Princip konvenční konstrukce over lap, kdy se plastové díly nártu o komínu navzájem obtáčejí stahovány přezkami, je sice nejrozšířenější, ale není dokonalý. Jeho největším hendikepem může být diskomfort při na- a vyzouvání. Mnozí to znáte, jak se napružený skelet dokáže bolestivě kousnout do nártu, obzvlášť, je-li chladem ztuhlý. I mně osobně se stalo, že jsem se do boty prostě nedostal. A vyprávějí se příběhy třeba o tom, jak majitel závodních bot musí po lyžování sedět půlhodiny v nastartovaném autě a pouštět si na boty proud horkého vzduchu, aby se jeho noha z boty vysmekla. Je to do jisté míry akceptovatelné nepohodlí, které se ovšem může subjektivně stupňovat třeba s věkem nebo zdravotními defekty. S narůstajícími roky se člověk k botě při nazouvání hůře ohýbá, sčítají se mu nasbírané bolístky nejen na nohou, až to vše může vyústit i v definitivní ztrátu chutě v lyžařský sport. Rád opakuji, že boty a jejich obsluha jsou potenciálně největším hrozbou pro lyžaře.
Je proto logické, když se před několika lety (zima 2019) na ISPU objevily koncepty, které tyto problémy eliminovaly. Se zcela novými formami skeletů se zadním nástupem přišel Atomic a Nordica. Z hlediska demografie trhu se to zdálo jako jasná volba – lyžaři stárnou, potřebují více komfortu a méně námahy. A lyžařská branže potřebuje, aby ji zůstali i lyžaři senioři – co nejvíce a klidně i do co nejvyššího věku. Prvně jmenovaný dokázal modely se zadním nástupem prodávat sotva dvě sezóny, Nordica vydržela dodnes. Její kolekce dnes čítá několik modelů, například nejvíce komfortní vyhřívaný HF Elite Heat, nebo nejsportovnější HF 120. A právě ten poslední jsme otestovali.
Verze s vyhřívanými vnitřními botičkami
Hands Free koncept
Zkratka HF samozřejmě znamená hands free – skutečnost, že člověk nepotřebuje ruce, aby se do boty nazul, ba dokonce ji utáhl! Při odklopené zadní části komínu do boty snadnou vklouznete, a pak stačí – třeba druhou botou – zašlápnout zadní páku, která přitáhne zadní stěnu komínu k přední. Na ovladači je i otvor pro hrot hole, který alternativně taktéž zastane tuto operaci. A obdobný otvor najdete i na nártové přezce – pokud ji máte nastavenou na finální délku, jeden pohyb holí utáhne spodní skelet nad nártem a stáhne kotník.
Toto kouzlo nefunguje i jediného modelu, právě nejvýkonnějšího HF 120. Ten je totiž opatřen navíc boosterem, který stahuje vršek komínu – a to už se musí ručně. Nicméně, můj hlavní motiv k testu nebyl hledat boty pro lidi neschopné či líné se ohnout, ale boty, které eliminují bolestivé obouvání a zouvání, přičemž ale zároveň nabídnou dostatečný výkon pro sportovní jízdu. Ohnout se k utažení boosteru (ale i zadní či boční přezky) je v tomto ohledu maličkost.
Řemeslné zpracování na jedna
Nordica vybavením boty deklaruje, že řada HF nemá být něco posledního vzadu. Nejlépe to ilustruje až luxusní vnitřní botička s korkovým obalem okolo kotníku. Je pevná, zároveň tvarovatelná, ale už v základním tvaru výrazně předtvarovaná, takže mnohdy sedne na první dobrou – podobně jako mě. Nejvíc mě zaujalo, jak mimořádně pevně drží při jízdě ve spolupráci se skeletem patu. Chodidlovou část tvoří materiál Isotherm, u něhož Nordica deklaruje vyšší izolační schopnost a vysokou paropropustnost, což jsem ale neměl možnost spolehlivě ověřit.
Pohodlná, ale pevná vnitřní botička
Vnitřní prostor jsem ladil anatomickou stélkou, nejprve vyšší, posléze méně agresivní, která se ukázala jako vhodnější. Je to samozřejmě individuální, ale tato vnitřní botička opatřená individualizovanou vložkou je spolehlivým základem pro to, aby celková bota byla výkonná, přesná a komfortní.
Skelet a jeho limity
Koncept skeletu logicky snižuje variabilitu upnutí boty. Zadní páka přitlačuje zadní stěnu skeletu k té přední pevné, požadovanou finální polohu lze celkem snadno nastavit otočným ovladačem, a to i v rukavicích. Nicméně, pokud jednou najdete tu svou optimální polohu, pak už na ovladač není potřeba sahat. Nárt a kotník stahuje jediná přezka, jejíž upnutí už nemá dosah na přední část chodidla – metatarsy a oblast prstů zůstávají poměrně volné (samozřejmě i v závislosti na tvaru nohy/velikosti boty), což má sice mírnou až teoretickou nevýhodu pro přesné řízení lyže, zato se chodidlo cítí mimořádně pohodlně fyzicky i tepelně (nehrozí neprokrvení). Kotník je díky oběma mechanismům uchycen dostatečně pevně. Posledním prvkem ovlivňujícím stažení boty je pak booster. Ze zkušenosti mnozí znají, že dokáže do velké míry nahradit přezku. V případě HF 120 jsem ho vnímal jako prvek, který zdvojí a roznese utažení komínu tak, aby se na něj dalo i psychologicky spolehnout a pořádně se do něj bez obav opřít.
Verze s boostrem, tedy páskem, který stahuje vršek komínu
Samostatným momentem je tuhost. Deklarovaný flex index 120 nelze objektivně potvrdit, nicméně uživatelsky bych odhadnul, že bota odpovídá overlap modelům s indexy kolem 110 – a to pro běžné sportovní lyžování není nikterak málo. Při statickém dopředném tlaku do boty jsou deformace skeletu takřka nulové, při dynamickém naklekávání se pak mírně deformuje oblast kolem kotníků, ale rozhodně nikterak markantně – možná vlastně tak akorát, aby celá bota společně s komínem dodávala tzv. progresivní flexi, tedy aby se odpor komínu při tlaku stupňoval postupně a plynule.
Racecarving není problém
A to hlavní, jízda. První předpoklady jsou dva – doladit si botu na svou nohu čili najít správné nastavení, úhly a momenty utažení a následně získat dostatečnou důvěru v botu. Ani jedno ani druhé netrvá nikterak dlouho. Ostatně, opatrněji začínáte na každé nové botě.
HF 120 sice neobepíná celou nohu tak dokonale, jako to umí vícepřezkové modely, konkrétně volnější přední chodidlo může být maličko znervózňující, ale je to do značné míry pouze pocit. Postupně jsem si troufal na stále náročnější pojetí, až jsem došel k tomu, že bota pro mě osobně vlastně reálné limity nemá a zajedu na ní vše, co potřebuji. Takřka den jsem na ní pokoušel odladěné racecarvery s titanalem pro střední oblouk, další půlden jsem strávil na komerčních slalomkách – oboje jsem si užil na 100 procent a na boty při jízdě zcela zapomněl.
Boty Nordica HF 120 a lyže slalomky
Samozřejmě právě lyže mohou být limitem – čím tvrdší a rychlejší, tím přesnější a tužší botu vyžadují. Podle mých poznatků ale HF 120 zcela stačí na běžný komerční materiál – snad jen ostré dlouhé obřačky už budou potřebovat tvrdší botu.
Boty Nordica HF 120 a lyže typu racecarver (odladěná obřačka s jedním titanalem)
Pro fakt drsné důchodce
Často se proslýchá se, že obdobné koncepty cílí zejména na důchodce. To vyvracím, protože za důchodce se považovat nechci. Sám bych definoval cílovou skupinu těchto bot asi nějak takto: všichni sportovní lyžaři, které frustruje nebo nebaví složité nastupování do tradičních přezkáčů. Může to být tělesný hendikep (jako u mě například snížená hybnost jednoho kotníku), věk, ale i pouhá lenost. Do boty opravdu sklouznete na první dobrou a z lyžárny nevysupíte zcela zpocení.
Mimořádná je jejich uživatelská přívětivost i v dalších fázích: pohodlné stání v lanovce, výrazné uvolnění boty po jejím rozepnutí (třeba v restauraci), tepelný komfort, snadné vyjímání vnitřní botičky při sušení…
Model HF 120 s boosterem (svrchním velkropáskem) užijí i ambiciózní sportovní lyžaři, pokud nemají závodní či mimořádně vysoké rychlostní ambice. Nebo další pomůcka – pokud jezdíte na modelech o flexi 130+, pak HF 120 není pro vás. Pokud vám ale stačí (konvenční) bota s flexí 110, HF 120 plně obstojí.
Kupujte, než je zruší!
Ostatní modely řady HF pak využijí všichni, kdo chtějí zážitkově (i trochu sportovně lyžovat). Dostanou k tomu benefit unikátní uživatelské jednoduchosti (takřka kompletní hands free ovládání boty) a komfortu. Vzhledem k historii bot se zadním nástupem se mi trochu vnucuje hysterické heslo „kupujte, než je zruší“. Nordica sice tvrdí, že se prodávají výborně, příklad dalších značek ale velí zůstat při zemi. Koho omezuje nebo štve náročné nazouvání, a přitom chce lyžovat sportovně, má v HF 120 doslova jedinečnou šanci.
Výhody
Jednoduché nastupování
Mimořádný uživatelský komfort
Velmi slušný sportovní potenciál
Fyzický a tepelný komfort
Nevýhody
Pocitově volnější přední část chodidla
