Spali jste na chatě Lizumer. Byly tam s vámi i zahraniční skupiny? Kolik tam bylo lidí?
Ze začátku jsme tam byli sami. Tuším v pátek přijeli nějací snad rakouští lavinoví experti – asi 8členná skupina a pak ještě asi 3- nebo 4členná skupina Rakušáků. V průběhu noci dorazili čeští skialpinisté.
Jaké byly předchozí dny kempu. Co jste podnikali, jaké bylo počasí?
První den jsme podnikli pouze jeden výšlap, nový sníh téměř nebyl.
Odpoledne se zhoršilo počasí, začal padat sníh, takže jsme se učili
pracovat s lavinovými vyhledávači a sondou. Dále jsme si zkoušeli, jaký je
to pocit, být zavalen lavinou – vykopali jsme jámu, střídavě jeden po
druhém si do ní lehali, kolegové nás zahrabali (komplet tělo i hlavu) a pak
nás ihned vykopali.
Druhý den se celý den jezdilo, dopoledne všichni pohromadě, odpoledne jsme
se rozdělili na dvě skupiny dle toho, kdo chtěl kde jezdit. Jedna skupinka
jezdila v lese, druhá na volných pláních. Počasí bylo proměnlivé,
chvilku padal sníh, foukal vítr, ale spíše bylo hezky a svítilo slunko.
Třetí den bylo krásně. Vyšlapali jsme všichni sjezdovkou nahoru, jezdili
jsme dva žleby vpravo od sjezdovky. Krásné ježdění!
Freeride pod Geierem 2015, foto: Vítek Ludvík
Víš kdy a kdo vybral cíl sobotní túry? Jaký vlastně byl? Lyžovat, nebo někam vylézt?
Vždy bylo cílem si dobře zajezdit. Už na začátku kempu jsme si říkali, že zde nejsme proto, abychom zdolávali vrcholy, ale proto, abychom si zajezdili. To, kde budeme jezdit, vždy vybírali koučové.
Jak se koučové na túru připravovali. Nebo jste program toho dne řešili nějak společně?
Řešili aktuální situaci, studovali lavinovou předpověď a společně pak vybrali vhodné místo pro ježdění.
Nástěnka s lavinovou předpovědí na sobotu 6. 2. 2016 na chatě
Lizumer
Jaký jste měli pocit ráno před túrou? Byl nový sníh? Kolik?
Pocit? Myslím, že všichni jsme pociťovali menší únavu po předchozích třech dnech. Jinak asi nic neobvyklého, těšili jsme se na dobré ježdění. Nový sníh, tuším, byl, ale nevím kolik.
Sledovali jste nástěnku s lavinovou situací? Jaká byla?
Ano, každý den. Platil stupeň č. 2 a pro nadmořskou výšku nad 2 300 m n. m. stupeň č. 3. (foto vpravo - pozn. red.)
Varoval tebe nebo v tvé přítomnosti některého z vůdců chatař? Vzpomeneš, co přesně říkal?
Ne, nebyla jsem u toho, když ono varování proběhlo.
Tragická lavina v Tyrolsku na 16 stranách ve SNOW
95
- Rekonstrukce dne
- Rozhovory se svědky
- Detailní analýza příčin
- Nová zjištění
- Seznam smolných bodů
- Podrobný komentář odborníka
Tištěná verze SNOW 95 - vychází 25. 2. 2016
Elektronická verze SNOW 95 - čtěte hned!
www.alza.cz/media/snow
www.floowie.com/cs/slimmedia
Můžeš popsat, jak túra probíhala? Kdy, kde a jak jste dělali sněhové sondy?
Ráno před chatou jsme se shromáždili, tradičně kolem deváté hodiny ranní. Provedli jsme kontrolu lavinových vyhledávačů. Všechny byly funkční. Koučové sdělili, kam půjdeme, a zároveň nás i upozornili, že je klidně možné, že se budeme muset vrátit, když sněhové podmínky nebudou dobré a budeme si muset vybrat jinou trasu. V tuto chvíli i koučové řekli, že Anton (chatař) nás upozornil, že máme být opatrní. Počasí bylo nádherné, svítilo slunko. Přešli jsme údolí a těsně po tom, když jsme začali stoupat, udělal Roman první sondu. Výsledek nám nebránil pokračovat. V průběhu stoupání se udělaly sondy ještě další dvě. Došli jsme pod menší skalku (mezitím nás minula skupinka skialpinistů), zde jsme sundaly pásy, popřípadě sestavili splitboardy, a jeden po druhém sjeli dolů. První jel Roman (koučové vždy jezdili první a poslední). Vzhledem k tomu, že Fiďas měl technické problémy, v průběhu stoupání se musel vrátit na chatu, byl s námi v tuto chvíli pouze Roman. Předal vysílačku Kubovi a jeden po druhém (na pokyn Romana do vysílačky) jsme sjížděli dolů. Bylo to úžasné, pohádkové počasí, měkký prašan… Jak jsme sjížděli, dohnal nás dole Fiďas. Společně jsme začali opět stoupat ke skalce. Těšili jsme se na další skvělou jízdu. Skialpinisté již byli vysoko nad námi. Prošlápli cestu. Udělali jsme u skalky další sondu a rozhodlo se, že zkusíme popojít ještě výše. Část z nás vyšla nad skalku, když Tomáš a Fiďas začali upozorňovat ostatní na blížící se nebezpečí: „Lavina!“
Freeride pod Geierem 2015 - takový normální den..., foto: Vítek
Ludvík
Proč nebyl první sjezd až seshora?
První sjezd byl skvělý. Nebyl až shora vzhledem k bezpečnosti. Ovšem po té, co skialpinisté bez problémů prošlápli cestu, jsme měli v plánu jít ještě trochu výše. Ale od samého počátku se nemluvilo o tom, že bychom měli vylézt až nahoru.
Kde jste byli a jak jste zaznamenali první lavinu?
Část z nás (tuším 5 lidí – Roman a 4 kempeři) byli nad skalkou nebo vedle ní. Dodržovali jsme bezpečné rozestupy, proto toto rozdělení. Zbytek jsme byli těsně pod skalkou. V momentě, kdy jsme zjistili, co se děje, snažili jsme se doběhnout schovat pod skalku. Ale vzhledem k mohutnosti celého sesuvu nám to nebylo nic platné… Dokážeš odhadnout intervaly mezi tím, než se první lavina zastavila, a než přijely další? Ne, nedokážu, vyhrabala jsem se, až když bylo po všem.
Freeride pod Geierem 2015 - stopy z bočního vrcholu sjíždějí jedním z
lavinových svahů, foto: Vítek Ludvík
Co jste dělali potom?
Tři kluci zůstali úplně nahoře, pomohli nám ostatním, koho třeba viděli částečně na povrchu. Pak jsme všichni přepnuli vyhledávače do polohy „vyhledávat“ a začali jsme prohledávat lavinové pole tak, jak nám to na přednáškách říkali koučové. Slovně jsme se zorganizovali, někdo šel vyhrabávat přeživší, kteří byli vidět, někdo prohledával lavinové pole.
Jak fungovali členové výprav při záchraně? Jak vlastně sebezáchrana probíhala?
Řekla bych, že na danou situaci jsme všichni fungovali skvěle. Adrenalin působil. Nikdo nezpanikařil. Kdo mohl, pomohl ostatním, a jakmile jsme se dostali ze záhrabu, vyhledávali jsme zasypané s pomocí vyhledávačů a sond.
Lokalizovali jste některého ze zachráněných na základě vyhledání pípákem, nebo byli všichni zachránění vidět?
Pokud se nemýlím, všichni přeživší byli nějakým způsobem více či méně vidět. Lokalizovat se nám podařilo pouze zesnulé. Ale přiznám se, že jsem se pohybovala spíše v horní části lavinového pole, čili nevím přesně, co se dělo dole.
Kolik lidí se podařilo vyprostit do chvíle, než přijeli záchranáři?
Osm. Záchranáři nikoho živého nevytáhli. Bylo to přesně tak, jak nám kluci říkali… Největší šancí na záchranu jsou ti kamarádi, se kterými tam jste…
