Sjezdovky:
V provozu byla hlavní modrá sjezdovka s konstantním sklonem, která byla
upravena v solidní šířce, takže se člověk nemusel bát udělat i větší
oblouky.
Sněhové podmínky:
Celá trať dostatečně vysněžena, pouze na jednom místě u lesa malinko
vylézala tráva. Odměnou za ranní příjezd byl nádherný manšestr. Díky
pozvolnému nájezdu lyžařů byly podmínky až do desáté hodiny ideální,
ale ani potom se nijak dramaticky nezhoršovaly. Sice se objevilo pár míst s
hlubším nahrnutým sněhem, ale po ledových plotnách ani památky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V provozu byla hlavní čtyřsedačka, který jezdila asi maximálním
tempem. K nástupu bych měl asi jedinou výtku - sjezd na pás je poměrně
prudký, takže došlo k několika situacím, kdy to malé děti nezvládaly a
poskládaly se na pás a nástupní pás je poměrně nízko umístěn, takže
špunty je třeba docela dost na sedačku tahat. Spousta lidí to tak nezvládla
a během naší návštěvy lanovka minimálně 10x stála.
U parkoviště pak je plácek pro nejmenší s pojízdnými pásy.
Zalidněnost:
První hodinu naprostá idyla, postupně však přijížděla další a
další auta a provoz se zahušťoval. Do desíti žádné čekání, mezi
desátou a jedenáctou do 5 minut, po jedenácté už byla docela fronta, takže
bylo načase vyklidit pole. 
Občerstvení a aprés-ski:
Nevyužili jsme, takže možná tam něco je, ale nevšimli jsme si.
Doprava do střediska a parkování:
Je to sice do kopečka, ale dojezd naprosto v pohodě, parkoviště dlouhé,
pro dost aut. Při našem odjezdu tak do tří čtvrtin zaplněno.