Ze 144 km sjezdovek je již nyní v Söldenu otevřeno kolem 110 km a lanovky jezdí ve všech hlavních částech střediska, tedy na Giggijochu, Gaislachkoglu a samozřejmě také na ledovci Rettenbach a Tiefenbach. Před pár dny napadlo kolem 20 cm nového sněhu a díky mrazu sníh krásně skřípal pod nohama! :-)


Mrazy byly nejsilnější na ledovci, takže jsme více lyžovali v části Giggijoch, která se vyznačuje širokými a pozvolnými svahy, jež jsou i při větší zalidněnosti poměrně dobře přehledné.


Nejoblíbenější „lajnou“ pro nás byla černá pista č. 22, která se klikatí ve sportovním tempu od horní stanice kabinkové lanovky na Giggijochu až do údolí. Prudší hang tu střídá mírnější část a na rozmanitosti tu přidávají zvlněná esíčka. Ráno navíc na sjezdovce skoro nikdo nebyl, a tak vydržela skoro celé dopoledne pěkně upravená.


Další příjemnou variantou byla sjezdovka č. 11 pod Rotkogljochem, která nás bavila zvlněným profilem a zároveň akorátně sportovním tempem.



Z pisty č. 11 jsme za posledním „bubnem“ často přejížděli na 12, která se stáčí zpět na Giggijoch. Zejména poslední část „rukávu“ tu je pěkně rychlá a často úplně prázdná.


Asi nejméně sjezdovek je momentálně otevřených v části Gaislachkogl, kde občas jízdu znepříjemňovala spuštěná sněžná děla. Místo lyžování jsme se tu tedy nechali vyvézt „mladou“ kabinkovou lanovkou na vrchol Gaislachkogl a zašli do prosklené restaurace Ice Q, která figurovala v poslední bondovce Spectre. Protože do restaurace jsme neměli rezervaci, usadili jsme se na terase s výhledem a horkou čokoládou se šlehačkou, která tu vyjde téměř na 5 eur. Na plnohodnotný oběd s pitím si tedy připravte pořádně naditou peněženku.


Samozřejmě jsme nevynechali ani ledovec, ačkoli při jízdě v tamním mrazu doslova tuhnul úsměv na rtech. Díky těmto minusovým teplotám vydržely sjezdovky v celém areálu v poměrně dobrém stavu i v pozdním odpoledni. Na Tiefenbachu jsme tentokrát vyzkoušeli i sněžné brusle Sled Dogs, pro které byly pozvolný sklon a přehlednost modrých plání vhodné pro první zkoušení.


Fotografickou povinností na Tiefenbachu je pohled od výstupu kabinkové lanovky. Mně na klasickou „instagramovku“ zapózovala kamarádka Hanka, takže tentokrát přicházím s originálním materiálem! :-)


Obědových možností je v Söldenu nesčetně, ve většině jde o prostorné samoobslužné restaurace, které nechybí snad v žádné části Söldenu. O víkendu v době oběda může být ovšem trochu oříšek najít volné místo, a tak jsme tentokrát zvolili poněkud „odstrčenější“ variantu, tedy obslužnou restauraci Obstlerhütte na sjezdovce č. 20, tedy na sjezdu z Giggijochu do údolí, kde se kolem dvanácté dalo posadit jak na terase, tak vevnitř. Navzdory odlehlosti od centra dění tu ale nuda není, při naší návštěvě se tu strhla jakási soutěž místních, které jsme sice moc nerozuměli, ovšem lyžař na střeše měl být zřejmě její vítěz!


Restaurace Obstlerhütte vaří pořádně velké porce, takže počítejte s tím, že žebra budete mít přes celý talíř a štrúdl se ve vanilkové omáčce doslova utopí – v dobrém slova smyslu. V odpoledních hodinách se tu navíc strhává pravé alpské diskotékové aprés-ski.


Kamínky byly pouze na sjezdovce č. 1 z vrcholu Gaislachkogl, které je lepší se takto z kraje sezony vyhnout. Celkově však panují v Söldenu opravdu dobré lyžařské podmínky a sjezdovky jsou otevřené i s dojezdy do údolí.



Sölden v kostce:

Vzdálenost z Prahy     6 h
*Celodenní skipas dospělý (ročník 1997 a starší)     53 eur
Celodenní skipas mládež (ročník 1998–2002)     42 eur
Celodenní skipas dítě (ročník 2003–2009)     29 eur
Celodenní skipas senior (roč. ženy 1958 a starší, muži 1953 a starší)     45 eur
Webové stránky     www.soelden.com


*mimosezonní ceny do 22. 12. 2017



Partneři SNOW tour:


V Söldenu jsme reportovali na lyžích FISCHER, v oblečení HELLY HANSEN, v helmách a brýlích SMITH. Na sjezdovkách jsme používali hůlky KOMPERDELL, videotechniku LAMAX a DJI a fototechniku SAMSUNG, hodinky GARMIN a hřály nás vyhřívané ponožky LENZ a rovněž vyhřívané rukavice ZANIER. Sílu nám dodávají tyčinky BOMBUS a nápoje DAVID RIO CHAI.