Kleinwalsertal aktuální report z 25.03.2017
Kleinwalsertal - recenze z osobní návštěvy střediska (aktuální podmínky, doporučení a zkušenosti)
Celkový dojem z návštěvy střediska
Na Heubergu a Walmendingerhornu už byly v provozu jen malé části sjezdovek, navíc nepropojené, takže jsme je vynechali. V areálu Ifen to bylo lyžování dvou tváří. Ranní idylka, polední lyžovačka a odpolední trápení. Protože jsme si na Ifen vyhradili sobotu, čekali jsem trošku větší návštěvnost než v týdnu. To se i částečně vyplnilo a protože počasí se nenechalo zahanbit, bylo krásné jarní sluníčko, tak i trochu větší teplo. To znamenalo pěkný ranní manšestr, docela ucházející sníh v poledne a totální hrůzu odpoledne, zejména z důvodu nemožnosti sjet dolů jinak než na lyžích. Odpolední dojezdová č. 6, po které se museli vracet všichni, kdo nejeli černou, byla jedna velká tragédie. To vše ale přebilo krásné počasí a výhledy. Takže nakonec docela spokojenost, ale na 5* to tedy nebylo.
Nejsilnější zážitky a zkušenosti z návštěvy střediska
Sjezdovky:
Sjezdovky byly ráno krásně utažené, zejména v horní části ranní manšestr i přimrzlý a krásná lyžovačka. Červené 1 a 2 jsou sjezdovky docela široké s proměnlivým sklonem, kde si lyžovačku docela užijete. Bohužel vzhledem k menší velkosti areálu je zde nejvíce lyžařů, takže se nejdříve "ojezdily" a kolem 12. hod. se již skoro nedaly jezdit, jen pro otrlé. Modrá 4 a 5 jsou příjemné modré vhodné i pro začátečníky, ale i zde se dá dobře rozjet, spodní část modré 5 je však už jen lesní cesta, takže jen užší dojezd zpátky k lanovce. Černou 1 jsme nevyzkoušeli, protože jsme se kochali na horní části areálu a odpoledne jsme již nenašli odvahu v mokrém a těžkém sněhu jí sjet. Z prostřední části dolů vede ještě modrá 6, což je ale pouze lesní cesta, která je docela úzká, takže pouze návratovka a vzhledem k tomu, že ji jezdí každý, kdo jede domů, tak je to spíš pomsta lyžařům.
Sněhové podmínky:
Sněhu na sjezdovkách dostatek, ranní manšestr velmi pěkný, kolem oběda však již sluníčkem zcela zničená dvojka, poté se přidala jednička a od 13. hodiny již tankodrom na 4 a 5 a sem tam již vykoukly stromečky z pod sněhu, velké boule a mokrý a těžký sníh, na kterém se většina lyžařů jen trápila. Samostatnou kapitolou je návratová modrá 6, která zejména po spojení s červenou 2 bylo to nejhorší, co jsem kdy kde letos zažil. Zde by opravdu stálo za to nechat lanovkou jezdit i dolů, kdyby to šlo.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
K červeným sjezdovkám jedna šestisedačka, poté nutný sjezd po červené ke dvousedačce na vrchol. To je velká brzda celého areálu. Pomalá stará dvousedačka, ta by zasloužila minimálně alespoň čtyřku s bublinou. Z dolní stanice ještě jedna stará pomalá dvousedačka pro návaznost na výše zmíněnou dvojku na vrchol. Přibližovací kotva ze spodní části parkoviště.
Zalidněnost:
Vzhledem k sobotě střední, dopoledne se tvořil špunt na cca 10 minut u pomalé dvojky na vrchol, který po 12. hodině odpadl a dále již bez front, ovšem na špatném terénu.
Občerstvení a aprés-ski:
Na vrcholku a u středové stanice restaurace s dostatečnou kapacitou, ale vyšší ceny.
Doprava do střediska a parkování:
Parkování za 3 EUR, doprava buď skibusem, nebo po užší cestě a dostatečné parkoviště. Nevýhoda zdejších středisek je, že když nejsou přejížděcí sjezdovky, platíte za každý areál zvlášť a nelze koupit denní parkovačku pro všechny.
+ plusy
- Výhledy a ranní sníh
- Pěkné červené i modré sjezdovky v horní části
- WC
- Společný skipas
- mínusy
- Parkování placené v každém areálu zvlášť
- Menší počet sjezdovek
- Velmi pomalé dvousedačky
- Nutnost dojet zpět do údolí na lyžích po zničené lesní cestě - modré 6
- Vše jižní svah