Sjezdovky:
Jako první jsem si dal lyžování ve Folgaridě Marillevě a bohužel
musím konstatovat, že jsem vcelku zklamán. A to především ze sjezdovek. Je
zde hodně relativně úzkých pist a k tomu dost spojovaček, které se na
mapě tváří jako plnohodnotná sjezdovka. Také mi vadila nevyvážená
členitost, pár set metrů hezký svah a poté zase plošina, kde se musíte
pomalu odpichovat hůlkami.
Za nejhezčí sjezdovku považuji červenou č. 10, která končí na hranici
Madonny di Campiglio. Také modrá č. 11 byla fajn. Bohužel v době mé
návštěvy bylo středisko plné návštěvníků. Právě v části Panciana,
kudy jedenáctka vede, se do ní napojuje dalších cca 5 sjezdovek a dochází
tam k přetlaku lyžařů. Člověk musí být neustále ve střehu, aby někoho
nesrazil a nebo někdo jeho.
Sněhové podmínky:
V údolí není žádný sníh, ale přímo ve středisku ho je dostatek. I
za dobu mého pobytu připadnul nový sníh. Odhaduji kolem cca 120 až 150 cm,
takže do první půle dubna se může lyžovat o sto šest. Sjezdovky mi sice
nesedly, ale zaměstnanci střediska se snaží a každý den je perfektně
zrolbováno a vše upraveno. Odpoledne na dojezdu sjezdovek ke kabinkovým
lanovkám sníh povoluje a dělá se krupice.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Do střediska se dá dostat třemi páteřními kabinovými lanovkami z
Marillevy, Daolasy a Folgaridy. Mezi všemi nástupními stanicemi jezdí
skibusy, které vás v pravidelných interval rozvezou z nebo do ubytování.
Páteřní lanovky byly obsluhovány expresními sedačkami. Bohužel ostatní
lanovky jsou dost zastaralé a pomalé. Některé bych odhadoval i více než 40
let staré.
Oproti např. Rakousku je ve středisku málo toalet. Člověk aby je
složitě hledal. Překvapilo mě, že na pánských záchodech už skoro
nenajdete pisoár, ale pouze kabinky.
Zalidněnost:
V neděli byla doslova hlava na hlavě. Důležité je si přivstat na první
lano a do 10 h si pořádně zalyžovat. Pak se nahrnuli všichni příchozí
dovolenkáři a bylo po sportu.
Občerstvení a aprés-ski:
Ceny mě šokují. Itálie byla vždy dražší, ale teď je laťka nastavena
opět výše: pivo - 6 eur, čaj - 3 eura, bombardino - 6 až 7 eur, gulášová
polévka 13 - 15 eur, panini - 7 eur, pizza začíná na 10 - 11 eur za
Margheritu. Chce to s sebou do kapsy velkou svačinu.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta z ČR vedla přes Prahu po dálnici přes Rozvadov, okolo Mnichova na
Innsbruck a Brenner. Mezi Bolzanem a Trentem pak odbočka do Val di Sole. Je
nutná dálniční známka do Rakouska kolem 11 eur za 10 dní. Poplatek za
Brenner je také za cca 11 eur. Dálnice na italské straně stojí také kolem
11 eur za jednu cestu. Po cestě žádné komplikace. Sníh na silnici nikde
není.