Seriál Tajné tipy Alp by se mohl jmenovat také Kam utéct před davy. Začal jsem ho psát poté, co se mi v touze utéct davům a lyžovat plnohodnotně na poloprázdných sjezdovkách i v plné sezoně podařilo navštívit několik zapomenutých či opomíjených středisek a jejich vyhledávání se mi stalo téměř vášní. Byť právě střílím do vlastních řad a riskuji, že po přečtení několika článků na toto téma již nebudu v mých oblíbených ukrytých areálech zcela sám, činím tak, abych se s vámi podělil o několik lyžařských alternativ k provařeným alpským velikánům.




Prvním důvodem je místní černá sjezdovka, na které trénuje občas i rakouský nároďák. Kromě zmíněné černé najdete na Rittisbergu ještě dvě červené a jednu modrou sjezdovku pro děti, na které jsou různá pohádková zastavení a večer je využívána jako osvětlená sáňkařská dráha.

Doménou Rittisbergu je však také počasí. Celá oblast Ramsau, respektive unikátní horské „plateau“ na kterém leží, je díky svojí orientaci pod masivem Dachsteinu považována za jedno z nejslunečnějších lyžařských míst Rakouska. Možná i díky tomu zde panuje zajímavé mikroklima a nejedenkrát jsem zvolil Rittisberg pro trénink právě díky dobré viditelnosti a hezkému počasí, zatímco v několik kilometrů vzdálených Planai, Hauser Kaiblingu a Hochwurzenu nebylo vidět ani na krok a sněžilo.

Rittisberg díky svojí poloze uprostřed běžkařské oblasti disponuje ještě jednou neuvěřitelnou vlastností. A uvěří jen ten, kdo se sem vydá lyžovat. Na Rittisbergu nikdo nelyžuje. A když říkám nikdo, myslím tím opravdu nikdo. Ať jsem tam přijel v lednu, únoru, nebo březnu, o víkendu nebo ve všední den, parkoviště bylo prázdné, na kopci do dvaceti lidí, o víkendu maximálně trénink místního žactva na mírnější nefrekventované červené a několik skialpinistů stoupajících po kraji černé sjezdovky vzhůru do vrcholové hospody, kde mimo jiné skvěle a poměrně levně vaří. Přitom si ve středisku každého hosta cení, což se projevuje nejen na ochotě a domáckém přístupu personálu, ale i na špičkové úpravě sjezdovek.

Rittisberg zní jako ráj, tak kde je zádrhel?

Jediným zádrhelem je snad pouze to, že Rittisberg je opravdu malý. Pokud jste lyžaři pohodáři, kteří se spíše chtějí kochat a projíždět nekonečnou spleť tratí v protějším Planai & Co., budete Rittisbergem za chvíli otráveni. Pokud jste sportovní lyžaři, kteří chtějí za dopoledne najezdit 20 kilometrů na téměř svěťákové pistě a cestou nahoru odpočívat na komfortní čtyřsedačce, nebo hledáte vhodné místo pro osobní trénink a nekonečné drilování, jste zcela na správném místě. Pec pod Sněžkou je ale každopádně třikrát větší.

Na druhou stranu si Rittisberg dokážu představit i jako místo pro ideální a nikterak drahou rodinnou dovolenou, zejména s malými dětmi. V Ramsau je nesčetně ubytovacích kapacit všech možných úrovní a díky lokalitě za nikterak vysoké ceny. Přímo pod Rittisbergem, ale i na dalších místech v Ramsau najdete velmi dobře vybavené dětské parky spolu s lyžařskými školami. Přitom všem můžete jezdit na běžkách po upravených tratích, kterými je Ramsau vyhlášené, nebo si jít na dvě hodinky zajezdit na Rittisberg. O večerním sáňkování s dětmi ani nemluvím. Rittisberg jinak patří do oblasti Ski amadé, pokud tedy máte ten správný skipas, věnujte mu jeden půl den, ať objevíte jeho kouzlo. Nebudete zdaleka první, kdo pouhým slovům nevěřil a koho jsem musel „párem volů“ dovléct až téměř pod kopec.

P.S.: Na vrcholu Rittisbergu je voliéra s papoušky. Proč a kde se tam vzala nevím, každopádně je tam a děti jsou z ní nadšené.

Více informací najdete na Skiregion Ramsau




Další tajné tipy Alp najdete v archivu!