Sjezdovky:
Poma na levé straně je jako stvořená k výuce lyžařů začátečníků.
Dvousedačková lanovka jede rychle a i její provoz je bezproblémový. Při
větším zalidnění provozovatel pustil ještě pomu na pravé straně.
Poblíž předposledního sloupu spadnul listnatý strom. Někdo olámal jeho
větve, aby nezasahoval do sjezdovky, čímž se pěkně zašpičatěly a
směřovaly podobně jako bodáky na středověké pevnosti cca 2 m do
sjezdovky. Vzhledem k tomu, že jsem měl na starosti 25 žáků a někteří
jen stěží ovládali své lyže, dovedl jsem si celkem barvitě představit,
jak se mi tam nějaký žáček napíchne. Když jsem na tento fakt upozornil
vlekaře, dostal jsem odpověď, která mne celkem šokovala. "Každý lyžař
musí přizpůsobit svou jízdu stavu a okolí sjezdovky."
Tak potom
nevím, proč se na některých sjezdovkách instalují sítě a žíněnky na
sloupy... Třeba na Hahnenkammu by to pan vlekař se svým přístupem celkem
radikálně protřídil. 
Sněhové podmínky:
V pondělí a v úterý jsme lyžovali na technickém sněhu. Kolem sjezdovek
nebyla po sněhu ani památka. Ve středu napadlo 25 cm mokrého sněhu, který
nám zbývající lyžařské dny zpříjemnil.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Protože tady jezdím již několik let, mohu zodpovědně říci, že
přístup vlekařů se zlepšuje. Při sněžení ometali lanovky a opravdu se
snažili, aby vše fungovalo. I když drobné detaily, na kterých by se dalo
ještě zapracovat, se přeci jen objevily.
Pozor na vracení karty! Pokud ji budete mít jen lehce ohnutou, záloha vám
nebude vrácena. 
Zalidněnost:
V průběhu týdne se na kopci pohybovaly asi čtyři lyžařské kurzy. Ve
čtvrtek a v pátek se k nim ještě přidali civilní návštěvníci.
Největší zalidněnost nastávala kolem 10. až 11. hodiny, kdy se čekalo na
sedačkovou lanovku i 10 min.
Občerstvení a aprés-ski:
Ve spodní stanici je k dispozici bufet a letos se objevil bufet i v horní
části sjezdovky. Jejich služby jsem nevyužil, takže nemohu posoudit.
Doprava do střediska a parkování:
Provozovatel se aktivně podílí na rozšiřování a zpevnění
parkovacích ploch.