Švýcarsko
-
Graubünden Savognin - recenze z osobní návštěvy střediska (aktuální podmínky, doporučení a zkušenosti)
Podrobné dojmy a zkušenosti z střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů). V případě problémů s formulářem níže můžete využít náhradní formulář nebo report zaslat e-mailem na reporty@snow.cz.
Krátká aktuální zpráva z návštěvy střediska (odměna 10+ SNOWbonů).
Asi se dá souhlasit s názorem, že se jedná o ideální středisko pro
rodiny s malými dětmi, nejen kvůli skipasu zdarma do 10 let, ale i kvůli
dlouhým, širokým a rovným sjezdovkám, na kterých se caparti mohou
libovolně rozptýlit. A že jich tam bylo! Jen jsem neviděl nějaký
pořádný dětský ski- nebo funpark, ale možná je to tím, že jsme s sebou
žádné děti neměli. 
Ale často byli k vidění rodiče s dětmi a sáněmi, se
kterými vyjížděli lanovkami nahoru a užívali si sněhu i bez lyží.
Největším plusem střediska jsou skutečně luxusně široké a dlouhé dálnice, obvykle pěkné počasí (i když pravé azuro jsme měli snad jen 1 den) a zřejmě obecně nižší návštěvnost - fronty nulové, na sjezdovce člověk často úplně sám. A ta panoramata!
Naopak nevýhodou je absence moderních přepravních zařízení - jak jsou dlouhé sjezdovky, tak jsou dlouhé kotvy. Jezdit na nich je únavné a časově náročné. Ostatně páteřní sedačky by také potřebovaly zrenovovat a zrychlit.
Středisko lze pomyslně rozdělit na 2 části - hlavní mezi Savogninem a Piz Martegnas (2 670 m), která je obsluhována 2 sedačkami a 1 kabinkou, a další mezi údolním Radons a Piz Cartas (2 700 m), kde jezdí pouze kotvy. Co do kvality lyžování, není mezi nimi velký rozdíl, i z Piz Cartas vedou krásné široké ranveje, jen jsou poněkud členitější s řadou zatáček a terénních vln, podobně jako odbočka z Piz Martegnas na Laritg.
Horší bylo, že v době naší návštěvy dosahovaly denní teploty až 15
st., což se pochopitelně projevilo na kvalitě sněhu prakticky už od rána
nebo brzkého dopoledne. Střední patro mezi Tigignas a Somtgant (tj. do 2 100
m) bylo rozměklé už před obědem, po obědě se pak dalo jezdit už jen v
horních patrech mezi Somtgant a Piz Martegnas a v druhé části mezi Tgeps a
vrcholem Piz Cartas.
Sjezd do údolí jen s velkou opatrností. Kromě toho bylo sněhu málo,
udávané výšky pokrývky nahoře 120 cm a v údolí 40 cm byly totální
nesmysl. Dole nebylo prakticky nic, a nahoře i na hlavních tratích se velmi
rychle objevovala holá místa.
Sjezdovky:
Luxusní, velmi dlouhé a velmi široké, jen červené a modré. Červené podél lanovek s minimem terénních nerovností byly daleko lépe sjízdné než jejich modré alternativy, které jsou užší a členitější. Ideální pro slabší lyžaře, děti..., ale vyřádí se i závodník. Červený sjezd ke kotvě Laritg je houpačka s řadou terénních vln, kde je občas nutno pořádně se rozjet do protisvahu. V části Piz Cartas podél kotev krásné červené i modré, mezi nimiž není velký rozdíl, rovněž dostatečně široké. Všechny upravované, jak jen to podmínky dovolovaly.
Sněhové podmínky:
Spíš špatné. Málo sněhu, od rána díky teplotám rychle měkl. Kolem oběda a po obědě slušné lyžování už jen v nejvyšších patrech střediska. Dojezdy ke kotvám rozbité, nutnost vyhýbat se holým místům a směsi sněhu a bahna, a to i na samotných sjezdovkách. Lyžovat do konce dne vůbec nemělo smysl.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Pouze 2 sedačky a 1 kabinka, nejprve stará pomalá čtyřsedačka bez krytu na Tigignas, na ni navazuje komfortní kabinka na Somtgant, poslední je šestisedačka s kryty, kterým však ve většině případů chyběla madla čí úchyty, takže se stejně nedaly zavřít, rovněž pomalá. Pozitivní ale je, že se na čtyřsedačce dá sjet dolů s nasazenými lyžemi, dole k tomu mají uzpůsobený výstup, což se často nevidí. Za daných sněhových podmínek to bylo velmi příjemné. Zbytek areálu obsluhují dlouhé, únavné kotvy, které by rozhodně zasloužily výměnu přinejmenším za sedačky.
Zalidněnost:
Poloprázdno až prázdno. Nejvíce lidí bylo v neděli - zřejmě místní, plné parkoviště, v týdnu poloviční návštěva. Takže nulové fronty, na svazích spousta prostoru jen pro sebe.
Občerstvení a aprés-ski:
V celém areálu jsou jen 3 restaurace - centrální samoobslužná Tigignas, a pak menší na Somtgant a v Radons. Tigignas je příjemná, a řekl bych, že na švýcarské poměry i cenově přijatelná - káva, čaj, punč okolo 3 CHF, pivo cca 5 CHF, menší jídla (párky, klobásky, polévky) 5-7 CHF, hlavní jídla 12-15 CHF, dortíky do 5 CHF.
Apres-ski - vzhledem k dřívějšímu ukončení lyžařského dne má člověk čas na procházku po okolí (např. panoramatická cesta z Tigignas okolo krásného kostela a pevnosti Riom do Savogninu) nebo si může udělat krátký výlet autem (Via Mala, Landwasser Viadukt, jezero Marmorera, lázně Alvaneu Bad, sáňkařská dráha Albula...). V samotném Savogninu toho moc není.
Doprava do střediska a parkování:
Bez problémů přes Salzburg, Inntal (rychlostí 100 km/h), Landeck, Scuol a Julierpass. Na úzké silnici mezi Martinou a Zernezem a částečně i dál až k Pontresině v obou směrech (zejména při zpáteční cestě) desítky aut s CZ značkou mířících do/z Livigna - asi nikde jinde mimo republiku jsem jich tolik nepotkal (zimní české Chorvatsko?).
Parkování - přímo u údolního terminálu je placené parkoviště (5 CHF/den), kousek dál (200-300 m) jsou dvě bezplatná, jedno z nich je na dně vypuštěného jezera Lai Barnagn naproti známého hotelu Cube. Ale taky se dá parkovat u hotelu a dojíždět bezplatným skibusem.
V porovnání s některými od Savogninu poměrně málo vzdálenými areály jde o menší lyžařské středisko. Rozprostírá se svazích nad malým městečkem a jestli je něco jeho plusem, pak určitě dlouhé sjezdovky s převýšením téměř 1 500 metrů a menší zalidněnost.
Naprostá klasika. Jeden a půl kilometru převýšení, sjezdovky bez lidí,
krásné počasí...
Středisko ideální pro rodinu s dětma. Stejně tak pro sportovní lyžaře,
kteří to rádi "pustí", protože v areálu opravdu skoro nikdo není a
člověk má sjezdovku sám pro sebe.
Naprosto nevhodné středisko pro ...
Watles
Sníh v Česku
Sníh v Rakousku
Sníh ve Francii
Sníh na Slovensku