Sjezdovky:
Skiopening je vždy tak trochu loterie - již loňská zima nám měla být
varováním, ale ta letošní se tedy překonává. Nejenže nenasněžilo, ono
ani nemrzlo. A tak nejsilnějším dojmem po příjezdu byl pohled na sjezdovky,
kde prolézala tráva. Komfort nástupu do lyží 20 m od ubytování jsme
zaměnili za každodenní dojíždění směrem dolů na Belvedere, abychom
mohli následně vystoupat nahoru za sněhem. Používání MPV se čtyřmi
sedačkami sedmi osobami bylo každodenním humorným zážitkem umocněným
radostným štěkotem těch, na které sedadla nezbyla a stávali se psy
vezoucími se v kufru.
Sněhové podmínky:
Od cca 1 600 m n. m. níže tráva, jinak kvalita sněhu dobrá, sem tam
kamení. Sjezdovky v MF otevřeny tak ze 40%. Propojení s Madonnou jen pomocí
jízdy sedačkou dolů, na Grosté a Spinale sněhu dost - v sedle přírodní,
směrem dolů technický, oblasti Pradalago, 5 Laghi a Pinzolo bohužel
zavřené.
Obvykle nedám na Italy dopustit, teď si však myslím, že se dalo udělat
víc - technicky zasněžit nižší patra a nečekat na pomoc shůry.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky a vleky - kvalita velmi dobrá, vlekaři ještě nepotřebovaní
sezónou. Vzhledem k absenci sněhu v dolních patrech by se užil skibus Urbano
pendlující mezi ubytovacími kapacitami - ten však nejezdil (až od
vánočního termínu).
Zalidněnost:
Nad očekávání veliká - všichni jsme se tlačili na té omezené
kapacitě a bylo to znát. Jako zkušeného skiopeninkáře mne překvapil
převažující počet lyžařů polské národnosti, trochu Čechů. Ostatní -
včetně domácích - to vzdali.
Občerstvení a aprés-ski:
Obsluha v hospodách příjemná, rychlá - tak, jak jsme v Itálii
zvyklí.
Doprava do střediska a parkování:
Jeli jsme autem, trasa obligátní: přes Mnichov (středním okruhem), Ga-Pa
a Brenner. Počasí během cesty spíše jarní a obvyklá mnichovská zácpa
při návratu se nekonala. Parkování v podzemních garážích byla
příjemná třešinka kvalitního ubytování.