Sport je tvým životním stylem…

Jednoznačně ano! Aktivně sportuji od útlého mládí. Poprvé jsem se postavil na lyže, když mi byly tři roky. Do dvaceti let jsem aktivně závodil, bohužel, poté přišla zranění. Lyže jsem ale rozhodně do kouta nepostavil, věnuji se mládeži ve Ski Avia Praha, kde jsem trenérem. Mezi mé další sportovní aktivity patří malý fotbal, hokej, tenis, cyklistika a golf.

V juniorce jsi byl v širším reprezentačním výběru, co zkrátilo slibně se rozvíjející kariéru?

Asi největší komplikací byl fakt, že jsem z Prahy. Studoval jsem zde, a tak nebylo možné být každý den na sněhu. V tomto směru mají „horalové“ nesmírnou výhodu. Další komplikací bylo moje zdraví. Několikrát jsem měl problémy s koleny, kotníky a já nevím s čím ještě. Vyvrcholilo to přetrženými kolenními vazy. Po dlouhé pauze už nebyla motivace a síla vracet se zpět.

Je ti teprve 27 let, ale přes mladý věk nejsi v redakci Eurosportu nováčkem. Kdy jsi začal komentovat přenosy z alpského lyžování?

No… tak to je hodně dávno. První přenos na Eurosportu jsem dělal během ZOH v Turíně 2006. Tehdy mě jako „mladé ucho“ zaučoval Ondra Krátoška, se kterým jsme komentovali alpské disciplíny.

Jaké to je, komentovat oblíbený sport na Eurosportu?

Je to splnění snu. Jako malý kluk jsem si doma komentoval fotbaly v televizi, a když pak začaly počítačové hry, tak to šlo ráz na ráz. Vzpomínám, jak na mě vždycky vletěla mamka, že křičím jako pavián. Přece nemůžete být potichu, když dá „Grande Paolo“ gól ze třiceti metrů.

S kým jsi vyrůstal, kdo byli Tvoji lyžařští hrdinové?

Pro mou generaci to byl pravděpodobně Hermann Maier, velká lyžařská osobnost. Oslovil mne nejen výkony, ale také návratem po vážném zranění. Z českých závodníků mě fascinoval Ondra Bank, obrovský dříč a super člověk.

Dostaneš se v současnosti během zimy na lyže?

Méně, než bych chtěl. SP se jezdí převážně o víkendech, takže jsem většinou za mikrofonem. Ale občas se zadaří, nejčastěji jezdím do Herlíkovic, kde máme oddílovou chalupu a trénujeme s „prckama“.

Oblíbená současná lyžařka, lyžař?

To je těžké… Jako komentátor se snažím být nestranný. Držím palce Čechům i Slovákům, ale pokud mám vybrat jméno… asi Body Miller a Aksel Lund Svindal. To jsou borci!

Do SP v alpském lyžování vlétla razantně Ester Ledecká, může být velkou senzací nové sezony? Už v Lake Louise?

Ester držím palce. V profesionálním sportu není mnoho lidí, kteří by dokázali skloubit dva sporty a dělat je na vrcholové úrovni. Ester je mladé děvče, nemá mnoho zkušeností, což je v rychlostních disciplínách důležité, i tak ovšem dokáže bodovat, to je super. Předpokládám, že naváže na výsledky z loňské sezóny a věřím, že má na TOP 10.

V české reprezentaci se objevil Jan Hudec. Jak vidíš jeho šance na body? Přece jen byl dlouhodobě zraněný.

Je to dobrá zpráva pro české lyžování a sport obecně. Máme teď v reprezentaci olympijského medailistu, a to je velká věc. Honzovi výsledky si nedovolím předpovídat, bude to mít hodně těžké. Nicméně věřím, že bude především předávat své dlouholeté zkušenosti českému mládí. Bude takovým mentorem a rádcem a mladším to pomůže.

SP otevírá dveře, na co se těšíš?

Čeká nás opět dramatická sezóna. Vrací se Anna Fenningerová, nejenže důkladně potrénovala, ale stihla i svatbu. Vítězka 14 závodů SP bude v nové sezóně startovat pod jménem Anna Veithová. Český tým prošel změnami, všem nám bude chybět Ondra Bank, kterého nahradí zkušený Jan Hudec. Vrcholem sezóny bude MS ve Svatém Mořici, cinkne to pro českou výpravu? Mohlo by, Strachová bude patřit mezi favoritky ve slalomu a Hudec v rychlostních disciplínách na velkých akcích umí.

V posledních letech se více a více věnuješ golfu, jak jsi propadl tomuto sportu?

Ano, golf mě hodně chytil, ale nebylo to lehké. Táta začal s golfem už v devadesátých letech a přivedl mě k tomu. Jednou mě vzal na turnaj u Liberce a v rámci doprovodného programu byl trénink pro doprovod. Zkusil jsem si odpálit pár míčků. Do té doby jsem na golf pohlížel skrz prsty – společenská zábava pro boháče, proč si kazit procházku plácáním do míčku. Jenže ten pocit, když vezmete hůl, nápřah a bum, míček letí 200 metrů, ten pocit je nádherný. Nikdy jsem neměl trenéra, málo chodím na driving range, ale hrát mě baví. V současné době také pracuji v redakci TV Golf Channel, což mne hodně zaměstnává, ale i naplňuje.