Největší přírodní lyžařský můstek světa aneb příběh skoků na lyžích v Engelbergu

Skoky na lyžích vznikly ve skandinávských zemích a v samostatný sport se vyvinuly v Norsku. První světový rekord o délce 23 m, tenkrát ještě s pokrčenýma nohama, se datuje do roku 1878. Brzy se ale začalo skákat ve vzpřímené poloze. V této formě se pak nový sport dostal na přelomu minulého století i do Švýcarska. Skoky Švýcary učili dva Norové, Thorleif Björnstad a Leif Berg. V roce 1904 též závodili ve skocích na lyžích v Engelbergu. Soutěže se tehdy zúčastnilo celkem 10 skokanů a sledovala ji hrstka diváků. Ale ještě ve stejném roce povolilo generální shromáždění Skiclubu půjčku ve výši 133,50 franků pro stavbu nového můstku. Velmi vesele dnes zní vyjádření tehdejšího prezidenta spolku Alfreda Cattaniho ve výroční zprávě z roku 1907/08: „Sportovní klub Engelberg vybudoval na věčné časy nový skokanský můstek Sandrain odpovídající požadavkům Švýcarského lyžařského svazu.“

Krátký život skokanského můstku

Z „věčných časů“ bylo nakonec jen pár let, než můstek zastaral. Postavil se tedy nový, který se ale příliš nepovedl – vyžádal si dokonce jednu oběť a několik zraněných. A tak byl o další čtyři roky později opět přestavěn. S vývojem skokanského sportu pak přicházely další a další úpravy. Vyrostl zcela nový můstek Kleintitlis a následně menší Bubenschanze s normovanou výškou 36 m. Protože chtěl Engelberg vystoupit ze sportovního stínu, přišel Skiclub s projektem velkého můstku Titlis. Koncem šedesátých let byl připraven projekt a stavba pak byla dokončena za pět měsíců. Náklady ve výši přes 300 tisíc franků pomohly Skiclubu z velké části financovat velkorysé dary přátel a mecenášů.

První stometrový skok ve Švýcarsku

V roce 1971 se na novém můstku Titlis poprvé konal závod v rámci švýcarského skokanského turné. „Panenský skok“ na nyní největším skokanském můstku ve Švýcarsku vykonal Sepp Zehnder z Einsiedelnu. Jeho první pokus měřil 86 metrů, při druhém pak skočil již 102 metrů, čímž se zapsal do historie švýcarských skoků jako první, kdo překonal hranici 100 metrů. O deset let později přestal i tento můstek odpovídat zrevidovaným pravidlům FIS. Pro získání potřebného certifikátu byla potřeba další přestavba za 350 tisíc franků.

Největší můstek světa při loňském podniku SP ve skocích na lyžích

Sport a přímá demokracie

26. únor 1984. Na tento den bylo v kalendáři Světového poháru naplánováno mistrovství světa mužů ve skocích na lyžích a Švýcarsko se cítilo velmi poctěno, že může takovou událost v Engelbergu organizovat. Byla to první velká lyžařská akce od olympijských her v roce 1948 ve Sv. Mořici. Samozřejmě se vědělo, že konání takové velké akce má velký turistický význam nejen pro Engelberg, ale i pro celé Švýcarsko. Bylo nezbytné sehnat zmíněných 350 tisíc franků. V Engelbergu ale vyrostla na jaře 1983 proti MS opozice, která výsledkem 312 pro a 545 proti zablokovala žádost o úvěr na 100 tisíc franků. A mistrovství se zdálo být ztraceno.

Organizační výbor se ale nevzdal. „Nechtěli jsme se zesměšnit před celým světem a hledali jsme nové cesty,“ vzpomínali Thedi a Mario Amstutzovi, kteří řídili právě klesající loď. Nezbylo jim než přestavbu zahájit na vlastní riziko. Hledaly se levnější cesty, přispělo i mnoho soukromých sponzorů, což dodalo organizátorům odvahu a utvrdilo je ve víře, že zimní sportovní středisko jako Engelberg takové akce potřebuje. Začala další složitá jednání, kdy sportovní fondy své dotace podmiňovaly spoluúčastí obce – a tak přišlo další referendum. Požadovaná výše dotace však klesla na 30 tisíc franků, které byly – hlavně díky nasazení Thediho a Maria Amstutzových – i následně schváleny. Jejich nezdolnost a výjimečné nasazení vyústilo v první mistrovství světa ve skocích na lyžích pořádané ve Švýcarsku.

Do budoucna

Stavební stroje najely na můstek Titlis znovu v srpnu 2000. Vývoj ve skokanském sportu si vyžádal další úpravy pro sladění nejnovějších norem. A v prosinci 2001 opět stál můstek Titlis v novém připraven pro další závody SP. Tentokrát přišla přestavba už na 1,5 milionu franků, součástí byla i stavba visuté lanovky pro sportovce. A jelikož můstek v Engelbergu využívá přírodních dispozic tamního terénu, je doposud největším přírodním skokanským můstkem na světě.

Díky němu jméno Engelberg a posléze i obrázky z něj prolétnou každý prosinec celým lyžařským světem jako jedna z prvních pozvánek do zimní sezony. Sportovní i turistické. Těžko se dá kvantifikovat reklamní efekt akce, ale jisté je, že se investice švýcarskému hospodářství vrací.

Engelberg centrem turistiky

Skoky jsou jen střípkem toho, co vše může návštěvník objevit v Engelbergu. Horská obec na samém konci světa je známá zejména jako lyžařské středisko světového významu, které disponuje – jen jako pouze několik málo dalších středisek světa – převýšením dva tisíce metrů.

Proudy turistů sem ale míří i v létě. Hlavním cílem jsou vrcholové partie zaledněných hor, nejčastěji Klein Titlis, kam vede legendární otáčivá lanovka Rotair. Funguje už od prosince 1992, takže je vůbec první takovou lanovkou na světě. Na vrcholu lze navštívit restauraci, ale třeba i ledovcovou jeskyni nebo visutý most.

Engelberg objevili benediktinští mniši, kteří v tehdejší divočině založili v roce 1122 klášter. V průběhu staletí nabýval na významu a tamní škola byla proslulá široko daleko. Mniši také odstartovali éru vysokohorské turistiky, většinu hor zde zlezli a mnoho pojmenovali. Vrcholu nejvyššího Titlisu dosáhli již v roce 1739. Klášter, který stále funguje, je dodnes dominantou údolí – jen v málokterém turistickém centru najdete tak hluboký duchovní obsah.

Otáčivá lanovka Rotair na Klein Titlis byla dlouhou dobu světové unikum. Její inspirací byla otáčivá restaurace na Schilthornu

Lucern coby kamenem dohodil

Horstvo okolo Engelbergu náhle vybíhá nad vysokohorskou hranici tří tisíc metrů z přívětivé nížiny kolem Lucernu. Často ještě dříve, než se přihlásí astronomické jaro, ohřívá slunce vody Lucernského jezera a vytváří příjemné, až středomořské klima. Během pouhých 47 minut, pokud tedy pojedete vlakem, můžete zažít oba paradoxy: jezerní teplý Lucern a svěží horský Engelberg. Lucern je nabitý kulturním obsahem, který můžete díky mimořádné terénní konfiguraci dle libosti kombinovat se sportovní a horskou nabídkou Engelbergu, například s nejvýše položenou vyhlídkou centrálního Švýcarska na vrcholu Klein Titlis.

Slavný Kapličkový most v zimním hávu