Autor Tom Řepík - články

Zimní hory nejsou hřiště s měkkým dopadem. Jsou to provozované prostory, kde se potkává radost s technikou, lidská lehkovážnost s fyzikou a dobré úmysly s tvrdou realitou. Nedávná nehoda na Šumavě, při níž se dvanáctiletý chlapec při bobování zranil po nárazu do sněžného děla, není výjimečným selháním jednoho dítěte, jedné rodiny nebo jednoho areál...

„Jak staré mohou být tyhle lyže?“ Čas od času mi podobnou otázku položí někdo, kdo na půdě nebo ve sklepě po prarodičích objevil zaprášený pár dřevěných lyží, často ještě svázaných koženým řemínkem. Někdy jde jen o památku na jednu generaci, jindy se ukáže, že lyže pamatují babičku po babičce – a někdy dokonce dobu, kdy se na nich nejezdilo pro rad...

Záběry z Crans-Montany obletěly svět rychle a neodbytně. Hořící strop, plameny olizující dřevěné trámy, dým houstnoucí v prostoru, kde se ještě před chvílí tančilo a pilo. Hudba hraje. Lidé stojí. Dívají se. Někteří natáčejí, jiní se posunou o krok stranou, aby jim popel nepadal do sklenice. Neutíkají.

Cena skipasu už dávno není jen číslo na ceníku – stala se symbolem české nespokojenosti, proměn hor i neustálého srovnávání s Alpami a Amerikou. Nejde přitom jen o peníze. Do hry vstupují očekávání, zkušenost a vztah k místům, která jsme dlouho brali jako samozřejmá. Pojďme se proto zamyslet, proč se český lyžař dnes stále častěji zastaví a rozhlíž...

Na jaře 1998 se v kanceláři malého idažkého střediska Bogus Basin rozjel jeden z nejodvážnějších experimentů dějin rekreačního lyžování. Jeho autor, nenápadný padesátník jménem Mike Shirley, tehdejší prezident střediska, už neměl moc co ztratit. Zatímco tamní město Boise dramaticky rostlo, návštěvnost přilehlého Bogusu stagnovala – a s ní i příjmy....

ZOH 2026 ještě nezačaly, a přesto už o nich víme víc zákulisního než o lecjakých minulých hrách. Ne kvůli sportům nebo sportovcům, ale kvůli sněhu. Respektive kvůli tomu, jak obtížné, drahé a nejisté je ho dnes vyrobit v množství a kvalitě, jaké olympijské disciplíny vyžadují.

Horskostřediskový obor ctí starou pravdu: když se o tobě nemluví, jako bys nebyl. Platilo to dávno předtím, než svět objevil virální videa, algoritmy a sociální sítě. Už v době, kdy se zprávy šířily tiskem, televizí a šeptandou v barech, pochopili lyžařští marketéři jedno zásadní pravidlo: žádná zpráva není špatná zpráva.

Cortina d’Ampezzo má zvláštní schopnost vstupovat do dějin opakovaně. Ne náhodou ani omylem, ale vždy ve chvíli, kdy se svět rozhodne, že hory nejsou jen kulisou, nýbrž místem, kde se mají odehrávat velké příběhy. V únoru 2026 se to stane znovu. Zimní olympijské hry Milano Cortina přivedou do Dolomit sportovní elitu, mediální pozornost i logistický...

Mike Douglas patří k těm sportovcům, kteří posunuli lyžování dál, než si kdo v devadesátých letech dovedl představit. Stál u zrodu twin-tipů, pomohl definovat freeskiing a později změnil i to, jak se o lyžování natáčí a vypráví. Jeho život je řetězec malých okamžiků, které se zlomily v pohyby s obrovským dopadem.

Když imigrujcící Skandinávci v 19. století začali zaplavovat severní pás Spojených států, přiváželi si s sebou něco, co se brzy ukázalo být kulturně silnější než jazyk či tradice: lyže. Norská posedlost pohybem na prknech se v Americe změnila v doslova nakažlivý jev. A ve 20. letech, vysoko na svazích Mount Rainieru, přerostla až v jeden z nejbizar...

Ski mountaineering, mezi zasvěcenými známé jako skimo, se po čtvrt století růstu popularity konečně objevuje na olympijské scéně. Na ZOH 2026 v Miláně a Cortině uvidí fanoušci závody, kde se spojuje fyzika hor s lidskou vytrvalostí – poprvé (nebo znovu) v olympijské historii.

Když Lindsey Vonn v únoru 2019 dojela v Åre svou poslední závodní jízdu, vypadalo to jako čistý závěr velké kariéry. Šest let poté ale stojí znovu na startu Světového poháru, po částečné endoprotéze kolene, ve věku, kdy většina závodnic už několik roků učí v lyžařské škole, a říká jednoduchou věc: „Nemám co dokazovat.“ A přitom vyráží do sezony, kt...

Hory, kde sníh formuje životy a osudy, zažily století proměn. Od vojenských tréninků přes masový rozmach po kolaps a nové začátky – japonské lyžování je příběhem vytrvalosti, překvapení a tajemství, která čekají na každého, kdo se odváží vstoupit do jeho bílé říše.

V horskostřediskovém oboru existují jména, která rezonují dál než libozvuk čerstvého prašanu pod lyžemi. Jedním z nich je Rob Katz – muž, jenž pomáhal přetvořit Vail Resorts v globální mašinu na zimní dovolenou. A také člověk, který se po několika letech znovu vrací na špičku 42resortového impéria, aby jej provedl nejnáročnější proměnou od zavedení...

Když se 2. prosince 1919 narodil v bavorském Oberstaufenu Klaus Obermeyer, lyžování nebylo sportem ani zábavou. Byla to zimní nutnost. A přesto právě tenhle kluk z Allgäu – se svými jasanovými prkny, provázkovým vázáním a zimami, které se nedaly předstírat – položil o dekády později základy toho, jak dnes na horách vypadáme a jak se tam cítíme.

Když letos v září svět obletěla zpráva o smrti Roberta Redforda, většina médií sáhla po klasickém inventáři: Butch Cassidy, Podraz, Sundance Festival, ikona americké kinematografie. Jen málokdo ale připomněl Redfordovu druhou, intimní identitu – horala. A právě ta je pro nás ve SNOW možná tou nejcennější.

Důkazy na podporu sportovních sacharidových nápojů jsou chatrnější, než si možná myslíte – už proto stojí za to věnovat pozornost výsledkům nových studií.

Praktická data ukazují, že elitní vytrvalostní běžci dělají v průměru 180 kroků za minutu. Mnoho to však neznamená - ďábel je jako obvykle ukryt v detailech.

Organizovaný sport včetně lyžařského vylučoval neárijce již dlouho před Hitlerovým připojením Rakouska k Německé říši v březnu 1938.

Síla kofeinu jako prostředku zvyšujícího výkonnost je jedinečně dobře podložena velkou hromadou vědeckých prací. Studie za studií dokazují, že kofein zvyšuje výkonnost, zejména ve vytrvalostních disciplínách, v průměru o několik procent.