Jaký jste měli pocit ráno před túrou? Byl nový sníh? Kolik?
Pocit jsme měli dobrý, svítilo slunce, ale nezdálo se mi, že by bylo velké teplo. V noci, když jsme šli na chatu, tak jsme šli po vymetené ceště a ráno taky žádný nový sníh před chatou nebyl. Za posledních 24 hodin tedy nesněžilo.
Sledovali jste nástěnku s lavinovou situací? Jaká byla?
Ano, na info o lavinách jsem koukal v sobotu ráno i v pátek. Předpokládám, že kamarádi taktéž. Lavinová předpověď se stupněm 2/3 visela i na nástěnce.
Freeride pod Geierem 2015 - výstup z údolí od chaty Lizumer, foto: Vítek
Ludvík
Varoval tebe nebo někoho od vás ze skupiny provozní chaty?
Informace o varování chatařem není pravdivá. O tomhle jsme diskutovali už v sobotu večer. Nikdo z naší skupiny mi nepotvrdil, že by explicitní varování dostal. Jestli varoval kamaráda, který neštěstí nepřežil a který odcházel později, to nevím. Jediné naše informace tak pocházely z lavinové situace na nástěnce. Chataře jsem se na to v sobotu večer explicitně zeptal, a on mi, skoro bych řekl podrážděně, řekl něco ve smyslu, "že nemůže ráno s každým extra mluvit a že vyvěsil lavinovou situaci na nástěnku".
Můžeš popsat, kdy kdo na túru vyrazil?
První vyrazila skupina freeridistů, my (5členná skupina) jsme vyrazili po
nich, někdy po 9:15. Naši 3 kamarádi (včetně toho, který nepřežil)
vyrazili o chvíli později, ale přesně nevím v kolik.
Se skupinou freeridistů jsme se potkali až na méně strmém svahu, kde došlo
nakonec k neštěstí. Tam jsem teprve zjistil, že před námi jdou také
Češi. Prohodili jsme s nimi pár slov, zeptali se na jejich pohled na
lavinovou situaci a pokračovali jsme směrem na Geier. V místě, kde se
výstupový svah rovná a vytváří plošinu, cca. 500 m daleko od budoucího
laviniště, jsme se zastavili. Tam nás dostihli dva ze tří kamarádů,
kteří vyrazili později. Po nějakém čase jsme uslyšeli a viděli odtrh
laviny z hřebene vpravo za námi. V tu chvíli nás bylo nahoře "v bezpečí"
7.
Co dole dělala skupina freeridistů nemohu říct, protože jsme je neměli na
dohled.
Byla v místech, odkud se lavina odtrhla, stopa po lyžařích? Mohl odtrh někdo – byť vzdáleně, třeba narušením kompaktnosti někde bokem svahu – iniciovat?
Od místa, kde jsme stáli a odpočívali, k místu, kde byl přechod neporušeného svahu a laviny, jsem si ničeho nevšiml. Byla tam jen naše výstupová stopa a stopy od kamaráda, který jel na místo neštěstí přede mnou. Nevzpomínám si, že bych viděl např. odtrh přetínající výstupovou trasu. Ale byl jsem v momentě sjezdu do laviniště trochu v šoku, takže jsem si detaily neukládal do paměti. Konzultoval jsem to ale s kamarádem, a i on je toho názoru, že nahoře taky nezaznamenal typický schod po odtrhu, ale spíše nájezd na lavinové pole - prostě jakoby drobný schod nahoru, který nebylo složité překonat, jen se přejel lyžemi. Nahoru jsme šli jako první, a tudíž nebylo možné, aby se někdo pohyboval nad oblastí odtrhu.
Tragická lavina v Tyrolsku na 16 stranách ve SNOW
95
- Rekonstrukce dne
- Rozhovory se svědky
- Detailní analýza příčin
- Nová zjištění
- Seznam smolných bodů
- Podrobný komentář odborníka
Tištěná verze SNOW 95 - vychází 25. 2. 2016
Elektronická verze SNOW 95 - čtěte hned!
www.alza.cz/media/snow
www.floowie.com/cs/slimmedia
Spali jste na chatě Lizumer? Byly tam s vámi i jiné skupiny? Byli tam i jiné národnosti než Češi?
Ano, spali jsme na Lizumer hutte, přišli jsme tam cca kolem 1. hodiny v noci. Určitě tam byly i jiné národnosti, protože lyžárna byla plná lyží.
Je pravda, že na Geier vyrazili jenom Češi? Kolik českých skupin tam bylo nezávisle na sobě?
Nakonec se ukázalo, že skupina, která tam šla před námi, byli také Češi. V podstatě jsme tam vyrazili nezávisle na sobě opravdu jen Češi.
Šli byste tam, i kdyby tam nešla skupina před vámi? Kdo vybral právě tento cíl? Proč jste šli právě tam?
Myslím, že bychom tam šli, i kdyby tam nikdo nešel. Skupina před námi podle mě nebyla důvodem, proč jsme tam šli. Kdo vybral cíl, si už nepamatuji, ale jednalo se o túru doporučovanou celoročně a splňující kritéria bezpečnosti, jak jsme se v té době domnívali. Navíc někteří z nás na Geieru již byli.
Freeride pod Geierem 2015 - výstup k úbočím, kde se poté stoupá a zase
sjíždí, foto: Vítek Ludvík
Pochytil jsi, jaké měly jednotlivé skupiny záměry? Cíle, které chtěly dosáhnout?
Vůbec ne. Naším cílem bylo jít směrem na Geier, dokud to bude bezpečné.
Už jste tam někdy byli? Znal to tam někdo?
Ano, kamarádi na Lizumer Hütte byli již dříve. Já jsem tam byl poprvé.
Myslíš si podle pocitu, že lavinová dvojka, respektive trojka výše byla odpovídající?
Z pohledu toho, po čem jsme šli v tom kritickém úseku, asi ano. Z pohledu toho, co nejspíše samo vypadlo z okolních kopců v zasaženém místě a na dalších 20 kopcích, tam už si tím tak úplně jistý nejsem. Podle statistik minimálně těch 20 nehod (nepočítaje tu naši) bylo s přispěním člověka, tak těžko říci. Každopádně ten den byl hodně anomální. Ti lidé, kteří se o vytváření lavinových situací starají, na to mají metodiku, dělají to dlouho a jsou v tom nejlepší, a tak doufám, že jim mohu důvěřovat.
Freeride pod Geierem 2013 - ze dvou vrcholků uprostřed je Geier ten
světlý vpravo, foto: Vítek Ludvík
Měřili jste někde cestou sklon svahu? Jak si myslíš, že je ten svah strmý (průměrně a nejvíc)?
Ano, sklon svahu kamarád měřil digitálním sklonoměrem. Měl kolem 25°, v maximu pod 30°.
Kde jste byli a jak jste zaznamenali první lavinu?
Byli jsme na místě, kde se výstupová trasa narovnává, tak 500 m daleko od lavinového pole. Výškově odhadem 100 m pod odtrhem. Stáli jsme tam různě daleko od sebe čtyři, diskutovali další postup a zbylí tři kamarádi už byli o kus dále, za hřebenem, odkud lavina nakonec vypadla. Neměli nejmenší tušení, že se něco stalo. My čtyři jsme nejprve ucítili křupnutí, a pak už jsme jen viděli padající sníh z pravého svahu.
Co jste dělali potom?
Pak jsme sundali okamžitě pásy a jeli zkontrolovat, kde máme posledního kamaráda. V momentě, kdy jsem jako druhý z naší skupiny dojel na dohled laviniště, volal jsem telefonicky pomoc.
Freeride pod Geierem 2015 - fotka z výstupu zachycuje obvyklé laviny a
splazy z bočního hřebene, foto: Vítek Ludvík
Dokážeš popsat situaci na laviništi, když jste se tam dostali?
Já jsem ztratil nějakých 10 minut vysvětlováním, kde se nehoda stala. Pak jsem vytáhl pípák a začal cik-cak projíždět laviniště. Dole již freeridisti a mí kamarádi vyhledávali s pípáky zasažené. Mám z toho vlastně jen pocity... Myslím, že nikdo nepanikařil a každý se snažil pomoci, jak to jen za daných okolností šlo. Od shora jsem pomalu bez nalezení oběti dojel do místa, kde již freerideři postupně objevovali své zasažené kamarády. Pomohl jsem s finální lokalizací a začali jsme je vyhrabávat.
Kdo organizoval sebezáchranu?
Myslím, že až do příjezdu záchranářů nikdo. Prostě to fungovalo samo. Lidi se navzájem informovali o tom, kde je ještě potřeba pomoci, kdosi z freeridistů spočítal, kolik lidí chybí. Možná se o organizaci někdo snažil, ale jakmile jsme našli zasypaného, hrabal jsem, co jsem mohl, abychom se k němu co nejdříve dostali. Co bylo kolem, jsem v tu chvíli téměř vůbec nevnímal. Závodili jsme s časem. Tím, že byla velká převaha vyprošťujících nad těmi zasypanými, velmi rychle jsme je myslím všechny lokalizovali.
Lokalizovali jste některého ze zachráněných na základě vyhledání pípákem, nebo byli všichni vidět?
Řekl bych, že ti, co byli zasypáni jen částečně, byli vyproštěni ještě před mým příjezdem. Já osobně jsem bohužel lokalizoval pípákem jen hluboko zasypané.
Kolik lidí se podařilo vyprostit do chvíle, než přijeli záchranáři?
Tak to opravdu nevím.
Freeride pod Geierem 2015 - ještě tentýž pohled v širším pohledu.
Ukazuje, že terén je členitý s plochými místy, foto: Vítek
Ludvík
Jak fungovali členové výprav při záchraně?
Myslím, že lidé z obou výprav věděli, co mají dělat. Tím se nechci pasovat do role odborníka na danou problematiku, jen jsem měl ze způsobu vyhledávání a vyprošťování pocit, že se něco smysluplného děje. Pocity je vlastně jen to jediné, co z toho mám.
Zarazila vás nějaká tvrzení v médiích? Co byl podle vás největší rozpor mezi mediálním obrazem a realitou?
V médiích byla uveřejněna hromada nepřesností. Když pominu informace o
počtech a pozicích lidí jedné a druhé skupiny, tak mě nejvíce naštvaly
informace o tom, že někteří neměli pípáky a informace o ignorování
explicitního varování chataře. Pípáky měli prostě všichni a měli je
zapnuté a o varování chataře už jsem též říkal. Tyhle informace musely
vést čtenáře k závěru, že se na svah vydali totální ignoranti... Dále
mě nadzvedly zaručené analýzy některých odborníků, kteří prostě
nemohli mít dost informací a přesto měli potřebu vytvářet spekulativní
závěry.
Slabým místem byla i neznalost pohybu našich skupin po svahu. Například
naše 5členná skupina ve skutečnosti předešla freeridisty ještě před
tím, než svah údajně sjeli. Měli jsme před nimi půl hodiny až hodinu
náskok. Osamocený jednotlivec nebyl podle mě pod freeridisty, ale nad nimi. V
závěrech policejního vyšetřování je nám přisuzována pozice někde v
lavinovém poli (pokud se 8člennou skupinou myslí skialpinisté), ale my jsme
byli min. o 500 m jinde. Možná to na výsledek šetření nemá vliv a
vlastně je to i jedno. Daleko důležitější je všechny vstupní informace
upřesnit kvůli analýze nehody.
Změní celá událost tvůj přístup k tomuto sportu a horám?
Pevně doufám, že nikoliv. K horám to vztah určitě nezmění, ten mám po svém dědovi v genech. Doma mám ale manželku a dvě malé děti, což mě nutí k zamyšlení, jak velké riziko je ještě vůči nim fér. Tuhle sezónu si dám od skialpinismu určitě pauzu, právě kvůli rodině. Další roky se uvidí.
