Sjezdovky:
Jako nástupní místo jsme zvolili Pipay (1 550 m), odtud jsme se přesunuli
za jarním sluníčkem na svahy Oursiere a Roche noir. V této části dopoledne
jezdilo pár zbloudilců a prašan byl netknutý všude okolo. V 10:30 jsme se
přesunuli na svahy otočené směrem ke Grenoblu, z nejvyššího bodu
skiareálu 2 400 m pod vrcholem Cime de la Jasse. Všechny sjezdovky byly
pokryty 30 až 40 cm úžasného prašanu, pisty Le pouta a Chamois byly
parádní! Jezdilo se však všude okolo, na panenských svazích a sníh za
lyžemi jen prášil.
Sněhové podmínky:
V průběhu čtvrtka byl areál uzavřen pro silný vítr. Za ten ten napadly
hromady krásného prašanu, se stoupající teplotou v průběhu pátku však
po poledni už ztrácel na lehkosti.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Většina dopravních zařízení jsou zpravidla čtyř- až šestisedačky,
jako spojovací vleky jsou výjimečně kotvy nebo talíře. Bohužel laxní
obsluha občas přichystala nemilé překvapení při nástupu, když přijela
sedačková lanovka plná sněhu (stačilo v den sněžení sedačky sklopit).
Nebylo to jednou, takže jsme po prvních dvou hodinách byli mokří hlavně od
sezení na lanovkách (proto 1 hvězdička dolů).
Zalidněnost:
V pátek vyrazili do areálu především milovníci prašanu, celkově však
bylo lyžařů opravdu málo, více dokonce možná v terénu než na
sjezdovkách.
Občerstvení a aprés-ski:
Na oběd jsme zvolili Chalet des Oudis s pěknými výhledy. Jídlo trochu
dražší (jídlo dne za 14 eur), ale vydatné a chutné. Après-ski jsme dali u
dolní stanice v Pipay v restauraci s terasou Farinaud, kde můžete ochutnat
alsaské pivo značky Meteor.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava z Grenoblu, cca 35 km, trvala asi 40 minut. Parkoviště skvěle
vyčištěná, cesta vypluhovaná již po 8. hodině na asfalt, takže i stroj
Fiat 500 stoupání zvládl bez zaváhání.