Sjezdovky:
Otevřeny byly všechny sjezdovky. Nejvíce mne bavila hlavní červená
Portášky (1d), která je díky svižně červenému sklonu velice zábavná.
Boční modrá Modřín (2d) je spíš těžší výukový svah, ve střední
části zúžen domem. Sagasserovy boudy (4d) nabízí kromě modré loučky pro
začátečníky také úžasné výhledy směrem k Malé Úpě, kvůli kterým
se tam vyplatí alespoň na chvíli zajet.
Sněhové podmínky:
Příjemné překvapení - sněhu bylo nejen dostatek, ale byl i v dobré
kvalitě. Přestože jsem si ráno nepřivstal a první lano nestihl, ještě po
deváté ráno mne čekal výborně upravený svah se souvislou vrstvou (snad
jen jedno místo, kde byl sníh trochu tmavší + v horní části sjezdovka
otevřena ze dvou třetin) příjemně umrzlého sněhu. V tomto stavu vydržely
Portášky až do nějakých 10:15 - 10:30, kdy začal sníh pod náporem slunce
postupně měknout. Modřín (2d) byl už od rána s několika velkými
vydřenými místy, měkkým sněhem a spadaným listím, zato Sagasserovy boudy
(4d) měly sněhu díky své poloze na rozdávání.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Možná naposledy jsem se svezl starou trojsedačkou Portášky (D1),
SkiResort plánuje její náhradu (i když je možné, že do příští sezóny
ještě vydrží). Nijak extra nepohodlná není (kromě nakopávání do nohou
při nástupu) a při své době jízdy je to taková příjemná regenerace
cestou nahoru.
I přes téměř nulovou zalidněnost jezdila i souběžná
kotva Hofer (D2), která se díky své rychlosti hodila zejména sportovním
lyžařům. Kotva Modřín (D3) není zrovna nejrychlejší, ale vzhledem k
její délce to moc nevadí.
Zalidněnost:
Většinou jsem měl svah pro sebe, protože na celé trati se pohybovalo
maximálně nějakých 20 lyžařů, na Modřínu (2d) snad dva. Obdivuji
skiareál za to, že i přes takhle nízkou zalidněnost jela úplně všechna
přepravní zařízení.
Občerstvení a aprés-ski:
Tentokrát jsem se naobědval v horské chatě Portášky přímo u horní
stanice stejnojmenné trojsedačky (D1). Začátek návštěvy, průchod
ztemnělou chodbou, sice působil poněkud pesimisticky, ale kyselo i
borůvkové knedlíky byly opravdu výborné.
Doprava do střediska a parkování:
Placené parkoviště u dolní stanice Portášek (D1) jsem nevyužil, byl
jsem ubytován v jedné z horských chat. Silnice byla zcela suchá.