Sjezdovky:
Všechny 3 sjezdovky byly v provozu, navíc i dětský park. Modrá s
červenou mají příjemný sklon, navíc skoro stejný. Červenou odlišuje jen
asi 100 metrů dlouhý prudší zlom. Černá až překvapí zajímavým
sklonem, dojem ovšem kazí dlouhá prakticky rovná pasáž, která z ní
dělá napůl černou a napůl modrou. Pro lehčí váhy bude spíše problémem
dojet bez bruslení až k lanovce. Délka je podle sklonu od černé s 1 000
metry po modrou 1 500 metry.
Sněhové podmínky:
Sněhu je v Říčkách relativně dost, odhadem 50 až 60 cm. Co velmi
kazilo dojem, byla ale jeho kvalita, resp. čistota. Sníh byl velmi
znečištěný především spadaným jehličím (zřejmě důsledek silného
větru). Dobrou zprávou je, že malé jehličky jsou pro lyže neškodné,
přesto se podvědomě člověk nahnědlým místům vyhýbá. A že jich
je.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Všechny sjezdovky jsou dostupné z páteřní čtyřsedačky, která jezdila
maximální rychlostí. V sezoně bude mít ale zřejmě řada méně
zkušenějších lyžařů či dětí problém s nástupem, je totiž
neodpojitelná. A přesto, že nástupu pomáhá pojízdný pás, rychlost je
celkem vysoká. To ale považuji za plus, nahoře je člověk během cca 8
minut. Ještě rychlejší cestou na vrchol je výjezd starší pomou, která
prakticky trasu lanovky kopíruje. Nenastoupíte na ni však z modré sjezdovky,
protože startuje asi o 100 metrů výš, než lanovka. Taktéž končí asi 50
metrů pod vrcholem. Kratší délka je ale spíš ku prospěchu, odpadají tím
ploché úseky na začátku a konci sjezdovek. Poma je tak volbou hlavně pro
ty, co chtějí jezdit a neztrácet čas a zároveň jim nevadí menší komfort
oproti lanovce. V tento den bylo ale jedno, kterou variantu upřednostňujete,
na pomu se totiž odvážilo pouze pár nadšenců. Stopa pod ní byla doslova
černá, a to zhruba na 80% celé dráhy. Poma vede mezi stromy a její stopu
tak kompletně pokrývalo jehličí. Jednu jízdu jsem zkusil také, ale pod
nohama bylo cítit, jak jehličí brzdí a nehodlal jsem to absolvovat znovu.
Fronty se dnes vůbec nekonaly, lidí bylo pár, proto jsem ani nechápal, proč
areál pomu pouštěl.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla překvapivě nízká, možná to bylo dáno i ošklivou
předpovědí, která slibovala celodenní déšť. Pršet začalo ale až kolem
třetí odpoledne a do té doby jsem si tak mohl užívat prázdné svahy a
díky absentujícímu slunci i sníh, který navzdory teplotě dobře
držel.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvit se je možné v Říčkách asi na pěti místech. Největší je
restaurace u pokladen, která je také nejdražší.
Ostatní kiosky jsou rozeseté po svazích a oběd v nich je naopak velmi levnou
záležitostí. Česnečka, smažený sýr i s pitím 0,5 l do 140,-. Chuťově
dobré, lze jen doporučit.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd po mokré a rozbité asfaltce, která se bohužel na parkovišti
mění v bláto. Škoda...
Parkoviště jsou zde dvě, horní a dolní. Dolní je vzdáleno od areálu
opravdu pořádný kus a dostat se sem je tak možné jen skibusem. To ale nebyl
problém dnešního dne, na horním parkovišti bylo místa dost po celý den. I
po desáté nebyl problém zaparkovat až na začátku. I přesto, že se povede
zaparkovat na nejbližším místě, musíte absolvovat cca 250 metrů do
mírného kopce po svých. Jinak se bohužel do areálu dostat nelze.