Zákon v Rakousku rozlišuje terén zalesněný a nad hranicí lesa. Pro prvý platí Lesní zákon (Forstgesetz) z roku 1975, poslední změna 2007. Ten v § 33 zaručuje právo vstupu do lesa za účelem rekreace (Erholung) s výjimkou vymezených ploch (školky, rezervace apod.). Vstup ale neznamená jízdu, jež je možná pouze s povolením majitele. „V oblasti dopravních zařízení“ povoluje jízdu pouze po sjezdovkách a cestách, ne mimo. Podle lanovkářského právníka dr. Heidlena je tím třeba chápat pásmo asi 500 m od vleku či lanovky.
Znamená to, že oblíbené „lesem vedle sjezdovky“ je nelegální. Jelikož je ale Rakousko zemí spolkovou, částečně komplikují situaci další odlišná ustanovení jednotlivých zemí. Výjimkou je tedy Vorarlbersko, kde existuje při jednolité sněhové pokrývce (geschlossene Schneedecke) nárok sjíždět na půdě zemědělské i lesní. Samozřejmě pokud neplatí speciální nařízení toto obecné právo regulující.
Nad hranicí lesa
Zde už logicky neplatí zákon lesní, nýbrž různá ustanovení podle zemí. V Tyrolsku a Dolním Rakousku žádný obecně povolený vstup neexistuje. (Žasnu, chodí a sjíždí se tam osošest.) V Horních Rakousích, Salcbursku, Štýrsku a Korutanech existuje volný vstup na půdu ležící ladem (Ödland). A ve Vorarlbersku už to známe.
Se skialpy na sjezdovce
Skialpinisté se často snaží stoupat po sjezdovce. Jenže vesměs tam nemají co dělat. Sjezdovka v hranicích lesa už totiž není lesem ve smyslu zákona a právo volného vstupu podle § 33 Forstgesetzu na ni nelze uplatňovat. A protože je trať určena ke sjíždění a k výstupu jen v nezbytně nutných případech, bylo by její použití k výstupu „nenouzovému“ porušováním práv majitele či uživatele. A pozor, platí to i bez výslovného zákazu, takže odvolávat se na „nikde to nebylo napsané“ nefunguje. Jak už víme, existuje nad hranicí lesa v Horních Rakousích, Salcbursku, Štýrsku a Korutanech volný vstup na půdu ležící ladem (Ödland). Jenže sjezdová trať – značená, upravovaná, zasněžovaná apod. – ladem ležící není, a tak ani tam bez svolení stoupat nelze. V Tyrolsku také ne, bez ohledu na ladem-neladem. Naopak to lze ve Vorarlbergu. Ten je výjimkou i v tom, že stoupat po sjezdovce lze i v hranicích lesa. Ovšem jen pokud to nezakáže místní úprava. Třeba provozovatelova, aby se zabránilo škodám, například na čerstvě upravených tratích. Jiné zákazy může vyhlásit policie.
A ani ten Vorarlberg není tak všeobjímajícím rájem. Právo pohybu v terénu může být regulováno na základě tamního Zákona o sportu (Sportgesetz).
Je jasné, že freerider či skialpinista, věren onomu „free“, toto mnohde dodržovat nebude. To už je každého boj. Ale přinejmenším je dobře vědět, jak se situace má podle zákona.
(Článek zachycuje stav roku 2008, zpracováno podle textu Christopha Heidlena.)
