S dětmi nejen na sjezdovkách (1) - freestyle
S dětmi nejen na sjezdovkách (2) - telemark
S dětmi nejen na sjezdovkách (3) - freeride
S dětmi nejen na sjezdovkách (4) - běžky
Nečekejte od tohoto dílu žádný sofistikovaný návod, jak správně jezdit na saních. Spíše se vám pokusím namíchat koktejl možností a zábavy, okořeněný nějakou tou zajímavou a na našich horách ještě netradiční aktivitou.
Sněžnice
V posledních letech už hojně rozšířená aktivita i u nás. Sněžnice jsou původem vlastně pracovní nástroj, který umožňoval pohyb – chůzi v hlubokém sněhu. Možná si vybavíte historické obrázky bambusové obruče propletené řemínky, která se upevňuje na zimní obuv. Současní nenechaví zimní nadšenci si přetvořili toto nářadí k obrazu svému a vymysleli další populární zimní sport.
Kdy začít
Začít mohou děti prakticky kdykoliv. Jednoduché dětské sněžnice se vyrábějí již pro čtyřleté děti.
Bezpečnost
Vzhledem k tomu, že se jedná o chůzi, je veškeré nebezpečí spojeno nikoliv s pohybem samým, ale pouze s počasím, terénem, ve kterém se pohybujete, a samozřejmě s podceněním fyzických možností v souvislosti s délkou a náročností vybrané trasy.
Jak dlouho to trvá a jak je to náročné
Chůze na sněžnicích je jednoduchá a nevyžaduje žádné speciální kurzy. Zpočátku se bude vám i vašim dětem zdát, že musíte jít v širším postoji, ale na to si časem zvyknete. Volná pata umožňuje celkem přirozený pohyb chodidla. Některé modely jsou vybaveny ozubenou částí, tak aby zjednodušily postup na zmrzlém povrchu. Samozřejmě nepříjemný může být pohyb v prudkém svahu, v traverzu, ale tam se se svými dětmi pravděpodobně na výletě nedostanete. Menší obtíže mohou také vzniknout při rychlé manipulaci v menším prostoru, ale opět to není nic, na co by se nedalo během výletu zvyknout.
Vybavení
Nějaký typ sněžnic nabízí v současné době alespoň jedna půjčovna v každém středisku a samozřejmě jsou běžně dostupné v obchodech zabývajících se prodejem outdoorového vybavení. Materiálově i tvarově se trochu liší, od konstrukcí z lehkého kovu vypletených pásky po celoplastové sněžnice. Vázání je vždy vymyšleno tak, aby se dalo upravit na jakoukoliv zimní obuv. Samozřejmě dětské sněžnice jsou plochou menší než ty dospělé a také u vázání se počítá s menším rozměrem obuvi. Vhodným doplňkem ke sněžnicím jsou hole, které zajišťují rovnováhu a oporu při chůzi. Dětské sněžnice pořídíte již od tisíce korun. Zapůjčit si je můžete za cenu od 100 do 200 Kč na den. Hole můžete použít lyžařské, samozřejmě ideální jsou teleskopické s variabilním nastavením délky.
Skifox, snowbike, snowscoot
V českých horách jsou poměrně novinkou. V případě Skifoxu se jedná v podstatě o odpružené sedátko spojené konstrukcí s krátkou lyží, na nohy se upínají plastové lyžičky. Z kopce pak sjíždíme na sedátku, držíce se malých madel z obou jeho stran. Snowbike je opravdu kolo na sněhu. Jedná se o konstrukci podobnou nebo opravdu převzatou z kola, na kterou se pomocí speciálního systému upínají dvě na sobě nezávislé krátké lyže. Z kopce pak sjíždíme jako na kole. Někdo si na nohy upíná ještě krátké plastové lyžičky.
Snowscoot je na první pohled velmi podobný Snowbiku, avšak konstrukce je upevněna na dva krátké snowboardy a stojí se na něm jako na koloběžce.
Kdy začít
Tyto „hračky na sněhu“ jsou vhodné pro děti zhruba od 6 let. Jízda, hlavně na Snowscootu, je koordinačně náročnější.
Bezpečnost
Jelikož se pohybujeme většinou na sjezdových tratích, je nutné dodržovat stejná pravidla bezpečnosti, jako kdybychom byli na lyžích. Helma je určitě vhodná. Přestože s ani jedním z těchto „strojů“ nejsme pevně spojeni, může při pádu dojít k nějakým těm nepříjemnostem, vzhledem k velikosti a váze jejich konstrukce.
Jak dlouho to trvá a jak je to náročné
Počítejte s tím, že začátek není úplně jednoduchý. Chvíli bude trvat, než se dítě popere se stabilitou, hlavně v zatáčkách. Kontrola rychlosti je taky trochu oříšek. Každopádně začínejte na mírných a dostatečně širokých tratích. Sjet kopec bezpečně by dítě mělo zvládnout za zhruba půl dne. No a pak už jenom nabírá rychlost…
Vybavení
Zakoupit tyto „hračky“ je poměrně náročné. K Snowbike se v Čechách dají na internetu a v některých cyklo obchodech koupit lyže společně se systémem, do kterého se upne rám normálního kola. Nejedná se však o žádnou levnou záležitost, set lyže spolu s upínacím systémem vás vyjde kolem 6 tisíc korun. Navíc sehnat takový set pro děti je téměř nemožné. Budete tedy odkázaní na služby půjčoven. Ceny půjčovného se pohybují mezi dvěma sty až čtyřmi sty korunami na den. Jen v Krkonoších si můžete některou z těchto „hraček“ zapůjčit v Jánských Lázních nebo třeba ve Špindlerově Mlýně.
Sáňkařské dráhy
Nepotřebujete nic speciálního, saně máte buď své, nebo vás ochotně vybaví v nejbližší půjčovně. Samozřejmě půjčovny u drah, provozujících noční jízdy, disponují i čelovkami, nebo jsou dráhy dokonce osvětlené. Nebezpečné situace vyplívají jen z neodhadnutí rychlosti nebo z nedostatečné kontroly vzdálenosti mezi jednotlivými saněmi. Nebezpečná místa na tratích bývají řádně označena a řídit sáně dokáže snad každý.
Délky tratí se v Čechách pohybují mezi dvěma až čtyřmi kilometry. Za zapůjčení samotných saní zaplatíte kolem 150 Kč, avšak někde je zpoplatněn i přístup na sáňkařskou dráhu. Samozřejmě v nabídce sáňkařských společností jsou výhodné rodinné balíčky zahrnující sáně, čelovky, dopravu i vstup na dráhu.
Sáňkařské dráhy najdete v Čechách například na Dolní Moravě, ve Špindlerově Mlýně, Janských Lázních nebo na Ještědu.
Mushing
Bez zvířátek to prostě nejde, a tak ani já neodolám a zmíním se krátce o další nevšední a kouzelné nabídce českých hor, jízdě se psím spřežením.
Nabídka je opravdu široká, vaše dítě zažije neopakovatelnou jízdu v saních, samozřejmě doprovázeno zkušeným musherem. Také si řízení saní může samo vyzkoušet. Součástí výletu bývá instruktáž, jak saně řídit, dozvíte se, jak se psi zapřahají, jaké různé typy mushingu existují, a spoustu dalších zajímavých informací o kontaktu s krásnými psy ani nemluvě. Délka základních výletů se většinou pohybuje kolem 2 hodin včetně instruktáže a můžete při nich ujet až 20 km. Cena se pohybuje od 2 500 Kč do 3 500 Kč za tříhodinový program.
Vzhledem k tomu, že jste celou dobu doprovázeni musherem, žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí.
Vyzbrojit se musíte teplým oblečením, hlavně rukavicemi, vhodnou obuví do sněhu a na místě jsou i lyžařské brýle.
Doufám, že vás tento článek navnadil a ujistil v tom, že na českých horách opravdu je z čeho vybírat. Samozřejmě výčet možností zábavy a netradičních sportů na sněhu těmi zmíněnými zde zdaleka nekončí, stačí jen podívat se na stránky lyžařských středisek, nechat se inspirovat a užít si krásnou dovolenou.
Rozhovor s dětmi
Děti z 5. třídy První soukromé ZŠ v Hradci Králové – Melisa (10 let), Láďa (12 let), Kája (11 let), Domča (10 let), Zuza (10let), Toník (11let)
Co děláte na horách, když odpočíváte?
Láďa: Jíme jídlo a to je všechno.
Kája: Bobujem a lyžujem.
Zuza: Hrajeme hry, bobujeme a už nic.
Říkájí Ti něco sněžnice nebo psí spřežení?
Láďa: Psí spřežení? To je, jak tam sou ty psi a jedeš na nich.
Domča: Sněžnice, to mně připadá jako něco na internetu.
Zuza: Snowboard. Sněhový boty.
Jel/a si někdy na opravdové sáňkařské dráze? Zkoušel/ la jsi sněžnice, psí spřežení?
Meli: Jako jak se na ní jezdí? Ještě ne, ale chtěla bych to zkusit. Psí
spřežení jsem viděla v televizi a taky bych to chtěla zkusit. Bylo to
docela zábavný, když sem to viděla.
Domča: Jel sem na bobech, který maj zatáčení, a jel sem tam hodně rychle.
Bylo to v zimě.
Toník: Počítá se i hlíňák? Takovej kopec? Ne, nejel. Když to neumíte,
tak to je o život někdy.