První dojem:

Ahoj Vítku, díky za zaslání videa Tvého lyžování. Z toho, co píšeš a kolik párů lyží vlastníš, je vidět, že jsi do lyžování zapálený. Je skvělé, že o lyžování takhle přemýšlíš, diskutuješ a nebojíš se zkoušet nové věci! Lyžuješ pěkně sportovně, dynamicky, s maximální snahou jet čistě po hranách. V dlouhých a středních obloucích se cítíš jako ryba ve vodě. Na spoustu otázek týkajících se Tvého projevu na lyžích jsi si odpověděl sám. Jsou to ale jen důsledky. Pojďme se podívat na příčiny.

Analýza:

K tvým jízdám mám dva hlavní postřehy: 1.) Nadměrný vertikální pohyb a aktivní předsunutí vnitřní lyže v zahájení oblouku. Předsunutím vnitřní lyže dosáhneš sice rychlého zahranění a maximální tlak na vnější lyži. Nese to s sebou ale negativní důsledky. Hlavním z nich je pasivní jízda v maximálním rozsahu dolních končetin. Zablokovaná pánev v protirotaci Ti nedovolí volně pohybovat nohama a tudíž stupňovat tlak. Často končíš v postavení lyží ve„véčku“, protože v zakončení oblouku máš aktivní hlavně vnitřní nohu, vnější odlehčená odjíždí. Dalším důsledky aktivního kroku jsou Tebou zmiňované jízda na patách a výrazné postavení dolních končetin ve tvaru písmene „A“.

2.) Kdo Ti poradil oporu o vnitřní ruku? Chápu, že Tě to baví. Ano, závodníci tento pohyb situačně, když to potřebují, používají. Ovšem ne jako primární techniku v dlouhých obloucích. V Tvém případě tenhle pohyb přispívá k obdivuhodnému rozsahu a náklonům do oblouku. Bohužel ale také zvětšuje náklon těla do oblouku ve výjezdní fázi oblouku, ztrátu tlaku na vnější lyži a ještě větší rozjetí lyží do „véčka“.

Cvičení:

Jak z toho ven? Cílem je, namísto kontroly rychlosti vyvážením se do vrstevnice, přenést kontrolu rychlosti už do nájezdní fáze oblouku, tzn. před spádnici. Představíš-li si oblouk jako půlku ciferníku, kde začátek je na dvanácté hodině a konec na šesté, pak tlak na vnější nohu už bys měl mít při rychlosti, kterou jezdíš, mezi první a druhou hodinou. Maximální tlak je kolem spádnice, tzn. na třetí hodině. Hned jak spádnici projedeš, začneš tlak z vnější nohy postupně vypouštět, kolem čtvrté hodiny. Nejpozději v šest už bys měl stát na plochách lyžích a přehraňovat do dalšího oblouku. Tím budeš v dalším oblouku mnohem dříve na nové vnější noze, budeš na ni moci postupně zvyšovat tlak až do maxima a tím získáš kontrolu nad rychlostí v oblouku mnohem elegantněji.

Pohyb, kterým se to dělá, je pedálování. V zahájení oblouku se o něj snažíš, takže jsi o něm už asi slyšel. Důležité je zredukovat vertikální pohyb a překlápět se přes lyže spíše stranově. Zkus třeba jízdu s holemi na sněhu po stranách, cvičení meče (viz video níže). Vnitřní nohu v zahájení oblouku podsuň pod sebe, bez aktivního kroku.

V zahájení oblouku buď trpělivý. Nakloň se do něj pomocí pedálu. Počkej, až se budeš moci opřít o vnější lyži a pak zpevni vnější nohu, svaly středu těla a odolávej vnějším silám. Nohy by měly pracovat jako při jízdě na kole. Jedna noha kratší (vnitřní – lehká), druhá delší (vnější – těžká). Průběžně se střídají. Načasování těchto pohybů je pro dobrou kontrolu tlaku klíčové (viz ciferník). Vnitřní ruku nech ve vzduchu. Zkus zapomenout na nějaký obrázek, kterého chceš dosáhnout. Soustřeď se na to, aby lyže a tvoje tělo vytvořily funkční celek a ty jsi měl pocit, že se při lyžování nadřeš mnohem méně. Hodně štěstí při tréninku!