Jungfrau Ski Region zahrnuje areály Schilthorn nad horskou vesničkou Mürren, First nad městečkem Grindelwald a nakonec houpačku mezi Grindelwaldem a Wengenem, přičemž jsou přes údolí propojená nejen lanovkami, ale také vlaky, pouze v případě Firstu je potřeba kousíček popojet i skibusem. Skipas vám platí do všech tří oblastí, tedy celkem na 211 km sjezdovek, na lanovky, na vláčky a dokonce i na vlak až do Interlakenu. Jeho cena za den na osobu činí tak poměrně výhodných 75 CHF (1 950 Kč).
Jako první jsme navštívili středisko Schilthorn v údolí Lauterbrunnen, jehož nástupním místem je vesnička Stechelberg na konci údolí, odkud vás na sjezdovky dopraví velkokapacitní kabina, která se řídí jízdním řádem. Abyste byli první na sjezdovkách, je potřeba jet kabinou ze Stechelbergu už v 7:55. My tuto kabinku chtěli stihnou především proto, abychom jako první krájeli manšestr, nakonec jsme ale jako první „prášili“, protože ačkoli dole v údolí pršelo, my tu natrefili na čerstvou sněhovou nadílku, kdy připadlo cca 20-30 cm nového prašanu.
Schilthorn nabízí oficiální freeridové sekce, které jsou dostupné lanovkami a koneckonců ta nejpopulárnější se spouští přímo z nejvyššího zdejšího vrcholu Piz Gloria, který leží v nadmořské výšce 2 970 m. Právě díky dostatečné nadmořské výšce jsme mohli jezdit i odpoledne v prachovém sněhu, zatímco sníh v nižší části střediska po obědě měknul.
Schilthorn nabídne 56 km sjezdovek, které jsou tu nerovnoměrně rozprostřené mezi několik vrcholů a převážně mají členitý charakter. Sjezdovky nejvyššího patra areálu bych vzhledem k jejich příkrým sklonům a proměnlivému terénu zařadila k těm náročnějším, koneckonců černá sjezdovka Schilthorn spouštějící se z vrcholu Piz Gloria se pyšní sklonem 72 %, další černá Diretissima z Brigu dokonce sklonem 88 % a má tak být nejprudší sjezdovkou celého Jungfrau regionu.
Schilthorn není jen o lyžování, ale také o zážitcích a vydat se sem můžete prakticky i bez lyží – koneckonců to tu takto praktikuje řada asijských turistů. Na nejvyšší bod střediska, Piz Gloria (2 970 m) se totiž dostanete soustavou tří velkokapacitních kabin suchou nohou, a pak už si můžete užívat výhledy z vyhlídkové plošiny do všech světových stran. Nelekejte se tu soustavy jeřábů, staví se tu nová lanovka ze Stechelbergu, která má mít nejprudší sklon na světě.
Vyhlídka je součástí otáčivé restaurace Piz Gloria, která se za hodinu otočí o 360 stupňů, takže vám z panoramat u jídla nic neuteče. Speciální gastronomickou nabídkou je tu brunch Jamese Bonda, který se koná každý den od 8 do 14 hod a zatímco ráno převládají „snídaňové“ dobroty“, jako jsou vajíčka nebo lívance, kolem oběda se pak bufetový bar doplní nejrůznějšími hlavními teplými chody. Brunch vyjde dospělého na 37 CHF a je potřeba rezervovat dopředu zde.
Dalším střediskem Jungfrau Ski Regionu je areál Grindelwald-First, jehož nástupní místo je ve vedlejším údolí v městečku Grindelwald. First na mě ze všech areálů působil nejvíc rodinnou atmosférou, a to nejen díky tomu, že je z výše jmenovaných středisek nejmenší, ale především proto, že tu převažují mírné modré sjezdovky, které jsou ve většině velmi dobře přehledné.
Nejlepší sněhové podmínky jsou samozřejmě v nejvyšším patře areálu, tedy v Grindelwaldu se nelekejte zeleného údolí a nechte se směle vyvézt kabinkovou lanovkou až na finální stanici First (2 168 m). Sjezdovky v této horní části jsou krásně přehledné a inklinují víc k alpským dálnicím než ke tradičně členitým švýcarským pistám.
Co nás tu ovšem dostalo do kolen, byl nadstandardně dlouhý a velmi pestrý snowpark, který po celé délce lemuje modrou sjezdovku č. 1. Na letošní na sníh skoupou zimu tu místní stavitelé vybudovali několik precizních big airů, samozřejmě i menších skoků a dokonce je tu k vidění i pravidelně udržovaná U-rampa, kterou už jsme dlouho nikde neviděli. Podle Toma, který už má ve snowparcích něco naskákáno, jsou zdejší big airy opravdu velmi pěkně postavené – nekopou, nepadá se z velké výšky a dopad má akorátní sklon.
Myslí se tu samozřejmě i na děti, pro které je v druhé části snowparku vystavěná speciální sekce s mírnými terénními vlnami, malými skůčky a jednoduchými překážkami.
Jendou z hlavních atrakcí Firstu v zimě v i létě je tzv. Cliff Walk, což je visutý chodník obtočený kolem skály zakončený mostem do prázdna. Tohle není nic pro ty, co se bojí výšek, protože chodník je proskelný a leží v úctyhodné nadmořské výšce 2 168 m. Konec chodníku tak nabídne nejen výhledy nejen do dálky, ale také přímo pod vás do „hloubky“. Tenhle zážitek máte zcela zdarma a najdete ho přímo u konečné stanice kabinkové lanovky vedoucí z městečka Grindelwald.
Aby vyhlídek nebylo málo, byla jen pár metrů od Cliff Walku přistavěná nová vyhlídková plošina, tentokrát z betonu a kruhová, takže nabídne výhledy kolem dokola. Pokud chcete z obou vyhlídek fotku bez chumlu turistů, doporučuji je navštívit do 10 hod dopoledne, pak už se začnou trousit výletníci bez lyží, ovšem s telefony na dlouhých tyčkách.
Skipas Jungfrau Ski Regionu vám rovněž platí do světoznámého střediska Grindelwald – Wengen, který leží mezi výše zmíněnými areály, tedy přístup do něj je z obou údolí a zatímco z Lauterbrunnen je to pouze vlakem, z druhého údolí Lütschental se k vlaku přidává i možnost dvou kabinkových lanovek. Menší kabinka vede z Grindelwaldu na Männlichen (2 230 m), druhá větší kabina propojuje Grindelwald se stanicí Eigergletscher, tedy je příznačně pojmenovaná Eiger Express a je zároveň nejmodernější kabinkovou lanovkou na světě. Zatímco vlakem jedete z Grindelwaldu pod Eiger Gletscher (stanice Kleine Scheidegg) nějakou tři čtvrtě hodinku, Eiger Expressem jste u ledovce za 15 minut.
Sjezdovky Wengenu/Männlichen jsou v drtivé většině červeného značení a celkově bych je zařadila mezi ryze sportovní tratě. Sice tu kousek pod stanicí Kleine Scheidegg leží cvičný plácek pro děti, jinak tu ale vyloženě cvičné dětské pláně nenajdete a spíš se tu bude líbit technicky a výkonnostně zdatným lyžařům. Sjezdovky tu jsou ale opravdu všeho druhu – delší i kratší, širší i užší, krkolomně členité i dálničně přehledné.
Osobně mi při první návštěvě chvíli trvalo, než jsem se v areálu propleteném sjezdovkami, lanovkami a železniční tratí pořádně zorientovala. Nakonec jsme si tu vymysleli vlastní „safari-okruh“, kdy jsme začali na vrcholu Männlichen (2 230 m) a postupně jsme se prolyžovali přes Eigergletscher a Kleine Scheidegg až do Wengenu, odkud vedla kapacitní lanovka opět na zmíněný vrchol Männlichen. Bezprostřední blízkost monumentálních hor Eigeru, Mönchu a Jungfrau nás tu nutila k pravidelným zastávkám a neustálému obdivu tomuto majestátnému horskému masívu, který tu máte opravdu jak na dlani.
Středisko Wengen proslavil především Světový pohár v alpském lyžování, který se tu jezdí na legendární sjezdovce Lauberhorn už od roku 1930. Sjezdovka se spouští ze stejnojmenného kopce Lauberhorn z výšky 2 472 m a s délkou 4 480 m je nejdelším sjezdem ze série Světového poháru, kdy se průměrný čas na trati pohybuje kolem 2:30 min. Originální start z dřevěné „chaloupky“ je tu i se startovní tyčkou k dispozici i po závodech, takže si start tohoto husí kůži nahánějícího závodu může vyzkoušet kdokoli.
My si sjeli trať celou a nezbylo, než vzdát hold každému závodníkovi, který na této sjezdovce dojede do cíle. Hned po startu si tu můžete projet několik obřákových branek, kolem kterých je stále znát tvrdost vypreparované sjezdovky po Světovém poháru. Následuje skok mezi skálami Hundschopf, ze kterého mívám mráz po zádech i v televizi, nicméně naživo se pocit ještě zdvojnásobil a jediné, co jsme v této části zvládli, byla diskuze „Jak že to skáčou??“. Skok je samozřejmě pro veřejnost zavřený a v podstatě kdybyste trať neznali z televize, tak ani nevíte, že tam nějaký skok je.
Mezi další atrakce na této trati patří například měřený rychlostní úsek, který je poměrně dlouhý a opravdu se řítí střemhlav dolů po černé sjezdovce, takže jsem tam nabrala i s lehkým pluhem rychlost 100 km/h jak nic. Dalším poznávacím znamením této trati je tunýlek, kterým závodníci projíždějí skrz a kdo má štěstí, může zrovna nad ním projíždět vláček. Nám vlak projel hned poté, co jsme cvakli fotku.
Z Wegenu se pak zpátky na sjezdovky můžete dostat buď zmíněnou kapacitní kabinou, nebo žlutým vláčkem, který máte v ceně skipasu, ostatně jako všechny další vlaky mezi údolími Lütschental a Lauterbrunnen, kromě vlaku jedoucího ze stanice Eigergletscher na Jungfraujoch. Jungfraujoch je nejvýše položenou železniční stanicí v Evropě a nabídne výhled na největší evropský ledovec Aletschgletscher. My jsme vám o Jungfraujoch psali v létě, takže jsme tentokrát vynechali a věnovali jsme se spíš lyžování - z Jungfraujoch totiž nikam dolů nezlyžujete.
Pokud hledáte cenově nejdostupnější ubytování najdete ho v nedalekém Interlakenu, odkud máte v rámci skipasu zdarma vlak až na sjezdovky. Jestliže chcete bydlet přímo v centru dění a máte rádi luxus a komfort, můžu doporučit hotel Eiger ležící přímo v centru malebné vesničky Grindelwald. Hotel nabízí moderně vybavené pokojíčky s minibarem v ceně pobytu, wellnessem se saunami a privátní vířivkou a ocenila jsem tu také velmi pestře vybavené fitnesscentrum, kde nechybí kromě strojů také další cvičební pomůcky jako jsou kettlebely nebo rollery na regeneraci i s „karimatkovou zónou“ na jógu.
Objednat se dá samozřejmě polopenze, nicméně doporučuji i návštěvu stylové restaurace Barry’s s tím pravým horským šmrncem, kterou najdete v rámci budovy. Na videoprohlídku celého hotelu se mrknout ve videu:
Jungfrau Ski Region v kostce:
Vzdálenost z Prahy | cca 9 hod (825 km) |
Celodenní skipas dospělí | 75 CHF (1 950 Kč) |
Provozní doba Eiger Express | 8:00–17:20 |
Provozní doby dalších lanovek | www.jungfrau.ch/…etriebsdaten |
Webové stránky střediska | www.jungfrau.ch |
Parkování Schilthorn | 11 CHF/den (286 Kč) |
V Jungfrau Ski Regionu jsme reportovali na lyžích FISCHER, s hůlkami KOMPERDELL, v oblečení REHALL, v helmách a brýlích SMITH a s vyhřívanými rukavicemi a ponožkami THERMIC.