Lech Zürs Warth Schröcken aktuální report z 19. - 20.01.2015

Sjezdovky:

Lech:
Okolo nejluxusnějšího rakouského letoviska se rozkládají poměrně různorodé terény včetně těch přirozeně lehčích, což je v Arlbergu spíš výjimkou – typické jsou členité a točivé tratě s množstvím křižovatek a proměnlivou náročností, které svádějí k nahodilému bloudění

Warth Schröcken:
Oproti Lechu je stejnorodější s jedním hlavním hřebenem, z něhož stékají tratě do všech stran. Má více „líbivých“ sjezdovek středních délek – vždy širokých, s "jednou" náročností na celé trase a s expresní sedačkovou lanovkou, takže to láká jezdit nahoru – dolů.

Zürs:
Dva orientačně přehledné protilehlé svahy s dlouhými a sportovně červenými sjezdovkami, na nichž není nouze o terénní „překvapení“, dávají možnost chytnout ranní i odpolední slunce.

Sněhové podmínky:

V Lechu, Zürsu i Warthu na pohled sněhová idylka díky až 30cm přídělu prašanu hned po půli ledna, ale stále na svazích leží „jen“ mezi půl a jedním metrem sněhu, což je na zdejší poměry málo.

Každé ráno byl hebký prachový manšestr, během dne se hlavně na sjezdech do údolí obnažovall i tvrdší podklad. Zasněžovalo se ve dne v noci, zvláště na dojezdech tratí do Lechu a Warthu a na ski-route do Zugu.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

V Lechu, Zürsu i Warthu jezdíte prakticky celý den na expresních, většinou krytých a často i vyhřívaných sedačkových lanovkách. Nová propojovací kabinka mezi Lechem a Warthem je prostorná a jízda „uteče“ i díky výhledům po celé trase. Visuté kabiny vedou jen na „freeridové“ vrcholy Rüfikopf a Trittkopf – prvních z nich je zároveň tranzitním bodem z Lechu do Zürsu. Stará nepohodlná dvousedačka stoupá i do sedla Madloch Joch, odkud vede dlouhá náročná ski-route do Zugu (alias Lechu) - jediné lyžařské propojení z Zürsu zpět do Lechu.

Alternativním spojením Lechu a Zürsu je skibus, který zajíždí až k lanovce Valfagehr v St. Antonu - jezdí po 20 minutách, ve špičkách i častěji.

Zalidněnost:

Živá, ale příjemně - ráno nikde nikdo, přes den na exponovaných místech občasný shluk. Symbolické fronty vznikaly jen čekáním na "volnou" sedačku do dvojice.

Narvanější byly některé skibusové spoje - zvláště ráno a odpoledne.

Občerstvení a aprés-ski:

Méně horských chat, než je zvykem v Tyrolsku nebo Itálii, jen na dojezdech do Lechu mnoho chat s terasami pro klidnější aprés-ski.

Doprava do střediska a parkování:

Cesta z Prahy může za bezproblémového provozu trvat i necelých 6 hodin. Lech a Zürs je v zimě přístupný jen od jihu přes sedlo Flexenpass – užší horská silnice velmi dobře prohrnutá se zbytky ujetého sněhu (při větším sněžení vždy řetězy, v případě velkého lavinového nebezpečí není výjimkou ani úplné uzavření cesty). Warth Schröcken je v zimě přístupný naopak jen ze severu – buď přes Bregenz, nebo přes Reutte a Lechtal (bez rakouské dálniční známky). Průjezd mezi Lechem a Warthem je v zimě uzavřen.

Parkoviště:

• v Lechu – za poplatek (garáže v centru poblíž lanovky na Rüfikopf) nebo zdarma (poblíž okrajové lanovky Schlosskopf)
• u nástupních stanic lanovek ve Warthu – zdarma
• v Zürsu u hlavní silnice poblíž lanovky na Trittkopf – zdarma