Verbier – největší lyžařská aréna Švýcarska a mekka freeridingu

Městečko Verbier je se svou horskou noblesou v těsném závěsu za honosnými letovisky jako Zermatt nebo Chamonix. Co pár metrů tu narazíte na sportovní obchod s tou nej(- lepší a -dražší) lyžařskou výbavou a módou, vystavenou v kulisách mohutných dřevěných staveb podtrhujících ducha města. Moc tu ovšem nepočítejte s tím, že se domluvíte německy – Verbier se nachází ve frankofonní oblasti Wallisu, takže budete z každého rohu slyšet „bonjour“ a „merci“. Pokud francouzština není vaší silnou stránkou, postačí vám i pár anglických slovíček, protože Britové jsou věrnými hosty Verbier.

Do rozsáhlé pavučiny sjezdovek jsme se z Verbier vydali kabinkovou lanovkou Médran, jejíž výstupní stanice je bránou do sítě veskrze prostorných dálnic, které se tu spouští skoro z každého kopce na vícero stran. I v rámci samostatného Verbier můžeme mluvit o takové malé „houpačce“, kterou zajišťují sedačkové lanovky, telemixy a také velkokapacitní visuté lanovky.

Hlavní sjezdovky Verbieru se spouští z vrcholů Fontanet (2 482 m), Attelas (2 727 m) a Chassoure (2 740 m) a převážně jde o příjemné červené sjezdovky, které se nám líbily hlavně dostatečnou přehledností a akorátním sportovním sklonem. Žádné úzké zakroucené černé pisty, ale „přátelské“ široké tratě, na kterých se daly krouhat jak poctivé carvové lajny, tak i rychlé obřákové oblouky.

Dlouhou sportovní jízdu jsme si užívali na červené sjezdovce Attelas spouštějící se ze stejnojmenného vrcholu, která na své délce prostřídá strmější i mírnější pasáže, takže máte možnost si trochu odpočinout a načerpat síly na návaznou červenou sjezdovku Combe, která vás doveze až k šestisedačce Mayentzet. Těžko se tu vypichuje jedna oblíbená sjezdovka, protože příjemné sportovní svezení jsme si tu opravdu užili na drtivé většině tratí.

Díky napojení na sousední střediska si tu samozřejmě můžete užít i velkolepé alpské safari, počítejte ale s delšími přejezdy nebo „nástrahami“, jako je neupravovaná boulovitá sjezdovka, která je například spojovačkou mezi Verbier a Veysonnaz. Při bohaté nadílce sněhu si tenhle přejezd samozřejmě nejvíc užívají freeridisté, nicméně pokud zrovna drandíte na tvrdých obřačkách a do boulí se vám nechce, bude se vám možná spíš zamlouvat zdolat tento přejezd kabinkovou lanovkou. My prokličkovali boulemi, které tou dobou byly naštěstí příjemně měkké a po hlavním prudkém padáku se z boulařské trati naštěstí stala solidní upravovaná sjezdovka, která nás dovedla až do vesničky Siviez.

Nakoukli jsme pak i do vedlejšího střediska Veysonnaz, kde byla nejčastějším dopravním prostředkem poma, takže se tu člověk skoro až vrátil do svého dětství. Červeným sportovním sjezdovkám jsme tu ale opět neměli co vytknout a ostrou rychlou jízdu jsme si užili hlavně na „dojezdové“ červené Combatseline.

Zpátky do Verbier jsme se vydali „oklikou“ přes vrchol Col des Gentianes (2 950 m), čímž jsme si udělali takový celodenní lyžařský okruh. Samozřejmě jsme se na zpáteční cestě chtěli hlavně zastavit na nejvyšším vrcholu střediska Mont Fort (3 330 m), který je „must-see“ bodem celého Verbier. Počítejte ale, že švýcarský Mont Fort je trochu něco jako italská Marmolada, takže pokud nechcete na dvou přístupových kabinách čekat půlhodinovou až hodinovou frontu (o víkendu to může být asi i víc), tak doporučujeme vydat se na tento dominantní vrchol hned ráno.

Na Mont Fortu (3 330 m) se můžete kochat okolními panoramaty buď z velké vyhlídkové terasy, nebo si můžete za pomocí lana vyhopsat ještě kousek výš na samotný vrchol Mont Fortu ke křížku. Tam jsme se nakonec vyškrábali i my, abychom měli i nějakou tu fotku bez lidí (na terase se stejně jako na Marmoladě těžko pořizuje, protože kapacitní kabina se postará o to, abyste tu zkrátka nebyli sami ).

Kromě toho, že máte z Mont Fortu jako na dlani celé středisko, otevře se vám výhled nejen na švýcarské, ale také na italské a francouzské Alpy. Zahlédnout odtud můžete ikonický Matterhorn nebo nejvyšší evropskou horu Alp Mont Blanc (4 810 m).

Z Mont Fortu na vás čeká opět jedna z neupravovaných sjezdovek (běžně takto ale vypadají i odpolední české sjezdovky o víkendu), takže kdo se na to necítí, může dolů kabinou. Po boulovatém padáku se napojíte na krásně upravený úsek, takže za těch pár carvových oblouků to jistě stojí.

Tipem na prádzné sportovní sjezdovky je menší areál La Tzoumaz s hlavním vrcholem Savoleyres (2 354 m), kam z Verbier vyráží kabinková lanovka staršího data výroby, takže si v první chvíli připadáte jako na exkurzi v muzeu lanovek. Na druhou stranu, jakmile se vyhoupnete na vrchol Savoleyres, bude vám kromě vleku a dvousedačky k dispozici také moderní čtyřsedačková a kabinková lanovka.

Sjezdovky v La Tzoumaz jsme využívali hlavně tehdy, kdy celé Verbier bylo zahalené do mraku a při pohledu z okna člověk nevěřil, že by si snad ten den mohl zalyžovat. Místní nám však dali tip právě na La Tzoumaz, které sice leží jen o kopec vedle, ale má snad svoje vlastní mikroklima, protože tady byla na rozdíl od jiných kopců viditelnost pokaždé dobrá. Sjezdovky se tu navíc nesou v příjemném sportovním duchu a bývají často zcela prázdné.

Že je Verbier mekka freeridingu, je znatelné už z mapy sjezdovek, kde je často vidět žlutá barva značící „off-piste“ sjezdovky, které jsou dostupné rozsáhlou sítí lanovek. Volného terénu je tu tolik, že tu v rámci celodenního freeridngu nepojedete stejný sjezd dvakrát. Možná ani v rámci týdne.

V době naší návštěvy napadl asi metr čerstvého prašanu, a tak jsme si tu objednali místního freeride guida z Les Guides de Verbier. Cena místního průvodce sice není zrovna nízká, ale v terénu, který neznáte a chcete jezdit jen panenské lajny, není nic lepšího než s sebou mít zkušeného lokála. Čím větší parta, tím lepší cena, takže v počtu 5 lidí vyjde freeridový guide na celý den na 150 CHF (cca 3 750 Kč) na osobu. Naprostou samozřejmostí je lavinová výbava – pokud ji nevlastníte, můžete si ji tu zapůjčit v jakémkoli sportovním obchodě cestou k lanovce. Celodenní zapůjčení ABS batohu vyjde na 40 CHF/den, pípák půjčíte zhruba za 15 CHF/den.

Z Les Guides de Verbier nám byl přidělen sympatický průvodce, který už za léta svého průvodcování přesně věděl o každém stromku a o každé skále na kopcích. Ačkoli v náš freeridový den byla mlha, že se dala krájet, guide s námi prokličkoval přes pár hřebínků a vždycky se mu podařilo najít nějakou lajnu s pěknou viditelností, a kterou v drtivě většině ještě ani nikdo nejel.

Den s freeridovým guidem ve Verbier patří mezi naše nejlepší švýcarské zážitky, protože jsme se díky němu dostali na svahy, kam bychom sami rozhodně nikdy nevyrazili a rozhodně to ani bez guida nikomu nedoporučili. Ani jednou jsme nemuseli nikam šlapat pěšky, přesto jsme si užili několikakilometrové sjezdy v panenském prašanu a velkolepou horskou kulisou.

Tip na ubytování:

Ve Verbier jsme byli ubytovaní v Hotelu de Verbier přímo v centru městečka. Hotel nabízí možnost kávy a čaje zdarma po celý den, wellness s finskou saunou, párou a vířivkou a sportovci tu uvítají moderně vybavené fitko, kde nechybí ani kettlebelly nebo roller na uvolnění svalů. Minutu chůze od hotelu se nachází zastávka na skibus.

SNOW tour TIP - Hotel de Verbier - Swiss from SNOW.cz on Vimeo.

Verbier v kostce:

Ve Verbier jsme reportovali na lyžích FISCHER, s hůlkami KOMPERDELL, v oblečení REHALL a v helmách a brýlích SMITH.