Sjezdovky:
Středisko je menší a vzhledem k tomu, že polovina střediska byla
zavřená, tak dispozici byly jen 4 sjezdovky. Z toho na jednu jsme se zřejmě
ani nedostali. Viděli jsme tyčky a spustili se mezi ně v hlubokým sněhu.
Zda šlo o část černé sjezdovky, nebo ne, to nevíme. Následně jsme se
nějak dostali na červenou sjezdovku, ale spodní část černé sjezdovky ne a
ne trefit. :D
Sněhové podmínky:
Ve středisku panovaly přímo pohádkové sněhové podmínky. Během
večera zde připadlo cca 50 cm sněhu a stále sypalo. Vzhledem ke špatné
viditelnosti a špatnému značení sjezdovek jsme si v této peřině užili
srandy a pádů do hlubokého sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
O komfortu se nedá vůbec mluvit. Zde jsou pouze 2- a 4sedačky bez bublin.
V tomhle počasí by se sakra hodily. Dále se zde nachází jedna poma, která
byla v druhé části. Tu zavřeli. Tudíž nebylo možné se dostat k dalším
sjezdovkám v areálu.
Zalidněnost:
Níkdo. Slovy řečeno nikdo, asi proto byla uzavřena druhá část
střediska. Na lanovky se fronty nestály a sjezdovky prázdné. I vlekaři se
nudili a vylézali z kukaní, až když jsme přijeli k turniketům.
Občerstvení a aprés-ski:
V tomto středisku jsme občerstvení nevyužili. No spíše jsme jej
nenašli. :D
Doprava do střediska a parkování:
Do střediska jsme se vydali z města Ziano přes Predazzo na Belamonte do
průsmyku Passo Rolle. Už v Predazzu na kruhovém objezdu se dvě auta potkala.
Silnice byly pokryty vrstvou ujetého sněhu, což vydrželo až do střediska
Bellamonte. Následně se již tvořila silnější vrstva asi do 10 cm. Zde už
začali někteří řidiči panikařit a nasazovat sněhové řetězy. Jednomu
řidiči to stejně nepomohlo a skončil v betonové zdi, která lemovala
silnici. Naštěstí my se vyškrábali i bez řetězů a zaparkovali na
parkovišti. Parkoviště bylo otevřené z jedné třetiny, kde již ležel
sníh ve výšce cca 20 cm. Ve zbylé části parkoviště již byl asi tak půl
metr sněhu. Tam nikdo neparkoval, jen obytňák. Asi čeká na jaro.
Parkoviště zde bylo zdarma.