Počasí lze poměrně spolehlivě předpovídat stále jen na tři dny, maximálně týden předem. Vše ostatní je jen momentální odhad trendu, který se již druhý den může změnit v pravý opak. Přesto se dá o zimní sezóně 2026/27 leccos „předpovědět“ již půl roku předem. Nejde však o předpověď vycházející z modelových výpočtů, ale spíše o statistiku doplněnou zkušenostmi.

Zima 2026/27 bude teplejší než dlouhodobý průměr, protože energie v atmosféře je příliš

Ani zimní sezóna 2026/27 s největší pravděpodobností neprolomí již třináctiletou řadu s nadprůměrnými teplotami. Důvodem je, že v atmosféře je příliš mnoho energie na to, aby chladnější vzduch měl šanci se prosadit globálně nebo alespoň v rámci kontinentu. Navíc některé faktory „přející“ zimnímu počasí v Česku a v Alpách budou letos - na rozdíl od loňska - chybět.

Uplynulá sezóna 2025/26, podpořená východní fází QBO, byla na území Česka v období od prosince do března „teplá“ jen mírně s odchylkou +0,93 °C. Leden 2026 byl přitom po 9 letech dokonce studenější než dlouhodobý průměr s odchylkou -1,5 °C.

Přečtěte si výhled pro uplynulou zimní sezónu 2025/26 a jeho zhodnocení!

O zimním počasí rozhoduje polární vír, který je méně stabilní než dříve

Zimní počasí na severní polokouli řídí především polární vír neboli obrovská cyklóna nad Arktidou, která je naplněná mrazivým vzduchem a je zároveň pohonem atmosférického proudění od západu na východ. V posledních téměř 10 letech je polární vír prakticky setrvale narušený, mj. kvůli úbytku arktického ledu. V důsledku toho mizí dříve typické přímé západní proudění, přinášející proměnlivé počasí s pravidelným střídáním teplých a studených období. Místo toho vzduchové hmoty více meandrují mezi severem a jihem, což znamená jednak větší teplotní výkyvy a jednak delší trvání určitého rázu počasí s následnou prudkou změnou.

Slabý polární vír zvýhodňuje severní (ale i jižní) proudění

Narušený polární vír je prakticky jedinou nadějí na skutečně zimní počasí v Evropě, a to za předpokladu „příznivého“ rozložení tlakových útvarů, neboť v opačném případě hrozí naopak silnější příliv teplého vzduchu od jihu nebo jihozápadu.

Sluneční aktivita má jen omezený vliv

Sluneční aktivita momentálně ustupuje ze svého pravidelného 11letého maxima, přičemž nejnižší aktivity dosáhne až okolo roku 2030. Nejtužší zimy v minulosti nastávaly právě především až v období slunečního minima nebo po něm, navíc vliv slunce je v posledních letech „přebit“ silnějšími faktory.

QBO letos podporu zimnímu počasí neslibuje

V nadcházející zimě nepomůže ani tzv. kvazibienální oscilace (QBO), při níž se směr proudění ve stratosféře v téměř pravidelných dvouačtvrtletých intervalech otáčí. Ve své východní fázi pak brzdí polární vír a nutí ho více meandrovat, čímž zvyšuje pravděpodobnost průniku mrazivého vzduchu z Arktidy do Evropy. Východní fáze QBO nastala v průběhu uplynulé zimy, a její návrat se očekává opět až koncem zimní sezóny 2027/28.

Zalednění Arktidy je rekordně nízké, naopak moře a oceány horké

Rekordně nízké je v současnosti zalednění Arktidy, čímž se snižuje potenciální zásobu mrazivého vzduchu pro severní polokouli. Výrazně teplejší s vyšším výparem jsou prakticky všechny světové moře a oceány, což však zároveň vytváří podmínky pro vydatné sněhové srážky, jakmile se vlhký vzduch dá do pohybu vstříc velkým horských překážkám.

Může být El Niño trumfem zimy?

Nevyzpytatelným faktorem bude supersilné El Niño, které má však na počasí v Evropě jen nepřímý vliv prostřednictvím dynamičtější globální cirkulace, podpořené větším množstvím energie v atmosféře. El Niño zároveň zvyšuje pravděpodobnost „šoků“ ovlivňujících stratosféru, přičemž právě v ní nejčastěji vzniká nestabilita polárního víru (viz Severe-weather.eu).

Golfský proud podle všeho (výrazně) slábne

A ještě nevyzpytatelnější může být slábnutí Golfského proudu. Ačkoliv jeho zhroucení se očekává až za mnoho desetiletí, rozptyl předpovědí je ohromný a i postupné změny v jeho síle mohou zimní počasí v Evropě ovlivnit. Jen zatím není jasné, kdy a jak (naopak po jeho úplném zhroucení, jak známo, Evropa téměř jistě „zmrzne“).

Ani teplá zima nemusí znamenat mizerné lyžování

Obě předcházející zimy ukázaly, že teploty nad průměrem samy o sobě lyžování až tak neubližují. V obou totiž panovaly příznivé podmínky pro zasněžování a nízká vlhkost vzduchu při slunečném počasí sníh často „zakonzervovala“. Navíc pocitově je lyžování ve slunečných dnech atraktivnější než v chumelenicích a vichřicích. Při vhodném sledu povětrnostních situací - nejprve mrazivé období, ideálně doprovázené sněhovou nadílkou, poté stabilní suché, byť třeba teplé počasí pod vlivem tlakové výše - může i v průměru „teplá“ zima přinést celou řadu ideálních lyžařských dní.

Mnohem větším rizikem jsou dešťové oblevy doprovázené větrem, které zvláště v nižších polohách, typicky tedy na českých horách a v níže položených střediscích Alp, napáchají i na technickém sněhu značné škody, jak naposledy ukázala zimní sezóna 2023/24.


Lyžařská sezóna 2025/26 se zapíše do povědomí jako plná extrémů – od nevídaného nedostatku přírodního sněhu u nás nebo v Rakousku přes naopak kalamitní přívaly ve francouzských a některých italských oblastech Alp až po záludně kritickou lavinovou situaci pro skialpinisty a freeridery.

Čtěte, jak se lyžovalo v sezóně 2025/26 i přes extrémní nedostatek sněhu!

Sníh napadne prakticky vždy, jen předem nelze odhadnout kde

Na českých horách nebo v rakouských Alpách se zima 2025/26 zapsala jako jedna ze srážkově (a sněhově) nejchudších v historii, díky tomu se jí ale vyhnuly i ničivé dešťové oblevy. Naopak francouzské Alpy a některá italská střediska na jihozápadě Alp byla zasypávána kalamitními přívaly sněhu. Přesnější rozložení srážek bohužel nelze odhadnout ani několik týdnů předem, nicméně je téměř jisté, že v Evropě - od Pyrenejí přes Alpy a středoevropské hory až po Skandinávii - se někde sníh „vysype“. Časově flexibilní lyžaři, kteří mohou plánovat spontánně podle aktuálních podmínek, si optimální lyžařské podmínky vždy najdou.

Na horách zůstává pravděpodobnost trvanlivé sněhové pokrývky během zimy stále vysoká - hranice „sněhové spolehlivosti“ se však u nás posunula z 600 až 800 m n. m. na dnešních 800 až 1 000 m n. m. Obdobně v Alpách jsou níže položená údolí často holá, naopak v „lyžařských“ výškách nad 1 500 m n. m. jsou sjezdovky spolehlivě vysněžené po většinu sezóny.

S ohledem na očekávatelné častější teplé počasí během zimy 2026/27 je vhodné vybírat buď celkově výše položená lyžařská střediska, nebo alespoň střediska s dostatkem severně orientovaných svahů a zvláště pak střediska s výkonným zasněžováním, které zajistí hned zkraje sezóny spolehlivý sněhový základ sjezdovek.

Extrémní výkyvy už nepřekvapí

Velké množství energie v atmosféře neznamená jen celkově teplejší počasí, ale především silnější dynamiku změn a extrémnější výkyvy. Po dlouhém období teplého počasí může snadno přijít „nevídaný“ propad teplot a chumelenice, stejně tak po idylické zimní epizodě dokáže prakticky ze dne na den překvapit téměř letní počasí. Tyto anomálie se přitom mohou intenzivně projevit jak pouze lokálně, tak na rozsáhlejším území. Atmosféra je celkově nesourodější, zato s dostatkem energie pro prudké změny.

Dlouhodobé předpovědní modely potvrzují teplotně nadprůměrnou zimu

Všechny globální předpovědní modely (CFS, NASA, ECMWF) očekávají ve střední Evropě včetně Alp teplotně nadprůměrnou zimu, některé však opatrně počítají s chladnějším počasím v části severní Evropy.

Zima 2026/27 v kostce: celkově teplejší počasí se zimními epizodami a „nečekanými“ výkyvy

Teploty od listopadu 2026 až do dubna 2027 budou s největší pravděpodobností celkově nadprůměrné a budou - stejně jako v minulých letech - výrazně kolísat. Na přelomu listopadu a prosince v posledních letech dorazila první zimní epizoda, nicméně sílící polární vír letos může podzimní vlhké a sychravé oceánské počasí prodloužit. O Vánocích lze obvykle očekávat teplejší počasí s oblevou, ale celkově dynamičtější počasí by se mělo postarat i o zimní překvapení. Leden by pak měl obstarat mrazivý vrchol zimy, zejména pokud se naplní předpoklady pro oslabení polárního víru vlivem silného El Niña. Dojde-li k náhlému stratosférickému oteplení a rozpadu víru, překvapí zimní projevy také únor. Březen a jaro také často přinesou návrat zimy, byť jen do vyšších poloh hor.

Tento spekulativní výhled je samozřejmě třeba brát s velkou rezervou, neboť jde pouze o matně se rýsující vzorec, který se v posledních letech opakuje. Letos se však ještě více projeví nevyzpytatelné a do značné míry protichůdné faktory - na jedné straně enormní množství energie (tepla) a na druhé vlivy přispívající k nestabilitě polárního víru, který tak může překvapit i zimním chaosem. Jedinou jistotou je, že počasí bude „nečekaně“ rozkolísané.


Orientační schéma faktorů nejvíce ovlivňujících zimní počasí na severní polokouli a v Evropě (zdroj: SNOW media/AI)

Vyhledejte si předpověď počasí s porovnáním více modelů pro 1 000 lyžařských středisek z celého světa!