Sjezdovky:
Jako první jsme vyjeli velmi pomalou čtyřsedačkou z hlavního
parkoviště. Na vršku nás čekalo velmi nemilé překvapení. Spojovací
přejezd byl uzavřen. I přesto jsme se tam pomalou a opatrnou jízdou nějak
dostali. Těšil jsem se, že vyzoušíme i nejvýše položenou sjezdovku s
krásným názvem Slamník. Bohužel zde byla celkem hustá mlha, a tak jen
několik jízd. Tato sjezdovka se mi zdála jako asi nejlepší ze všech.
Škoda té mlhy. Zpátky ale na sjezdovku Velký Slon. Zde už žádná mlha
nebyla, a tak se zde nakonec celkem příjemně lyžovalo. Během dopoledne zde
probíhal trénink na skikrosové trati, a tak nebylo možné ji řádne
odzkoušet 
Sněhové podmínky:
Co se týká sněhových podmínek, tak to nebylo úplně ideální. V noci
totiž napadlo 8 až 10 cm nového sněhu a nebylo to upraveno. Při jednom
občertstvení jsme zaslechli i příběh, že v noci se někomu podařilo
převrátit rolbu. Nevím, co je na tom pravdy, a tak vyloženě bez
záruky....
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky jsou zde čtyřsedačkové celkem dvě. Ta U Slona jede velmi pomalu.
Ta druhá už je na tom o chloupek lepší. Mylsím, že by to časem chtělo
něco modernějšího.
Zalidněnost:
Jednalo se o všední den, a tak zalidněnost byla celkem v pohodě. Žádné
fronty se nikde netvořily...
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení jsem dali pouze jedno, a to na chatě Slaměnka. Ceny sice
trochu vyšší, ale jídlo bylo chutné a obsluha taky v pohodě.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska byla vzhledem k nočnímu sněžení trošku
obtížnější. Zejména přejezd přes Červenovodské sedlo byl velmi
výživný. 