Nová technologická doba přinesla na trh řadu vychytávek, které nám pomohou se do tohoto stavu vůbec nedostat. My se podíváme na lyžařské doplňky, které samy vytváří teplo.

Chodidla

Jelikož tělo při prochlazení nejdříve „odpojuje“ periferii, tedy místa nejvzdálenější k životně důležitým orgánům koncentrovaným v centru těla, s největší pravděpodobností pocítíte zimu nejdříve na prstech nohou či rukou. Při zahřívání chodidel se můžete vydat dvěma směry. První je koupě vyhřívaných vložek do bot. Klasicky je tepelné tělísko (fólie) umístěno ve špičce vložky, přičemž napájení se připevní na lýtko, či vnější skelet boty. Výdrž je někde mezi třemi a šesti hodinami v závislosti na zvolené teplotě, která může dosáhnout až 40 °C.


Nejtradičnější a stále funkční způsob, jak si ohřát nohy v lyžařských botách (Lenz, Sidas, níže v galerii Therm-ic)


Novější cestou je zvolit vyhřívané ponožky. Princip je podobný s tím rozdílem, že topné tělísko je blíže nohy a baterie je připevněná na vnější straně ponožky na lýtku. Napájení je slabší než u prvního řešení, výdrž je tedy kolem tří hodin. Krok vedle neuděláte ani s jedním řešením. Záleží hlavně na tom, jestli bude vyhřívání používat jen při lyžování nebo i dalších sportech.

Vyhřívané lyžařské ponožky v podání značek Lenz a Sidas. Na rozdíl od vložek je můžete nosit do jakýchkoliv, i městských bot


Ruce

Nejjednodušší a mnohdy i krizové řešení je použití zahřívacích polštářků. Fungují na základě chemické reakce a prodávají se buď jednorázové, nebo pro opakované použití. V případě, že chcete posunout zahřívaní rukou na další úroveň, popřemýšlejte o vyhřívaných rukavicích. Rukavice jsou vyhřívány pomocí lehkých ohebných drátků, které jsou strategicky umístěny na určitých místech ruky. Akumulátor je umístěn přímo na rukavici v oblasti hřbetu ruky. Opět máte na výběr mezi dvěma variantami řešení. Buď klasické rukavice s integrovaným vyhříváním, nebo pouze vložky do rukavic. Vložky můžete používat do různých typů vlastních rukavic a dosahují i většího výkonu. Výdrž baterie se uvádí mezi dvěma a pěti hodinami v závislosti na intenzitě.


Vyhřívané rukavice Zanier a Therm-ic

Tělo

Poté, co vyřešíte prsty u rukou a nohou, a cítíte, že to pořád není ono, je čas zamyslet se nad tím, jak zahřát zbytek těla. Začít můžete u ledvinového pásu, který se postará o často náchylnou bederní páteř. Veliký pás je jednodušší vybavit pořádným akumulátorem, takže hřeje klidně celý den. Ledvinovým pásem však vaše možnosti rozhodně nekončí. Vrchní část těla můžete rozmazlovat vyhřívaným tričkem, vestou či dokonce celou bundou.

Vyhřívaná vesta Lenz

Nohy

Možná si již připadáte jako vyhřívaný kyborg opředený akumulátory po celém těle. Vězte, že ale ještě zdaleka nekončíme. Co třeba vyhřívané kraťasy? Fungují jako tenká vložka do kalhot s vytápěním v oblasti stehen, kterou dostanete i pod džíny a krásně tak doplní vaší rozrůstající se rodinku horkých vychytávek.

Hlava

I přesto, že informace o tom, že většinu tělesného tepla ztrácíme hlavou, je pravdivá jen u oblečeného člověka bez čepice (kdybychom se svlékli do naha, ztrácíme teplo rovnoměrně po celém těle), i ona se dá udržet v elektrickém teple. Tenká čepice s ještě tenčí baterií vám pomůže v boji proti mrazu po dobu až pěti hodin.

Nohy v suchu

Nezbytný předpoklad k tomu, aby vám nebyla zima, je sucho. Zvláštní pozornost je proto třeba věnovat vysoušečům bot. Na chatě či hotelu může být občas problém najít vhodné místo pro vysoušení bot a v případě, že ráno vlezete do polovlhkých bot, můžete si být jisti, že den na svahu bude mít k ideálu daleko. Výrobci řeší vysoušení bot dvěma způsoby. Boty můžete buď zahřívat topným tělesem, nebo do nich pouštět teplý vzduch. Druhá metoda je účinnější, protože lépe dostane vlhkost ven z boty. Při vysoušení můžete nechat skelet boty v chladnější místnosti. Speciálně u tvarovatelných lyžáků je nežádoucí, aby plast pod vlivem tepla pracoval. Vysoušeč je poměrně praktická záležitost, která vám poslouží i pro čepice či jiné části oblečení. A pokud se na lyžování přesouváme, své suché a vyhřáté lyžáky umístit do vyhřívané tašky, které se standardně nabízejí i s auto zásuvkou na 12 V.

Suchá lyžařská obuv je první předpoklad komfortního lyžování

A co se vlastně děje v lidském těle při působení chladu?

Omrzliny

Omrzliny se začínají vytvářet v případě, že je holá kůže vystavena pocitové teplotě nižší než 15 °C pod nulou. Při –30 °C se k omrzlinám dopracujete během 20 minut. Při –50 °C pocitové teploty vaše holé ruce začínají omrzat už po 5 minutách.

Podchlazení

Naše tělo bylo vybaveno unikátním kusem biotechnologie, který se jmenuje hypotalamus. Jedním z jeho každodenních úkolů je termoregulace. Termoregulační systém je řádně odladěný, a jsou třeba poměrně radikální podmínky k tomu, aby byl poražen. Když už tělo prohrává, sled událostí je často katastrofický. Co se s námi děje, když je nám zima?

1) začíná nám být zima

Při termoregulaci je nejdůležitější, co se děje uvnitř v centru těla, hypotalamus proto často obětuje povrch těla a periferie k zachování tělesné teploty v místech, kde se nacházejí životně důležité orgány. Když venkovní teplota klesne pod cca 10 °C, zúží se naše cévy, aby se omezil přísun krve k povrchu těla, kde by se krev mohla ochlazovat. Toto stádium můžeme překonat zvýšeným pohybem, který vygeneruje teplo a znovu rozproudí krev v žilách. Když je tepla ze zvýšeného pohybu moc, vytváříme pot, který má za úkol tělo zase zchladit. Toto je přesně moment, kdy je pro nás nedocenitelné kvalitní funkční prádlo: to musí odvést pot od těla, aby při následném snížení intenzity zůstalo v kontaktu s tělem suché. Sucho rovná se teplo!

2) tělesná teplota jde dolů

Tělesná teplota klesne o stupínek níže (36 °C) – o tom už rozhodně budete vědět. Svaly se zatáhnou, dostanete husí kůži a tělo zažívá lehké podchlazení (hypotermie). Tělesná teplota dále klesá, svaly, které byly již předtím ztuhlé, se teď navíc klepou a vy máte zimnici. Zrychlenými kontrakcemi ve svalech se tělo snaží o vyrovnání teploty.

3) ztrácíme smysly

V další fázi začínají vypovídat i smysly, aby mohlo tělo pošetřit zdroje a soustředit se na boj s chladem. Snižuje se konzumace kyslíků a vy se pomalu dostáváte do hibernace. Až do momentu, kdy tělesná teplota klesne pod 30 stupňů. Poté je hypotalamus zmaten a do těla vysílá chybný signál k rozšíření cév. Vám je najednou strašné horko a chcete se co nejrychleji svléci. V tomto stádiu je vaší jedinou šancí už pouze záchrana od druhých. Tělo je už příliš zpomalené a slabé, aby mohlo podniknout nějakou akci. Ironií je, že i vaši zachránci vás mohou zabít, v případě, že vás ohřejí moc rychle. Pokud se studená krev z periferie dostane do jádra těla, přichází smrt. Což se může stát snahou prochlazeného rozhýbat apod. Podchlazeného proto necháváme vždy v klidu až do příjezdu profesionálních záchranářů.