého ženského plátku nebo na svůj blogísek, tak
tuto skutečnost může kdykoli pitvat. Tak to jen, abych ti objasnila, že
vaše domácí situace je zcela normální.
Důležité je, jak na to reaguje vaše maminka. V zásadě umějí ženy v tuto
chvíli vytáhnout dva možné scénáře. Buď vaše maminka začne nadávat,
proč na vás ty ťulpasové nepočkali. Možná říká i taková slova, která
sem nemůžu napsat. Vydrží jí to až nahoru a tam se ta tiráda rozjede
ještě hlasitěji. Takové temperamentní mamince je dost jedno, jakou dostane
odpověď: odjeli jsme, protože foukalo (a byla nám zima), odjeli jsme,
protože nefoukalo (a tak by nebyla zima ani vám), mysleli jsme, že jste
zůstaly/zůstanete tam/onde, neměli jsme hodinky, mysleli jsme, že nemáte
hodinky. Vidíš, Kateřinko, že to jsou hovadinky, ať se říká cokoli.
Jiný druh maminek neříká vůbec nic. Mlčí zarytě, tváří se sveřepě a
takzvaně dělá dusno.
Ty si milá Kateřinko, z ničeho z toho neber příklad. Je daleko lepší
obrátit tu situaci ve svůj prospěch. Pokud je krásné počasí, tak se
usaďte (teď s maminkou, později sama) někde na lehátku před horskou
restaurací, pokud je hnusné počasí, tak si zalezte někam dovnitř a
čekejte, až si vás ten tatínek a brácha najdou. A až vás najdou a
zaplatí za vás účet (to rozhodně nechte na nich), tak se jich zeptejte
třeba, jestli sníh nahoře je dobrý nebo jestli nemají kapesník. Ptejte se
prostě na něco, na co budou umět odpovědět, a neptejte, proč na vás
nepočkali. Budeš to vědět líp než oni: protože jsou to muži.
Máte dotaz, na který jste ještě nikdy nedostali odpověď? Pošlete
jej na skipsycho@snow.cz
anebo ho přidejte jako komentář k článku!
