Sjezdovky:
Sjezdovky byly samozřejmě umrzlejší a díky mínusové teplotě vydrželi
upravené celý den. Jízda byla rychlejší. Vyjeli jsme na pomě na Slamník.
Sice krásný výhled díky vymetené obloze a sluníčku, ale o poznání
ještě větší mráz a strašnej vítr. Tak tak jsme vyfotili jednu fotku a
mazali dolů. Kromě černé sjezdovky, která se zasněžovala, byl otevřen
celý areál.
Sněhové podmínky:
Sněhu dostatek, na sjezdovkách i mimo. Stromy nádherně zapadané sněhem.
Po obědě, kdy se sluníčko posunulo jinam, vypadaly kopce jak na
černobílém obrazu. Panorama na jedničku.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky jezdily strašně pomalu, ale strašně. Dokonce se mi zdálo, že
pomaleji než minule. Člověk na nich trochu vymrznul. Chtělo by to bublinu a
hlavně zrychlit :).
Zalidněnost:
Lidí bylo opravdu málo. Na vlek se vůbec nečekalo. Dojeli jsme k
turniketům a šup rovnou na lanovku. Na svahu jste samozřejmě lidi potkali,
ale nic hrozného.
Občerstvení a aprés-ski:
Na oběd jsme našli bez problémů místo k sezení. Ve 14 hod. to bylo ale
horší, to se všichni rozhodli jít na jídlo. Ale nevadilo, zašli jsme do
apres-ki na horkou čokoládu. Jídlo dobré. Výborná čočková polévka. Jen
za to pečivo už by nemuseli chtít připlácet. Doporučuji dát si točenou
kofolu a ne colu z automatu. Ta bývá dost často ředěná (v každém
středisku).
Doprava do střediska a parkování:
Silnice byly protažené. Až jsme sjeli z hlavní, jelo se po sněhu, ale
nic hrozného. Zaparkovali jsme na prvním parkovišti, protože jsme se báli,
že výjezd na zadní parkoviště by mohl být horší.