Rodina s malými dětmi je poměrně rozmanitý lyžařský organismus, že by bylo s podivem, kdyby se všechny jeho součásti cítily blaze v jednu stejnou chvíli. Jedna taková chvíle ovšem existuje, a to když se potomek vyloupne z ulity dětského parku jako malý lyžař a poprvé zdolává opravdové sjezdovky. To je zážitek jak pro něj, tak pro rodiče.

Louka, kam oko dohlédne

Seiser Alm/Alpe di Siusi je horská louka, a to ne jen tak ledajaká. Je nejrozsáhlejší nejen v provincii Südtirol, ale v celých Alpách. To znamená nejen mírné svahy, ale i ohromnou a uklidňující prostornost. Po louce jsou rozeseté romantické seníky a salaše a celou ji přitom rámují roztodivná skaliska Dolomit, jako by to byly jen pohádkové kulisy. Výsledkem kontrastu „nekonečného“ prostoru a divokých skal je jedinečný genius loci, který působí přinejmenším na rodiče, ale možná i na děti. Všechny sjezdovky, cvičné svahy a dětské parky jsou nahoře na louce, nikoliv utopené kdesi v hlubokém temném údolí, jak to občas bývá. Takže se každou chvíli kocháte a necháváte na sebe i ve vrcholu zimy svítit slunce. Na té nekonečné louce se široké sjezdovky zdají snad ještě širší, přehlednější a bezpečnější. To je s dětmi obzvlášť příjemné, když získáte pocit, že se jim vlastně nemá moc co stát. Každý je z dálky vidí a beztak se tu promenují hlavně lyžaři, kteří nejezdí o moc rychleji než ty děti. Je to zkrátka radost, zvlášť když to děti opravdu baví a v lyžařském zápalu zapomínají hlásit, že jim je zima, teplo, hlad a žízeň.


Výhled z vrcholu Puflatsch - vlevo skalní věž Langkofel a šikmá stěna Plattkofelu

Značení sjezdovek je na Seiser Almu o dost barevnější než skutečnost – na plánku tu máte modré, červené i černé, ale kolem sebe vidíte jen různě zvlněnou až zkrabatělou louku. Jako červené jsou tu značené modré tratě, které mají alespoň velmi krátkou svižnější pasáž nebo terénní zlom. Všechny sjezdovky jsou pak promodralé dostatkem odpočinkových až plochých pasáží. Ale i tatínek se nakonec sveze – třeba na černém „rukávu“ z holého vrcholku Puflatsch anebo v trochu zasuté muldě pod pahorkem Spitzbühl. Jinak to tu pro sportovnějšího lyžaře moc není. V kapse ovšem máte skipas platný i v údolí Gröden/Val Gardena, nebo dokonce superskipas Dolomiti, takže nic nebrání výletu do Val Gardeny, vzdálené 20 minut autem či skibusem a nabité červenými a černými tratěmi. Vlastně ano, děti vás možná tak snadno nepustí.

Co se týče sjezdařské rozlohy, není Seiser Alm žádný rodinný trpaslík – je to dokonce trochu labyrint. Tři hlavní lokality (Piz, Compatsch, Saltria) tvoří půlkruh, propojený sjezdovkami a přejezdovými cestami – přejezdy tam a zpět nevedou vždy stejnou trasou a je třeba sledovat mapu a značení v terénu. Hlavním centrem a jednoznačně nejlepším výchozím bodem je Compatsch. Z údolí sem stoupá bezbariérová, kapacitní, prostorná a pohodlná 15místná kabinka, kterou musíte využít i pro cestu dolů – žádná sjezdovka nevede zpět. Obdobně na vrcholek Piz vede podobná kabinka z městečka St. Ulrich z údolí Gardeny a ani tam se nedostanete po sjezdovce.

S dětmi v tunelu

Compatsch je malé hotelové letovisko přímo na Seiser Almu s ubytováním vyšší kategorie, a to rovnou u sjezdovek. Pár kroků od stanice kabinky je obchodní centrum s půjčovnami a velkou úschovnou lyží včetně vyhřívání bot (cca 3 eura/den). To je velmi praktické, pokud se neubytujete zde, ale dojíždíte z údolí. Compatsch má z pohledu rodiče začínajícího lyžaře ideálně odstupňovaný terén s ideální infrastrukturou.



Aktuální informace o lyžování ve středisku Seiser Alm (sníh, počasí, webkamery, reporty) najdete i na SNOW.cz





Vše začíná v dětském parku „modré“ školy, alespoň v případě, že máte ještě nelyžaře a nechystáte se ho zasvětit sami. Jazyková bariéra odpadá, pokud si domluvíte českého instruktora Láďu, který je na Seiser Almu už přes 6 let a zatím se nikam nechystá. Na rozdíl od většiny rodičů má s jejich dětmi nekonečnou trpělivost, jak se na ideálního lyžařského instruktora patří. Generace dnešních mladých rodičů si z dětství možná pamatuje na paní učitelku ve školce či ve škole, ale v některých zemích bývá dětským „idolem“ právě instruktor lyžování. Zeptám se dětí ještě později, ale zatím to vypadá, že vedle paní učitelek bude mít čestné místo i on.


Čarodějná stezka na Compatschi

Na velkou sjezdovku

Jakmile se dítě naučí bezpečně zatáčet a brzdit, postoupí o kousek dál k vleku Euro, kde je postaven zábavný „čarodějný“ slalom s několika tunely, kam se při troše sebekontroly vejde i rodič. Děti si chtějí i při lyžování vlastně hrát a honička s rodiči v tunelu je spolehlivě zabaví. Na vleku můžete jezdit i s dítětem na koleni. Ještě o něco níže startuje ultramoderní pohodlná sedačka Panorama, která má nástupiště zvýšené právě pro děti a měkkou a robustní automatickou závoru, pod kterou nepropadne ani myš. O nic se nemusíte starat a malý Tomba přitom září, protože to lyžování je možná ještě zábavnější cestou nahoru než dolů.

V okolí Compatsche se točí vesměs expresní a zčásti kryté 4- a 6sedačky, z nichž hned tři mají automatickou závoru bez podpěrky nohou (kromě Panoramy ještě Euro a Puflatsch). Na všech výukových svazích mají sedačky dětské zábrany proti vypadnutí. Ta chybí jen na nejstarších dvousedačkách v lokalitě Piz a Spitzbühl, kam se s nejmenšími dětmi ale stejně nejspíš nedostanete. Sedáky bývají vždy poměrně nízko nad zemí, aby se dětem dobře nastupovalo a vystupovalo, níže jsou zapuštěné i turnikety.


Pohodlná a bezpečná 6sedačka Panorama

Jako u babičky

Přímo na Compatschi stojí moderní designová samoobslužná restaurace Alpina Chalet, která je spolehlivou základnou v jakoukoliv denní dobu. U vchodu se dětem klaní velký plyšový medvěd. Mnohem romantičtější jsou dřevěné chatičky „Schwaige“, kde si budete připadat jako na návštěvě u babičky, protože zvenku vejdete třeba přímo do kuchyně.

Jakmile se vydáte do nitra Seiser Almu, můžete dětem lyžování zpestřit čarodějnými pohádkovými legendami, které vyprávějí informační sloupky s dřevěnými soškami čarodějnic. Zdatnější děti pak ocení „letmé kilometry“ – úseky s měřením rychlosti. A výborně baví také snowpark Laurin s mnoha malými skokánky a zvlněnou dráhou. Mimo lyžování se můžete vydat na procházku po utemovaných stezkách anebo se pustit po některé z pěti sáňkařských drah, na které vedou lanovky. Některé jsou v blízkosti Compatsche, k dalším se přiblížíte skibusem, který spojuje Compatsch a Saltrii. Seiser Alm je protkán i hustou sítí běžeckých stop – přezout, převléknout a nakonec i osprchovat se můžete přímo na Compatschi ve velkorysém běžeckém centru.


Domácí knedlíčková polévka v Rungger Schwaige

Děti do 8 let výhodou

Ubytovat se můžete nahoře na louce, anebo v údolí. V hotelovém letovisku na Compatschi je to romantičtější, ze dveří vystoupíte rovnou na sjezdovku, ale zaplatíte více a hlavně máte omezený pohyb autem za jiným vyžitím. Po horské silnici, která sem vede souběžně s lanovkou, se v době jejího provozu nesmí jezdit a v jiném čase jen s povolením.

Na úpatí horské louky jsou pak tři milá městečka Seis, Völs a Kastelruth. Seis am Schlern, z jehož okraje vyráží lanovka, je příjemné letovisko s historickým centrem, obchůdky, restauracemi a kavárnami s venkovním posezením. Hotely a apartmány jsou spíš vyšší kategorie, stejně jako všude kolem. Pěšky k lanovce docházet nejspíš nebudete, i když je to jen několik set metrů, zejména kvůli závěrečnému stoupání. Městečko ale celý den pročesává nízkopodlažní skibus a jednotlivé linky samozřejmě zajíždějí i do okolních letovisek.

Seiser Alm je jedinečná adresa pro ty, kdo se chtějí trochu odříznout od světa a hledají klidné, rekreační sjezdovky pro děti i pro sebe. Jsou-li k tomu ještě milovníky běžek nebo pěších výletů, budou úplně nadšeni. Není to však typická levná rodinná destinace, což je dáno i společným skipasem s velkou a „drahou“ Val Gardenou. Nejlépe se tak pobyt vyplatí s dětmi do 8 let, které jednak neplatí za skipas a jednak mohou na zdejších středně dlouhých a nezalidněných tratích získat své první alpské lyžařské zkušenosti a sebejistotu.