Historie skimo je zároveň historií samotného lyžování. Už naši předci, když vyráběli první dřevěné lyže, museli zdolávat hory a dlouhé trasy – často s kožešinami pod skluznicí, aby neklouzaly zpět. I po vynálezu lanovek si horalé dál nasazovali skiny z mohéru či syntetických vláken, aby se šplhali na zasněžené vrcholky. Skimo se později stalo taktickou disciplínou armád – od alpských jednotek až po legendární military patrol v Chamonix 1924, kde se rodily základy dnešního biatlonu i závodního skialpinismu.
Moderní skimo je ale jinde. Je rychlé, technické a extrémně fyzicky náročné. Sprint trvá kolem tří minut, během nichž závodníci překonávají prudká stoupání, tzv. diamonds – krátké, ostré úseky s vysokým sklonem – i úseky bootpackingu s lyžemi na batohu, aby poté nahoře v mžiku strhli skiny a sjeli technické pasáže připomínající skicross. Smíšené štafety spojují muže a ženy, kteří absolvují dvě blesková kola nahoru a dolů, často s rozdíly měřenými v sekundách. Celkově závodníci nastoupají stovky výškových metrů a překonají několik kilometrů náročného terénu – disciplína je to krátká, svižná, rozhodovaná v detailech.
Dlouhé závody, jako individual či vertical, zůstávají klasickým testem horského lyžování: přesun z vrcholu na vrchol, střídání tempa a taktik, klid i prudká rozhodnutí. Divácky nejatraktivnější bývá kombinační sekvence stoupání, technických sjezdů a přechodů mezi lyžemi a bootpackem – okamžiky, v nichž se závod láme často během vteřiny.
Kde a jak se bude závodit
Olympijské skimo se odehraje v Livignu, v údolí, kde vysoká nadmořská výška potkává tvrdý kontinentální sníh. Lokalita patří roky do závodního itineráře ISMF a nabízí ideální podmínky pro krátké, vizuálně atraktivní tratě. Sprint i štafeta se pojedou na kompaktním stadionovém okruhu, kde se prudký výšvih, traverz, diagonála, bootpack a technický sjezd střídají v rytmu několika minut. Pro diváky – jak na místě, tak u obrazovek – je to dynamická podívaná bez hluchých míst.
Na této scéně se odehraje i olympijská premiéra, která staví na jednoduchém, ale efektním závodním balíčku.
Skimo vstupuje do ZOH s úsporným, ale velmi televizním programem. Vše proběhne během několika dní:
• Sprint ženy – únor 2026, Livigno
• Sprint muži – únor 2026, Livigno
• Mixed relay (muž + žena) – únor 2026, Livigno
Disciplíny individual a vertical zatím do programu zařazeny nebyly, ačkoliv právě v nich má skimo nejblíž ke své horské DNA. Pokud se olympijská premiéra osvědčí, může v budoucnu vzniknout širší paleta disciplín.
Sprint má klasický rytmus: dopolední kvalifikaci a následný pavouk sestavený ze čtvrtfinále, semifinále a finále. Jede se na krev – drobná chyba v přechodu nebo bootpacku často znamená konec.
Štafeta je závod v rytmu žena–muž–žena–muž, každý dvě rychlá kola nahoru a dolů. Důraz na týmovou souhru je tu ještě větší než ve sprintu. Skialpové závodní sety jsou extrémně lehké: lyže váží okolo 700 gramů, boty pod jeden kilogram. V takto odlehčeném světě rozhodují milimetry, čistota pohybu a přesnost přepínání.
Za posledních dvacet let prošlo skimo technologickou revolucí. Závodní lyže zhubly o téměř polovinu, karbonové boty nebývale ubraly na váze a skiny z hybridních vláken umožňují bleskové nalepení i stržení. Moderní skimo je tak symbiózou fyzické schopnosti a technického mistrovství.
Favorité a ti, kdo mohou překvapit
• Emily Harrop (FRA) – sprint a mixed relay; rychlá a technicky vyspělá.
• Thibault Anselmet (FRA) – sprint a mixed relay; exceluje v dynamických stoupáních a přechodech.
• Robert Antonioli (ITA) – individual a vertical; silný ve vícevrcholových závodech.
• Axelle Mollaret (FRA) – všechny disciplíny; nejkomplexnější závodnice své generace.
• Matteo Eydallin (ITA) – mixed relay a sprint; zkušený veterán.
• Laetitia Roux (FRA) – mixed relay a sprint; legenda skimo, stále konkurenceschopná.
• Marc Pinsach Rubirola (ESP) – individual a vertical; rychlý a technicky zdatný.
• Glenn Turner (USA) – sprint a vertical; specialista na krátké intenzivní výšvihy.
• Emelie Forsberg (SWE) – sprint a mixed relay; univerzální závodnice s rychlostí a technikou.
• Axel Hedström (SWE) – sprint a vertical; švédský talent schopný překvapit.
• Tove Alexandersson (SWE) – sprint, vertical a mixed relay; světová šampionka v orientačním běhu a silná ve všech typech tratí.
A v neposlední řadě dva fenomenální závodníci, kteří mohou zamíchat pořadím:
• Celeste Poma (ITA) – domácí závodnice z Livigna, výborná technicky, může těžit ze znalosti prostředí.
• Rémi Bonnet (SUI) – fenomenální vrchař a držitel rekordů ve verticalu; pokud se objeví v nominaci, nelze ho ignorovat.
Česko by mělo mít na startu alespoň jednoho reprezentanta ve sprintu. Jména se definitivně vyprofilují během kvalifikační sezony 2025/26. Je tedy reálné, že v Livignu uvidíme i české barvy.
ZOH 2026 je vstupenkou skimo na olympijskou scénu – a možná i začátkem nové éry. Premiéra skimo není jen prahistorickým návratem disciplíny do olympijské rodiny. Je to demonstrace rychlé evoluce zimních sportů: od horských hlídek a dřevěných lyží až po dnešní karbonově lehké sprinty. Právě v Livignu uvidíme, jak se tato historie promění v závodní drama, kde se hory potkají s lidskou vytrvalostí, taktika s čistou rychlostí – a kde se rozhodne, zda se skimo na olympiádě zabydlí natrvalo.
