Sjezdovky:
Ráno sjezdovky zase parádně umrzlé, tvrdé s dlouhou vydrží, až do
konce se dalo lyžovat a muldy byly pouze menší, i vítr, který byl tedy dost
prudký, sníh z muld rozfoukával. Teplota byla -7,5 stupně, ale díky větru
se pocitová teplota mohla blížit nějakým -15 stupňům. No a
černo-červená Fiskovka byla uzavřená o dolní polovinu - závody dětí v
paralelním slalomu na snowboardech...
Sněhové podmínky:
Přes noc napadlo cca 10 cm nového sněhu a téměř celý den chumelilo.
Podmínky se vrátily k zimnímu ideálu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ale Innogy má k ideálu daleko, jede pomalu, trhaně a docela i zastavuje.
Jezdí se i klidně po dvou i když je fronta na 10 až 15 minut. Nejvíc mě
pobavila paní, na nohách měla lyže, ale místo hůlek měla pod každou
paží čokla, no a jak vjela na pás, tak lehla, museli ji zvedat, sama to
nedávala...
Zalidněnost:
Lidí bylo docela dost, nečekal jsem tolik, do nějakých 10:00 hodin to
ještě šlo, ale pak již byla stále fronta, lepší to bylo na Hromovce,
nikdo nechtěl jezdit na sedačce bez bubliny, tam byla docela kosa. Po obědě
to bylo ve frontě na Innogy jako v Polsku, samej Polák a na sjezdovce
většinou mizerní lyžaři... A dost se divím, kde se vzalo tolik
snowboarďáků, hrůza, jejich směr jízdy je dost nevypočitatelný.
Doprava do střediska a parkování:
Od Vrchlabí nahoru na silnici sníh a v něm vyjeté koleje, s trochou
opatrnosti to šlo.