Kde a jak se lyžovalo v sezóně 2025/26: Výborné podmínky i přes extrémní nedostatek sněhu

Slušné lyžování na ledovcích již od října

I přes malé množství sněhu zavládly už na přelomu září a října 2025 – tedy hned od počátku ledovcové sezóny – poměrně solidní lyžařské podmínky, byť na omezeném množství tratí. Něco během října napadlo, převážně mrzlo a ledovcové areály postupně otevřely většinu svých sjezdovek.

Čerstvý sníh a mráz v druhé polovině listopadu lákaly k lyžování na ledovcích (Pitztaler Gletscher 22. listopadu 2025)

Zima vtrhla do hor již v polovině listopadu 2025 a zajistila téměř snový start sezóny, než ji vystřídala slunečná obleva

Příchod zimního počasí v polovině listopadu se již nedal načasovat lépe. Lyžařské areály v Česku a střední Evropě i v Alpách si díky tomu připravily sněhový základ pro brzké zahájení sezóny. Již na přelomu listopadu a prosince se tak lyžovalo nejen na našich horách, ale i na tisíci kilometrech sjezdovek v Alpách.

V údolí Zillertal se hned od začátku prosince lyžovalo na více než 300 km sjezdovek (Mayrhofen 9. prosince 2025)

Po Mikuláši sice přišla obleva a „jarní“ počasí se rozhostilo i v nejvyšších polohách, sníh se však zejména na zasněžovaných sjezdovkách udržel a lyžování zpříjemnilo množství slunečných dnů, což v prosinci s krátkými dny potěší o to víc.

Předvánoční počasí bylo nezvykle teplé, zato slunečné a již zasněžené sjezdovky skýtaly perfektní lyžování (3 Zinnen 13. prosince 2025)

Aspoň trochu mrazivé Vánoce s přívaly sněhu pouze na jihovýchodě Alp

Až o vánočních svátcích se počasí opět „přepnulo“ do zimního režimu (mimochodem prudké změny v rázu počasí byly typické pro celou sezónu 2025/26, stejně jako neobvykle často přicházely i v těch předchozích, a můžeme je tak téměř jistě očekávat i v budoucích sezónách). Na horách mrzlo a trochu nasněžilo, vydatně však pouze na jihozápadě Alp, třeba v italském středisku Prato Nevoso, které je pro české lyžaře velmi vzdálené a prakticky neznámé.

Vánoční lyžování se odehrávalo především na technickém sněhu (Alta Badia 22. prosince 2025)

Nejmrazivější leden posledních let zachránil (nejen) české sjezdovky. V Rakousku prakticky neviděli sníh a lyžaři se přesto hrnuli do hor

Leden 2026 byl dokonalou ukázkou, jak se lyžování za posledních pár desítek let technologicky neuvěřitelně změnilo a že (sjezdoví) lyžaři se prakticky obejdou bez přírodního sněhu, zato milují slunce. Díky silným mrazům hned po Novém roce se brzy podařilo zasněžit prakticky všechny sjezdovky, a to v Česku i v Alpách. Přírodní sníh napadl mnohde spíš „na ozdobu“, přesto zimní atmosféra lákala do hor, zejména o víkendech, lyžařské masy. V Rakousku nevycházeli z údivu, jak málo sněhu, mnohde prakticky žádný, mají i v nejvyšších polohách Alp. Sjezdovky však byly zasněžené a i návštěvnost středisek trhala rekordy, a to i díky příznivému slunečnému počasí s často fantasticky průzračným vzduchem, v níž alpské scenérie o to působivěji vynikly.

Rakouské sjezdovky byly v lednu navzdory slabší nadílce přírodního sněhu v perfektním stavu (Katschberg 21. ledna 2026)

Vynikající podmínky, byť s nedostatkem přírodního sněhu, na který jsou však zvyklé, hlásily i italské lyžařské areály.

Nejvíce přírodního sněhu si užili ve francouzských střediscích a při francouzsko-italských hranicích.

Francouzské Alpy byly pomyslným vítězem sezóny co do množství přírodního sněhu (Risoul Vars 1. až 7. února 2026, autor foto: Sparťan)

Únorová sněhová kalamita „odřízla“ návštěvníky francouzských středisek. Prašan lákal na pohádkové lajny, ale pod lavinami skončil také rekordní počet obětí

V hlavní únorové sezóně, kdy probíhají školní prázdniny v celé Evropě, se zima „vyřádila“. Počasí nabralo na dynamice a zejména ve francouzských Alpách spadlo během krátké doby extrémní množství sněhu (mezi jedním a dvěma metry), což vedlo i k několikadenním uzavírkám areálů, odříznutí příjezdových cest a nejvyššímu lavinovému nebezpečí.

Také v Rakousku se dočkali vydatnější sněhové nadílky, i tak ale zůstala po celou sezónu silně podprůměrná. To však nijak neodlehčilo lavinové situaci, naopak! Prudké výkyvy počasí vytvořily velmi nestabilní zvrstvení sněhu (zejména chatrný podklad z metamorfovaných krystalů), což vedlo k násobně vyššímu počtu lavinových nehod ve volném terénu a bohužel také jejich obětí (okolo 150 v celých Alpách za sezónu, přičemž během jednoho tragického dne zahynulo v Rakousku 8 lidí). Záludná lavinová situace se vzhledem k trendu, jakým se počasí vyvíjí (přibývá rychlejších změn včetně extrémních výkyvů), může velmi pravděpodobně opakovat i v sezóně 2026/27 nebo následujících.

Zimní epizoda v polovině února sněhově pomohla především rakouským Alpám (Axamer Lizum 18. února 2026)

V Itálii probíhala zimní olympiáda, která „zablokovala“ mnohé ubytovací kapacity, a tak na sjezdovkách bylo v místech závodních klání neobvykle málo lyžařů. Mnozí z nich se raději preventivně přesunuli do jiných italských nebo třeba rakouských středisek, která si zvýšenou návštěvnost nemohla vynachválit.

Překvapivě prázdné sjezdovky nabídl i díky olympijskému chaosu jinak populární a vytížený Kronplatz (21. února 2026)

Intenzivní jaro již začátkem března, ale také mnoho božských firnových dnů

Koncem února zimu vystřídalo brzké, zato velmi intenzivní jarní počasí s vysokými teplotami a sluncem. České areály začaly postupně omezovat a ukončovat provoz, v těch významnějších a horských se přesto lyžovalo ještě dlouho do konce března či začátku dubna (nejdéle se lyžovalo v krušnohorských Potůčkách, a to až do 3. května), a to za velmi kvalitních firnových podmínek. Návštěvnost s koncem jarních prázdnin však přesto výrazně polevila.

V druhé polovině dubna se v Česku obzvlášť v dopoledních hodinách stále perfektně lyžovalo v krušnohorských Potůčkách (22. dubna 2026)

I v Alpách se v březnu lyžovalo převážně na poloprázdných až prázdných svazích. Ani teplé počasí přitom prašan ve vyšších a stinnějších polohách zprvu „neroztopilo“ a na slunečných a níže položených tratích se lyžovalo na parádním firnu. Celkově velmi suchá zima, zvláště ve východní polovině Alp (a také v Česku a na Slovensku), měla jednoznačnou výhodu pro jarní lyžování – sníh se harmonicky přeměnil ve velmi kvalitní firn, sjezdovky byly po ránu bezvadné tuhé a během dne postupně povolovaly, aniž se hned nutně změnily v oraniště.

Severně orientované svahy Alp si držely prachový sníh i v nbezvykle teplém počasí začátkem března (Ratschings 5. března 2026)

V druhé polovině března se „pro změnu“ zejména do severních Alp vrátilo zimní počasí se solidní nadílkou sněhu a vykouzlilo – jako již mnohokrát v minulých letech – vynikající podmínky pro velikonoční lyžování.

V dubnu zavládlo nevídané slunečné počasí beze srážek a za „trestuhodného“ nezájmu lyžařů tak sezóna postupně skončila při neutuchajících firnových orgiích.

I v polovině dubna se leckde stále lyžovalo bez omezení (Ischgl | Samnaun [Silvretta Arena] 17. dubna 2026)

Koncem dubna zely ledovce ve všední den naprostou prázdnotou, ačkoliv lyžařské podmínky zůstávaly luxusní (Sölden 27. dubna 2026)

Jaká bude lyžařská sezóna 2026/27? Nejspíš opět plná „nečekaných“ zvratů v počasí a sněhových podmínkách. Jaro by opět mohlo být „trumfem“ sezóny

I bez věštecké koule se dá očekávat, že trend prudkých změn počasí a tím pádem i sněhových podmínek ovlivní také následující zimní sezónu 2026/27. Zatímco silné oblevy, zvlášť pokud jsou doprovázené deštěm i ve vyšších polohách, jsou nevítanou součástí „zdivočelého“ klimatu, k extrémnějšímu projevům patří i vydatné chumelenice, mrazy, ale také třeba dlouhé týdny teplého a slunečného počasí. A vzhledem k vyspělosti zasněžovacích technologií jsou sušší období zim pro lyžaře vlastně poměrně příznivé, alespoň pokud jim předchází dostatečné mrazy.

V posledních letech přicházejí první mrazy a sněžení do hor (a často i nížin) na přelomu listopadu a prosince, tedy těsně před plánovaným začátkem sezóny. O Vánocích často dorazí obleva. Leden se stává lyžařsky nejspolehlivějším obdobím s „nejzimnější“ atmosférou, a proto jej pro lyžařský pobyt vyhledává více návštěvníků než dříve a o víkendech je na svazích často rušněji než o prázdninách. Během února vrcholí zimní podmínky, ale také návštěvnost. Březen a jaro obecně naopak návštěvnosti nepřeje, protože v nížinách již často převládá teplé počasí, které lyžování lidem „vyžene“ z hlavy. Na horách však bývají podmínky stále dobré až vynikající, byť samozřejmě leckde již firnové. Kdo si chce užít na horách klid, nemůže zvolit lépe než právě jaro.