Tři sjezdovky pro každého

Říčky jsou vyhledávané pro své tři vždy perfektně připravené sjezdovky, kde každá z nich odpovídá svému stupni obtížnosti. Když potřebujete s dětmi mírnější svah, využijete buď dětské hřiště, nebo modrou sjezdovku, která je odjakživa nazývána Loučky. Ani závěrečný padák této tratě není problém, protože se dá objet buď bočním rukávem, nebo využít pozvolnou cestu přes červenou sjezdovku a kolem lyžařské školy dojet až k lanovce.

Červená sjezdovka je určena milovníkům svižných carvingových oblouků. Její šíře a přívětivý profil přímo vybízejí k zakrojení hran do sněhu.

A na své si v Říčkách přijdou také sportovně zaměření lyžaři. Pozvolnější začátek černé sjezdovky střídá příkrý, ale široký úsek. Díky mezinárodnímu lyžařskému závodu Skiinterkriterium se na této trati projela věhlasná jména světového lyžování, jako jsou sourozenci Kosteličovi, Petra Vlhová, Ester Ledecká a prakticky celý český reprezentační výběr.

Rychlá šestisedačka s bublinou

Na start sjezdovek vás doveze šestisedačková lanovka s bublinou anebo stále spolehlivá „pamětnice“ Tatrapoma. Vysoká kapacita lanovky odmazala dřívější fronty, lanovka navíc disponuje bublinou, která vás ochrání před větrem a deštěm. Komfort přepravy se v Říčkách díky tomuto zařízení posunul o znatelný kus dopředu.




Skiinterkriterium: nejstarší závod na světě

Již více než 60 let prověřuje závodníky v kategoriích U14 a U16 černá sjezdovka, na které se závod Skiinterkriterium koná. „Skíčko“ se od té doby jezdí nepřetržitě a díky tomu drží unikátní primát nejstaršího závodu ve své kategorii na světě.
Za celou historii závodů se do Říček vypravilo celkem 51 různých reprezentačních výběrů. Z evropského kontinentu by se našlo jen velmi málo zemí, které na „Skíčku“ nestartovaly. Z nejvzdálenějších zemí, které do Říček přijely, lze zmínit Austrálii, Argentinu, Nový Zéland, Izrael, a dokonce tu přivítali i jednoho závodníka z Taiwanu.
Závod si dlouhodobě zakládá na tom, že není potřeba pouze perfektně připravená závodní trať, ale i vše okolo. Již několik let je pevnou součástí závodu multimediální obrazovka, na kterou se přenáší jak výsledky v grafické podobě, tak hlavně průběh celého závodu. Podél závodní tratě stojí několik kameramanů, kteří natáčejí každého závodníka při průjezdu jednotlivými pasážemi závodu. Závod se po celou dobu streamuje, tudíž je možné ho sledovat po celém světě. Rodiny a fanoušci závodníků z dalekých zemí tak mohou sledovat své oblíbence na trati od svých obrazovek z pohodlí domova.




Bobíkova výcviková louka pro malé i velké

Na úpatí svahu se nachází také prostor pro výuku jízdy na lyžích a prkně, vybavený 100 m dlouhým pohyblivým pásem, který patří k nejdelším v republice. Kromě pásu zde naleznete také kolotoč pro získání stability a také zvířátkový slalom, který zejména těm menším usnadní první obloučky.

Kompletní služby na jednom místě

Samozřejmostí je komplexní zázemí, situované poblíž nástupu na lanovku. Na moderních strojích vám tu udělají kompletní servis lyží a prken za rozumné ceny nebo si tu vybavení můžete rovnou půjčit. Nejenom pro fajnšmekry tu jsou k otestování poslední modely lyží té nejvyšší řady v testcentru Dynastar, které zde funguje již několik let. Areál samozřejmě poskytuje také služby lyžařské školy, kde narazíte pouze na certifikované instruktory, pro které je tato činnost nejenom prací, ale především zábavou. Ohřát se můžete v teple prostorné samoobslužné restaurace Skirest nebo třeba u stánku s čajem či rychlým občerstvením.

Po Říčkách jezdí na svých pravidelných linkách bezplatně skibus a parkování na plochách Ski centra je také zdarma.

Více informací najdete na Skiricky.cz


100 let lyžování v Ústí nad Orlicí

Za historicky prvního lyžaře je považován Gustav Weiss, který se jako mladý učitel přiženil do Řetové z Krkonoš a v roce 1906 mu řetovský truhlář Pára zhotovil první jasanové lyže, na nichž Gustav Weiss jezdil přes Andrlův chlum do Ústí nad Orlicí.

V listopadu roku 1924 byla na popud bratrů Weissových v Ústí nad Orlicí založena lyžařská sekce Svazu lyžařů ČSR a již v roce 1925 se delegáti z ústeckoorlické sekce zúčastnili valné hromady Svazu lyžařů ČSR v Praze.

V únoru 1929 se konaly první lyžařské závody, kde byl kombinován běh i sjezd, a trať vedla od Bouchalovy vily směrem k Hůrce a vracela se přes Říčky se sjezdem z Kubincova kopce do cíle, který byl v místě startu. V roce 1933 se rozhodlo o výstavbě skokanského můstku v Ústí nad Orlicí, ale z důvodu odporu tehdejší Lesní správy nebyla prozatím stavba můstku povolena. Od roku 1933 se pravidelně každým rokem pořádaly závody ve sjezdu z Andrlova chlumu, kdy první sjezd se jel po kapličkách, další Řehořovým dolem a později se tradičně sjíždělo Vlčím dolem s cílem na louce Pod javory.

V poválečné době začínají ústečtí lyžaři stále více jezdit do Říček, kde se lyžovalo zejména na tzv. Loučkách. Velký zlom znamenal rok 1956, kdy došlo k vytyčení budoucího vleku a sjezdových tratí. V roce 1959 začala výstavba prvního vleku v Říčkách o délce 520 m, který byl uveden do provozu v roce 1960. V roce 1960 došlo k vykácení sjezdovky a byla zahájena výstavba slalomového svahu, a to v prostoru od hrany k potoku. V témže roce se na ní konají i první závody – krajský přebor v obřím slalomu.

V roce 1962 a 1963 se pak jel za účasti závodníků z Polska poprvé závod, který se stal základem pro pozdější Skiinterkriterium.