Lyžák. Při pronesení tohoto slova se občas stále ještě osypávám. Ne
proto, že bych nebyl příznivcem zimních sportů, naopak. Vzpomínky mě ale
ženou nějakých 6 let nazpět, kdy jsem byl spolu s ostatními studenty
prvního ročníku nejmenovaného středočeského gymnázia nahnán do nijak
zvlášť přitažlivé ubytovny kdesi za Železnou Rudou.
Když si naše parta adolescentů se záchvaty smíchu přečetla na nástěnce
denní režim, který sestával prakticky pouze z „příprav“ (Za všechny:
Příprava na odchod na oběd. Odchod na oběd. Oběd. Příprava na odchod z
oběda. Odchod z oběda. Příprava na polední klid. Polední klid……každá
z činností přitom měla svou na vteřinu přesnou časovou dotaci…), bylo
veselo. Když jsme zjistili, že je to míněno smrtelně vážně a že
vrcholem smyslu pro humor našich učitelů bylo promítání 90minutového
filmu o přenášení váhy a točení na lyžích z osmdesátých let, veselost
nás počala poněkud opouštět….

Skoro v plném počtu
|
Ne na každý lyžařský kurz je ale nutné vzpomínat takhle.
Nemusíte být zrovna sněženkami a machry, abyste si týden na horách užili.
Stačí být haimákem nebo haimačkou.
Kdo že to ti haimáci jsou a co dělají? Jezdí už skoro 20 let na
letní a zimní tábory se sdružením Haima,
www.haima.cz , kde se učí lyžovat, chodí plavat,
jezdí na kole, hrají fotbal, vyráží na výlety a tak dále . Je jim šest,
jednadvacet, ale klidně i přes padesát. Jsou z celé republiky od Plzně
přes Prahu a Brno až k Ostravě. Chodí do školky nebo na zdrávku, studují
strojařinu, pracují v novinách nebo třeba v pojišťovně. Spojuje je jedna
jediná, o to ale zásadnější věc. Tou je Klinika dětské hematoonkologie v
Praze – Motole. Takový haimák totiž většinou prodělal leukemii, ze
které se dostal díky obětavosti a péči motolských doktorů a sester,
občas podstoupil transplantaci kostní dřeně, ale často je se sdružením
Haima svázán úplně jinak.
Na tom ale nezáleží, cíl a důvod, proč každou zimu
vyrážíme do Krkonoš, máme všichni stejný. Dáváme dětem, které mají
za sebou měsíce či roky strávené mezi pár bílými stěnami, šanci dostat
se zpět do kolektivu a mezi nové kamarády. Učíme je lyžovat, setkáváme
se s těmi, kteří mají Motol už jako dávnou vzpomínku, jedeme si na hory
užít spoustu srandy a hlavně si zlepšit náladu. To je ten hlavní cíl,
který se naplňuje sám, bez naší zvláštní pomoci. Aby také ne – 8.-15.
březen 2009 v Peci pod Sněžkou k tomu nabízel všechny předpoklady. Hned
první den nás přivítalo dvacet centimetrů nového prašanu, který překryl
pár problematických zelených fleků na sjezdovce Smrk, přes noc hezky
přituhnul, a tak nás čekal týden báječného lyžování.

Pohled na protější svah - sjezdovky Smrk, Eso

Naše bouda
|
Azyl nám letos už počtvrté poskytla Smíchovská bouda,
paráda jako každý rok, fajn správci, přátelská obsluha. Když k tomu
připočtete nejlepší bandu dětí a vedoucí, co prý „prudí tak
akorát“ a ještě to podtrhnete skvělou atmosférou, kterou naše chata
přímo na Zahrádkách má, dostanete skvělý výsledek. I když naše zimní
tábory mají svá specifika, jezdí s námi vždy alespoň jeden lékař z
hematoonkologie a někteří z nás ještě dokončují léčbu, na horách
občas dostávají injekce a léky, jinak než obloukem v pluhu týden stejně
nezahájíš. Pár nelyžařů, kteří si na dvě prkna stoupli poprvé až v
pondělí, už druhý den naprosto samostatně brázdilo sjezdovku u lesa,
takže později přišlo na další pilování lyžařského stylu. První
družstvo, ve kterém byli naši nejstarší a zároveň nejlepší lyžaři,
stihlo za týden projet všechny pecké vleky a sjezdovky včetně s bravurou
zvládnuté „černé“ na Hnědém vrchu, dvojka a trojka pak dováděly nad
naší chatou, na sjezdovce Klondike, ale nakonec i na sjezdovce Zahrádky.

První den na lyžích
|
Kritický třetí den nabídl příjemný pěší výlet na Černou
horu, cestou zpátky pak koulovačku, jaká se sluší a patří…a že ten
sníh krásně držel…a díky nové sněhové nadílce došlo další den i na
trénink jízdy v hlubokém sněhu. Večery nám pak krátily všemožné hry a
soutěže včetně diskoték, které si děti vyprosily každý druhý
večer.
Ale co by to bylo za lyžařský kurz, kdyby nebyl zakončený
slalomem? V sobotu tedy čekalo na zhruba třicítku lyžujících haimáků a
haimaček 13 branek, postavených na sjezdovce Zahrádky III nad Smíchovskou
boudou. Vzhledem k náročnosti trati, která jistojistě předčila i svahy
posledního mistrovství světa v lyžování, měly děti i jejich závodící
vedoucí povolené jedno kolo na zkoušku. Po dvou hodinách sportovního
zápolení se naši závodníci odebrali ke cateringu a dopřáli si regeneraci
(Dali si oběd, následoval polední klid). Poslední večer se všichni
dočkali předávání diplomů za výkony na svahu i mimo něj. Díky
štědrým sponzorům, mezi které patří mj. časopis SNOW a ski areál Pec
pod Sněžkou, si všichni odnesli dárky, včetně 10 předplatných SNOW na
příští sezonu pro nejzarputilejší lyžařky a lyžaře. Vše zakončila
závěrečná „taneční párty“.
Reportáž ze závodu a rozhovory o celé akci
pro Vás zaznamenal Jiří Fremuth z Českého Rozhlasu Hradec Králové a díky
jeho laskavému souhlasu si ji můžete poslechnout na konci článku.

10 z nás si vylyžovalo předplatné
|
Všichni známe ten pocit, když po týdnu krásného lyžování
zabalíme přeskáče, lyže, helmu, oblečeme džíny, sedneme do auta nebo
autobusu a vydáme se zpět některého z šedivých a zablácených českých
měst. Takové svírání kolem žaludku jsem cítil během návratu ze Stubaie,
Tignes, Dachsteinu, Hinteru a mohl bych pokračovat ještě dál. Ne ale během
návratu z Pece. To vám totiž nechybí jenom hory, nebudete vzpomínat ani na
manšestrovou sjezdovku v půl deváté ráno. Budete vzpomínat hlavně na
těch čtyřicet jmen, která se vám za týden vryjí hluboko do paměti.
Budete se těšit na další rok, na další HAIMU, která je větším vrcholem
sezony, než týden kdekoli v Alpách.
Libor Procházka, čtenář, předplatitel a
fanoušek SNOW
Výsledky závodu haimáků ve slalomu, 14.3.
2008, sjezdovka Zahrádky III, Pec pod Sněžkou, Krkonoše.
Odjeta dvě kola, počítá se pouze lepší čas:
Mladší chlapci:
Mladší dívky:
Starší chlapci:
Starší dívky:
|
1. Franče, Daniel
2. Pavuk, Jakub
3. Ptozsek, Tomáš
4. Matuška, Martin
1. Kuklíková, Kristýna
2. Ryšavá, Aneta
3. Holeksová, Pavlína
4. Řeháková, Anna
5. Soukupová, Monika
6. Blodková, Tereza
7. Kulhánková, Karina
1. Krahulec, Tomáš
2. Sedlák, Jiří
3. Baka, Micha
4. Cigale, Robert
5. Světlík, Václav
1. Broučková, Magdalena
2. Gregorová, Kateřina
3. Havlínová, Magdalena
4. Lundáková, Magdalena
5. Šlosarová, Pavlína
6. Havrdová, Iveta
7. Jelemenská, Jana
|
25,3
29,0
31,2
31,3
29,4
29,8
31,4
34,1
40,7
45,3
56,2
20,8
23,1
23,2
28,2
28,3
22,8
24,3
25,0
27,7
30,2
30,9
35,6
|

Sněhulák nad chatou

I HAIMA má svého sněhuláka

Je třeba (re) prezentovat, kde se dá...

no...

...comment

Martin se žene do vlásenky

Terezka se nadechuje k finiši
|