Sjezdovky:
Lech:
Okolo nejluxusnějšího rakouského letoviska se rozkládají poměrně
různorodé terény včetně těch přirozeně lehčích, což je v Arlbergu
spíš výjimkou – typické jsou členité a točivé tratě s množstvím
křižovatek a proměnlivou náročností, které svádějí k nahodilému
bloudění
Warth Schröcken:
Oproti Lechu je stejnorodější s jedním hlavním hřebenem, z něhož
stékají tratě do všech stran. Má více „líbivých“ sjezdovek
středních délek – vždy širokých, s "jednou" náročností na celé trase
a s expresní sedačkovou lanovkou, takže to láká jezdit nahoru –
dolů.
Zürs:
Dva orientačně přehledné protilehlé svahy s dlouhými a sportovně
červenými sjezdovkami, na nichž není nouze o terénní „překvapení“,
dávají možnost chytnout ranní i odpolední slunce.
Sněhové podmínky:
V Lechu, Zürsu i Warthu na pohled sněhová idylka díky až 30cm přídělu
prašanu hned po půli ledna, ale stále na svazích leží „jen“ mezi půl
a jedním metrem sněhu, což je na zdejší poměry málo.
Každé ráno byl hebký prachový manšestr, během dne se hlavně na
sjezdech do údolí obnažovall i tvrdší podklad. Zasněžovalo se ve dne v
noci, zvláště na dojezdech tratí do Lechu a Warthu a na ski-route do
Zugu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V Lechu, Zürsu i Warthu jezdíte prakticky celý den na expresních,
většinou krytých a často i vyhřívaných sedačkových lanovkách. Nová
propojovací kabinka mezi Lechem a Warthem je prostorná a jízda „uteče“ i
díky výhledům po celé trase. Visuté kabiny vedou jen na „freeridové“
vrcholy Rüfikopf a Trittkopf – prvních z nich je zároveň tranzitním bodem
z Lechu do Zürsu. Stará nepohodlná dvousedačka stoupá i do sedla Madloch
Joch, odkud vede dlouhá náročná ski-route do Zugu (alias Lechu) - jediné
lyžařské propojení z Zürsu zpět do Lechu.
Alternativním spojením Lechu a Zürsu je skibus, který zajíždí až k
lanovce Valfagehr v St. Antonu - jezdí po 20 minutách, ve špičkách i
častěji.
Zalidněnost:
Živá, ale příjemně - ráno nikde nikdo, přes den na exponovaných
místech občasný shluk. Symbolické fronty vznikaly jen čekáním na "volnou"
sedačku do dvojice.
Narvanější byly některé skibusové spoje - zvláště ráno a
odpoledne.
Občerstvení a aprés-ski:
Méně horských chat, než je zvykem v Tyrolsku nebo Itálii, jen na
dojezdech do Lechu mnoho chat s terasami pro klidnější aprés-ski.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta z Prahy může za bezproblémového provozu trvat i necelých 6 hodin.
Lech a Zürs je v zimě přístupný jen od jihu přes sedlo Flexenpass –
užší horská silnice velmi dobře prohrnutá se zbytky ujetého sněhu (při
větším sněžení vždy řetězy, v případě velkého lavinového
nebezpečí není výjimkou ani úplné uzavření cesty). Warth Schröcken je v
zimě přístupný naopak jen ze severu – buď přes Bregenz, nebo přes
Reutte a Lechtal (bez rakouské dálniční známky). Průjezd mezi Lechem a
Warthem je v zimě uzavřen.
Parkoviště:
- v Lechu – za poplatek (garáže v centru poblíž lanovky na Rüfikopf)
nebo zdarma (poblíž okrajové lanovky Schlosskopf)
- u nástupních stanic lanovek ve Warthu – zdarma
- v Zürsu u hlavní silnice poblíž lanovky na Trittkopf – zdarma
Rakousko 
Folgarida Marilleva
