Sjezdovky:
Otevřen není stále ještě celý areál, během dne intenzivně
zasněžovali černou a Hromovku I, hodně lidí to kritizovalo, vzhledem k
plné ceně skipasu by měli opravdu zasněžovat hlavně v noci a přes den
mít sjezdovky zprovozněné. Jezdit se tak dalo jen po červené, modré a po
Hromovce II.
My jsme sjeli po červené dopoledne jen jednou, bylo zde na náš vkus už dost
ledových ploten, takže jsme celý den odjezdili po modré. Ta byla ve
slušném stavu dokonce i odpoledne, nejhorší jen spodní třetina – tam se
sníh nahrnoval, ale muldy byly jen sypké. Ledových ploten tu pár také bylo,
ale oproti červené mnohem míň. Problém nastal až při poslední jízdě na
dojezdu k parkovišti po Hromovce – pro mě už hodně rozoraný terén
sjízdný jen zuby nehty.
Sněhové podmínky:
Na webu je uvedeno 35 až 50 cm. Sníh je sypký prašan smíchaný s
technickým, ráno bylo znát na modré sjezdovce, že i zde v noci
zasněžovali, místy se nacházely zmrzlé hrudky. Nebylo to však nic
tragického.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Kromě prvního výjezdu čtyřsedačkou na Hromovku jsme jezdili jen modrou
Innogy. Až na jedno zastavení jezdila plynule, vyhřívání spíš
symbolické. WC jak na Hromovce, tak u ve spodní budově u šestisedačky
čisté.
Zalidněnost:
Ráno jsme přijeli na parkoviště těsně po osmé, parkovali jsme v druhé
řadě. Auta ale přijížděla v celkem rychlém sledu. První tři jízdy po
sjezdovce – idyla, když jsme přijeli k Innogy v devět, trochu mi zatrnulo,
když jsem viděla už lehce nakupenou frontu. Pak to bylo spíš nárazové,
ale zhruba mezi půl jedenáctou a dvanáctou byla fronta už dost značná. Jak
dlouho jsme v ní stáli, nedokážu odhadnout, ale i syn, který fronty
nesnáší, prohlásil, že to čekání není zas tak strašný, že se celkem
rychle a plynule posunujeme. Horší byla zalidněnost v nejfrektovanější
době na modré sjezdovce. Bylo zde navíc i několik lyžařských kurzů,
které se dost pletly. A taky hóódně Poláků, ach jo. Kolem půl jedné
nastal docela velký útlum, párkrát se nám stalo, že jsme dojeli až rovnou
k turniketům. Po druhé hodině zase lidí přibylo, ale už nic
tragického.
Občerstvení a aprés-ski:
Synovi jsem vzala jídlo na cestu do auta, takže vydržel relativně dlouho,
aniž by řval hlady. Na občerstvení jsme udělali pauzu po jedenácté,
vyhnuli jsme se tak největší frontám. Najedli jsme se v restauraci Stadion
– vydatná zelná polévka za 69,- s chlebem, jen by jí mohlo být za ten
peníz víc. Hlavní jídla mimo náš cenový rozsah. Pití vlastní.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava dnes do střediska byla rychlá. Prosolená silnice, ani na
posledním úseku z Vrchlabí nebyl žádný problém. Parkování zdarma na
Hromovce.