Tradice lyžování na Vysočině je méně nápadná, ale projevuje se dodnes. Všichni znají Nové Město na Moravě spojené se závody, ale i výrobou lyží. Kraj Matyáše Žďárského v sobě uchovává vedle Artisu, Sportenu či Kästlí i další nositele řemesla, které jako první nastartoval ve velkém pan Slonek. Jsme na návštěvě ve značce Choc, u specialistů na tzv. deskové sporty, kde produkují snowboardy i lyže. Jejich výrobním podnikem je bývalá škola v obci Bobrová, jen deset kilometrů od Nového Města.

Značka Choc je na trhu lyží do jisté míry zjevením. Nedbá na zaběhlé návyky a jde svou cestou. „Nejsme ve stresu z toho, že musíme prodat nějaký určitý počet lyží, takže se můžeme plně soustředit na kvalitu,“ definuje na úvod filozofii značky Jan Vašák, ředitel podniku úřadující v bývalé školní ředitelně. Ve třídách jeho školní budovy se totiž dnes vyrábí zejména wake- a kiteboardy pro zahraniční odběratele, a to vesměs špičkové sportovní a závodní náčiní všemožných značek s vysokou přidanou hodnotou. Tisíce kusů takových výrobků za rok je pro společnost tak pevným a stabilním základem, že jí to umožňuje si hrát: vyvíjet a tvořit něco, co se může vymykat z neúprosného sevření ekonomického řetězce.

Chci lepší prkno!

Ale pojďme trochu nazpět. Jako v americkém příběhu to začalo snahou vyrobit první snowboard, jelikož ty z běžných produkcí nefungovaly dobře. Zanedlouho došlo na kiteboardy a wakeboardy, které se v Bobrové brzy vyráběly ve velkém pod různými značkami pro západní odběratele. „Nástroje pro deskové sporty, jak tomu my říkáme, fungují na velmi podobných principech a do značné míry přenositelných postupech,“ doplňuje Jan Vašák. Zanedlouho proto došlo i na první větší lyžařskou zakázku, kompletní dodávku lyží pro norského odběratele.

Od těch dob uplynulo mnoho roků, s nimiž přitékaly do firmy nové a nové zkušenosti. „S našimi zahraničními zákazníky stále vyvíjíme nová řešení, odhalujeme potenciál, co zlepšit funkčně, materiálově i technologicky. Za léta této spolupráce jsme nabyli skutečně ohromné know-how,“ vysvětluje Jan Vašák, proč mohla vzniknout ona třešnička na dortu – vlastní značka Choc.

Lyže s nejlepším vědomím a svědomím

Pojďme ale k lyžím, které nás logicky zajímají nejvíce. Choc se do těch svých pustil zhruba před třemi lety. I v tomto segmentu se opírá o zásobu zkušeností z paralelně fungující zakázkové výroby, přičemž vše podřizuje tomu, aby dosáhl co nejvyšší kvality. Co si ale pod pojmem kvalita konkrétně představit? „Naše filozofie zní: pojďme vyrábět lyže s naším nejlepším vědomím a svědomím nejlépe, jak to lze na základě našich nejširších stávajících vědomostí. Tak, aby co nejdéle vydržely a dlouho dělaly majiteli radost,“ snaží se popsat svou vizi Jan Vašák. „Porovnal bych to s gastronomií: leckde dostanete výborné lasagne, které splní své základní funkce, nasytí vás a pochutnáte si. Pokaždé ale budou jiné, z jiných surovin, každé přinesou vždy maličko jiný zážitek. A my chceme dělat skutečně vysokou gastronomii, uvařit ty lyže co nejchutnější,“ vysvětluje. Po chvilce uvažování ještě dodává: „Hlavně se nám ta lyže musí líbit, musí to být krásná věc, kterou si zamilujete.“

Pokud máte vyrobit takovou lyži v praxi, pak musí splňovat celý soubor předpokladů: promyšlenou konstrukci, kvalitní materiály, pokročilý design i vysokou řemeslnou kvalitu.

50 % hrany navíc

„Volíme raději dražší, ale trvanlivější materiály, takové, u nichž máme jistotu, že fungují dobře. Například používáme hrany a skluznice široké 1,8 mm oproti běžným 1,2 i 1,1 mm – už jen to významně prodlouží funkční životnost lyže, nehledě na počet servisních cyklů. Vybíráme i kvalitnější tkaniny s vyšší jemností vláken a podobně.“

Životnost lyže je pro Choc významným tématem. „Dá se změřit podle počtu kmitů, které lyže prodělá, než se jí znatelně změní mechanické vlastnosti. Standardní produkce se skelnými lamináty ztratí nějakých 30 % mechanických vlastností po dvou až třech letech obvyklého používání. Pro někoho to samozřejmě může být i jen jedna intenzivní sezóna. Pokud ale použijeme kompozit složený z karbonu, kevlaru či aramidu, které stojí několikanásobek, ta lyže vydrží až čtyřnásobek a její mechanická změna bude zásadně menší, třeba jen 10 %“, odkrývá Jan Vašák okénka do poznatků značky Choc.

Akcent na životnost má i další pozitivní efekt: „Největší uhlíkovou stopu způsobuje samotná výroba lyže. Když ta vydrží sloužit déle, má to z hlediska ekologie a snižování uhlíkové stopy největší efekt,“ zní další z jeho argumentů.


Lyže Choc vznikají v budově bývalé školy díky umu a zkušenostem tohoto týmu

Lyže na míru

V Chocu běžně staví produkty, hlavně wake- a kiteboardy, na míru pro konkrétního sportovce. „S laděním produktů na tělo máme mnohaleté intenzivní zkušenosti, dnes bezpečně víme, jakou vlastnost a jak který prvek v konstrukci ovlivní.“ Což platí i pro lyže. Choc proto nabízí individuální naladění lyží, a to jak co do jízdních vlastností, tak designu. „Pro každého jsme schopni navrhnout individuální řešení. Pokud jste třeba lehčí lyžař a chcete přidat torzní tuhost, necháme jádro stejné, ale budeme hledat řešení pomocí vrstvení, typu a orientace tkaniny, aby podélná tuhost zůstala stejná,“ popisuje Jan Vašák na příkladu další moment, v němž se Choc vymyká obvyklým standardům. „Nejde tady pouze o know-how, ale také o řemeslnou kvalitu. Naší možná nejvyšší devízou jsou naši zaměstnanci, kteří jsou s to odvádět přesnou a profesionální práci, promítat do ní své zkušenosti a um. Bez nich by nebylo nic,“ dodává.

Jasan? Jasan!

Stávající kolekce značky Choc určená na sjezdovku je prozatím kompaktní, v nabídce jsou dva modely z jedné formy, JasanSki a JasanSki Natural. Koncentrace na jediný model evokuje, že skutečně pouze on absorbuje veškerou invenci a péči jeho vývojářů. „Je to sportovně laděná carvingová lyže pro člověka, který se chce příjemně svézt, ale nepotřebuje brutální výkon. Zároveň náš teoretický zákazník chce vypadat jinak, požaduje český produkt s určitým exkluzivním výrazem,“ definuje stávající model Jan Vašák. Pod dřevěnou dýhou se ukrývá jasanové jádro vyztužené karbonovou triaxiální tkaninou v kombinaci s oboustranně uloženými lněnými vlákny. „Karbon je pro dlouhověkost a jednosměrná lněná vlákna harmonizují flexi a tlumí vibrace,“ vysvětluje. „Nechtěli jsme vyrobit závodní lyži. Pro to, jakou lyži jsme si zvolili, považuji zvolenou konstrukci za nejvhodnější.“


Josef Šumbera (vlevo) má na starosti značku Choc, Jan Vašák celou firmu

Novinky a budoucnost

Už letos by ale měla přijít na trh nová lyže pro skialp. „Zvažovali jsme, zda pro nový touringový model použijeme dýhu na povrchu, nebo využijeme plochu obou lyží pro unikátní a originální design, se kterým máme bohaté zkušenosti z deskových sportů. U skialpu je cílem i nízká hmotnost, zvážili jsme tedy natřenou folii a dýhu, a ta byla o zhruba 200 g lehčí. Proto zvítězil dýhovaný design, který naváže na naši sjezdovou kolekci. Díky ušetřené hmotnosti přidáme klasickou ABS hranu namísto capové konstrukce, lyže bude odolnější proti poškození a bude v ní lépe ukotvena hrana,“ nechává nahlédnout do vývoje nového modelu Josef Šumbera.

Po skialpových lyžích se chystá i ostřejší varianta sjezdovkové lyže, výrazně tvrdší, výkonnější model s titanalem, který má být srovnatelný s ryze sportovními lyžemi známých značek.

A kde bude podle Jana Vašáka Choc za pět let? „Přál bych si, aby se Choc vypracoval určitým způsobem v kultovní značku, ve značku znalců a fajnšmekrů. Aby dělala zákazníkům radost, byla symbolem jisté úrovně a kvality i nositelem národní řemeslné tradice, se kterou se každý rád pochlubí,“ uzavírá naše povídání.

Budeme držet palce!