Kdy začít s lyžováním dětí?
S dětským lyžováním se nejčastěji začíná ve třech až pěti letech. Samotný věk ale o připravenosti dítěte říká méně než to, jak se pohybuje a jak vydrží pobyt venku na svahu. Dobré znamení je, když dítě:
- jistě běhá, skáče snožmo a chvíli vydrží stát na jedné noze,
- vydrží hodinu venku v zimě, aniž by se chtělo hned vracet do tepla,
- zvládne krátký pokyn („zastav“, „podívej se na mě“) i od někoho jiného než od rodiče,
- samo projeví zájem, třeba když na svahu vidí starší děti.
Pokud to dítě ve třech letech ještě nesplňuje, nic se neděje. Rok počkat je lepší než ho na lyže tlačit a riskovat, že si je spojí s pláčem a zimou. Lyžařské školy přijímají děti většinou od tří až čtyř let.
Pro první dny na lyžích se hodí měkčí sníh a slunečné počasí. Zmrzlá sjezdovka za mrazivého rána je pro začátečníka zbytečně tvrdá, a to v obou smyslech.
Příprava doma, než vyrazíte na svah
Nejvíc slz na horách teče kvůli botám. Pevné lyžařské boty jsou pro dítě úplně nový pocit, a když je obouvá poprvé na parkovišti ve větru, začíná den špatně.
- Boty vyzkoušejte předem. Ať v nich dítě chodí po bytě, dřepne si a vyleze na schod. Pár minut denně několik dní před odjezdem stačí.
- Nacvičte vázání. Dítě si na koberci zkusí lyže připnout, popojít a zase je sundat. Na svahu pak nečeká další neznámá.
- Hrajte si na rovnováhu. Stoj na jedné noze, chůze po čáře, podřep s rukama před sebou, jako by dítě neslo tác. To všechno je průprava na postoj, který bude na lyžích potřebovat.
Pokud si výbavu půjčujete až na horách, vyzvedněte ji ideálně den předem. Dítě si boty vyzkouší večer na ubytování a ráno už ví, co ho čeká.
Výbava pro malého lyžaře - jak vybrat lyže?
Na první sezónu nepotřebujete nic drahého, ale potřebujete, aby všechno sedělo.
- Lyže: pro začátečníka vyberte spíš kratší lyže, zhruba po bradu, tedy přibližně o 15–20 cm kratší, než je dítě vysoké. Kratší lyže se lépe točí a dítě je snáz ukočíruje.
- Boty: správná velikost je ta, ve které prsty lehce cítí špičku boty, ale noha uvnitř neklouže. Bota „na dva roky dopředu“ je častý důvod, proč dítě lyže neovládá.
- Helma a brýle: helma patří na hlavu od prvního dne, i na cvičné louce, protože kolem jezdí i jiní lyžaři. Brýle chrání před větrem a sluncem odraženým od sněhu.
- Hůlky: na začátku je nechte stranou. Dítě je stejně táhne za sebou nebo o ně zakopává a ruce potřebuje mít volné pro rovnováhu.
- Oblečení: několik vrstev místo jedné tlusté bundy, palcové rukavice, tenká čepice nebo kukla pod helmu a jedny silnější ponožky. Dvoje ponožky v botě nohu stlačí a ta pak rychleji zebe.

Půjčit, nebo koupit?
Děti rostou tak rychle, že vlastní lyže a boty často vydrží jednu, nanejvýš dvě sezóny. Hlavně v prvních letech, kdy ještě není jasné, jestli dítě lyžování chytne, je půjčení rozumná volba. Výhodou je i to, že v půjčovně výbavu nastaví podle aktuální výšky a váhy dítěte.
Například půjčovna lyží v Jasné od Snowflake Academy, která sídlí v Demänové na cestě do střediska, má pro děti do 130 cm Mini set a k němu si můžete půjčit i helmu a brýle. Fitting, tedy nastavení vázání a výběr velikosti bot, je v ceně, a když bota tlačí, vymění ji bez poplatku. Když výbavu vyzvednete po 17. hodině a vrátíte ji kdykoli další den, platíte jen za jeden den, takže dítě si boty v klidu vyzkouší ještě večer.
Pokud zvažujete vlastní výbavu, podrobně se jí věnuje článek Jak vybrat dětské lyže, boty a doplňky. Na co se dívat při výběru helmy, najdete v článku Jak vybrat lyžařskou přilbu.
Jak naučit dítě lyžovat, krok za krokem
Pořadí kroků není dogma, ale každý staví na tom předchozím. Když dítě některý krok ještě nezvládá, vraťte se o jeden zpět. Dítě jen potřebuje víc času. Soustředění malých dětí vydrží krátce, proto plánujte kratší bloky s přestávkami a nenuťte dítě pokračovat, když je unavené nebo mu je zima.
1. Seznámení se sněhem a skluzem na rovině
Začněte na rovině, ideálně stranou od sjezdovky. Dítě nejdřív chodí s jednou lyží a druhou nohou se odráží jako na koloběžce, potom s oběma. Zkuste malými krůčky otočit lyže dokola na místě. Pokud je poblíž mírný kopeček s rovným dojezdem, kde se lyže samy zastaví, nechte dítě sklouznout pár metrů rovně.
Další krok, když: dítě samo ujde několik kroků na lyžích, otočí se na místě a nepadá při každém pohybu.
2. Jak bezpečně spadnout a vstát
Pády k lyžování patří a dítě je bere mnohem klidněji, když ví, jak na to. Učte ho padat do strany na zadek. Pád dopředu na natažené ruce je riskantní pro zápěstí. Při vstávání dá lyže napříč svahem pod tělo, opře se rukama na straně do kopce a zvedne se. Na rovině to procvičte několikrát jako hru, kdo vstane rychleji.
Proč se vyplatí umět padat i v pozdějších letech, popisuje článek Lyžařská rovnováha: umění řídit pád na sjezdovce i ve stopě.
Další krok, když: dítě se samo zvedne bez vaší pomoci, i když mu to chvíli trvá.
3. Výstup do kopce bokem a stromečkem
Než začnete jezdit z kopce, dítě musí umět kousek do kopce vylézt, jinak ho budete celý den nosit. Nejjistější je výstup bokem: lyže napříč svahem a krůčky do strany jako po schodech. Na mírném sklonu se hodí stromeček, kdy jsou špičky lyží od sebe a paty u sebe.
Další krok, když: dítě samo vystoupá pár metrů na mírný svah.
4. Jízda rovně – „špagety“
Postavte dítě na mírný svah s rovným dojezdem, kde se samo zastaví. Lyže drží rovnoběžně jako dvě špagety, ruce má před sebou, jako by neslo tác, a kolena lehce pokrčená. Vy stůjte dole a čekejte, dítě tak má cíl i jistotu. Postupně přidejte úkoly: během jízdy se dotknout kolen, zvednout jednu ruku nebo projet bránou z vašich paží.
Další krok, když: dítě sjede rovně bez záklonu a bez rozhazování rukama.
5. Brzdění pluhem – „pizza“
Pluh je první opravdová kontrola rychlosti. Špičky lyží jsou u sebe a paty od sebe, takže lyže tvoří dílek pizzy. Čím víc dítě tlačí paty ven, tím víc brzdí. Střídejte obě polohy na povel: na „pizza!“ zpomalit, na „špagety!“ zase pustit. Když se dítěti kříží špičky, většinou pomůže, když se dívá dopředu.
Další krok, když: dítě na mírném svahu na povel zpomalí a zastaví u místa, které mu ukážete.

6. První oblouky
Oblouk vzniká přenesením váhy na vnější lyži. Malým dětem to nevysvětlujte, ale zahrajte si. Při hře na volant drží neviditelný volant a točí jím tam, kam chtějí jet. Při hře na letadlo rozpaží a naklánějí se jako křídla. Postavte na svah dva nebo tři kužely, rukavice či plyšáky a nechte dítě kolem nich kroužit. Hodně pomáhá, když jedete pomalu před ním v hadovité stopě a ono vás napodobuje.
Další krok, když: dítě udělá oblouk na obě strany a samo si vybere, kudy pojede.
7. První jízda na vleku
Nejjednodušší je pojízdný pás, pokud ho areál má: dítě na něj vjede, stojí a nechá se vyvézt. Na kotvě jezdí menší děti obvykle s rodičem a správný způsob vám ukáže obsluha vleku. Samotné dítě na vlek pusťte, až když spolehlivě zastaví pluhem. Předem mu vysvětlete, co dělat, když spadne: pustit tyč a odkulit se ze stopy stranou.
Další krok, když: dítě vyjede vlekem a samo z něj bezpečně vystoupí.
Popruhy, pomůcky a hry, které výuku zrychlí
Na popruhy na lyžování pro děti se názory rodičů i instruktorů liší. Pomoct můžou ve chvíli, kdy dítě už jezdí a vy potřebujete hlídat rychlost na o něco prudším svahu. Dítě si pak troufne na oblouky bez obav, že se rozjede. Mají ale dvě nevýhody. Dítě se do popruhů snadno opře a jede v záklonu, a rodič má sklon brzdit za něj, takže se samo nenaučí rychlost kontrolovat. Pluh a první oblouky proto dítě nechte zvládnout bez nich. Pokud popruhy používáte, nechte je povolené a zasahujte jen v nutných případech. Nesmí ale být tak dlouhé, aby se do nich mohl zamotat jiný lyžař, a držte se raději kraje sjezdovky.
Další pomůcky:
- Kužely a barevné předměty na sněhu ukazují, kudy jet a kde zastavit. Dítě se tak dívá před sebe na cíl.
- Spojka špiček drží lyže v pluhu a dítěti ulehčí první brzdění. Používejte ji jen krátce, jinak si na ni zvykne.
- Hůlka napříč: rodič jede pozadu a drží před dítětem vodorovně hůlku, které se dítě lehce drží. Hodí se jen pro rodiče, kteří jezdí pozadu jistě.
Hry fungují lépe než vysvětlování. Zkuste semafor (zelená jede, oranžová zpomalí, červená zastaví pluhem), sochy (na povel zastavit a nehýbat se) nebo hledání pokladu, kdy dítě sjíždí k rukavicím rozmístěným po svahu.
Nejčastější chyby rodičů při výuce
- Dítě mezi nohama. Rodič jede v pluhu a dítě má mezi lyžemi. Vypadá to bezpečně, ale rovnováhu i rychlost tak kontroluje rodič a dítě se nic nenaučí. Při pádu navíc hrozí, že na dítě dopadnete.
- Tahání za ruce. Když dítě držíte za ruce a jedete před ním pozadu, přenášíte jeho váhu na sebe. Bez vás se pak neudrží. Lepší je jet vedle něj nebo použít hůlku napříč.
- Příliš brzy na velký kopec. Strach učení brzdí víc než únava. Na prudším svahu se dítě zakloní, rozjede se a pluh už nestačí. Zůstaňte na cvičném svahu déle, než se vám chce.
- Příliš dlouho. Poslední jízda „ještě jednou“ bývá ta, ve které se dítě rozpláče nebo zraní. Končete ve chvíli, kdy ho to ještě baví.
- Rady místo úkolů. Dítě často sedí na patách a lyže mu ujíždějí. Víc než pokyn „předkloň se“ pomůže konkrétní úkol: ruce před sebe na tác, holeněmi tlačit do jazyku boty a dívat se dopředu na vás.
- Kritika místo pochvaly. Konkrétní pochvala („dneska jsi zastavil přesně u stromu“) funguje lépe než opravování. Z chyb vybírejte vždy jen jednu, tu nejdůležitější.
Kdy dítě svěřit instruktorovi?
Rodič, který sám dobře lyžuje a má trpělivost, dítě základy naučit může. Jsou ale situace, kdy se vyplatí výuku přenechat instruktorovi:
- dítě vás „neposlouchá“, protože u rodičů zkouší hranice, kdežto u cizího člověka se soustředí,
- sami jezdíte nejistě nebo si nejste jistí technikou,
- dítě několik dní přešlapuje na jednom kroku a oba jste z toho frustrovaní,
- chcete na horách taky lyžovat, místo abyste celý den stáli u cvičného vleku.
Zkušený instruktor má v zásobě spoustu her a cviků a pozná, kdy už je dítěte na svahu dost. Pokud jedete na Slovensko, lyžařská škola pro děti v Jasné od Snowflake Academy učí děti od čtyř let. Lekce trvají 90 minut a kromě denních termínů nabízí i večerní, kdy si děti vyzkouší lyžování pod hvězdami. Tým má přes 20 instruktorů s certifikáty ZSL-IAD 1., ISIA, APUL-C a APUL-D a součástí lekce je i výběr vhodného svahu. Sraz je u lanovky Grand Jet A3 a vyplatí se přijít aspoň 15 minut předem, s malým dítětem to platí dvojnásob.
Na dopolední lekci pak můžete odpoledne navázat sami a s dítětem si zopakovat, co se naučilo. Uvidíte přitom, co už zvládá, a víte, na co se zaměřit.
Ať dítě učíte sami, nebo s instruktorem, snažte se, aby z prvního dne odjíždělo s chutí se vrátit. Technika přijde postupně. Když ho ale lyžování hned zkraje přestane bavit, získat ho zpátky bývá mnohem těžší.




































