Sjezdovky:
V provozu byly sjezdovky 2, 3 a 4, ale při této sněhové nadílce si mohl
člověk vytvořit svou vlastní prakticky kdekoliv - svahy tu nejsou tak
prudké, a proto je riziko lavin ve volných terénech nízké.
Sympatická je délka sjezdovek (2 a 3+4), přesahující 3 kilometry. Sklon
všech vyzkoušených je mírný - červené jsou např. v "rakouském"
měřítku jednoznačně modré a spodní pasáže jsou až skoro rovné. Při
nedostatečné rychlosti musíte ve spodní části sjezdovky č. 2 občas i
zabruslit. Škoda "nakloněné" části sjezdovky č. 3, podobně je na tom
třeba horní pasáž sjezdovky pod Žalým v Herlíkovicích.
Šířka dostatečná, sjezdovka č. 2 v rovinaté pasáži užší.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky by klidně mohly areálu ode mě přinést 5 hvězd, což
by jinak nebylo objektivní. Ale prašan ležící prakticky všude vykouzlil na
mé tváři úsměv už při první jízdě. Stačilo si najít krajní pruh na
sjezdovce a ani nebylo třeba navštívit volný terén - "plaval" jsem v 15
centimetrech čerstvého prašanu, který po celý den neúnavně
přibýval.
Díky mírnějšímu sklonu sjezdovek nebyla nikde až do 16. hodiny ani jedna
mulda.
Nesnesitelné bylo bohužel ve vrchních partiích počasí - velmi silný
vítr, jež nakláněl lanovky a do toho padající sníh s mlhou velmi
omezovaly viditelnost a neustále šlehaly do tváře. S postupujícím časem
už to bylo "na morál", ale překvapivě to množství nadšených polských
začátečníků neodradilo.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Za lanovky a vleky musí putovat jedna z hvězd z hodnocení dolů. Lanovky
Szrenica I a II jsou už spíše archivní dvousedačky, jedoucí nesmírně
pomalu. První z nich navíc kvůli velkému náporu (nezkušených) lyžařů
neustále zpomaluje a zastavuje. Druhá zas jezdila naprosto omrzlá a cesta s
ní opravdu stačila jen jednou - byl by ze mě zmrzlý muž. 
Vlek nebyl v
provozu ani jeden, kotva Sciana vedoucí pod vrchní dvousedačkou měla spadlé
lano, obalené snad 20 cm namrzlého sněhu. Je vidět, že nebyla v provozu už
nějaký čas a péče o ni nebude prioritou areálu. Ostatní mimo provoz
zřejmě kvůli povětrnostním podmínkám.
Vzhledem k počasí ale nebyl žádný důvod kterékoliv z těchto zařízení
využívat a mrznout na nich. Celou dobu jsem si tak vystačil s expresní
šestisedačkou vedoucí cca 400 metrů pod vrchol. Ta jezdila po celou dobu
maximální rychlostí a dobu strávenou v nepříznivém počasí tak
eliminovala. Škoda jen chybějící bubliny.
Zalidněnost:
Pod spodní dvousedačkou celý den nesnesitelná fronta na cca 15 minut,
horní dvousedačku jezdilo jen několik "skalních". Šestisedačka po celou
dobu s čekáním maximálně na 5 sedaček. Na sjezdovkách se hustota
zalidnění zvyšovala úměrně s nižší nadmořskou výškou - to bylo dáno
obrovským množstvím lyžařů ze spodní dvousedačky.
Občerstvení a aprés-ski:
Nevyzkoušel jsem, ale u otevřených sjezdovek se nenachází žádné.
Všechny chaty a restaurace jsou situovány u dojezdu a u kas. Výběr je tu ale
dostatečný, od pravé tyrolské chaty až po salaš. Navíc vše moderní,
nově postavené.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava tam přes Harrachov relativně bez problémů, ještě bez srážek.
Na silnici místy jen střední pruh z tajícího sněhu.
Tragická situace s parkováním v areálu, za kterou bohužel putuje druhá
hvězda dolů. Zhruba kilometr před areálem takřka nehybná kolona,
způsobená zřejmě špatnou organizací a velkým počtem návštěvníků.
Naštěstí se mi po několika desítkách minut povedlo zachytit místo po
jednom z odjíždějících aut, které stálo vedle silnice cca 500 metrů
před areálem. Parkování tu stálo kolem 2 zlotých na hodinu, nikdo ale
platbu zřejmě nekontroloval (měl jsem drobné jen na 3 hodiny).
Cesta zpět poznamenaná vydatným celodenním sněžením, ale stále
sjízdná. Na silnici do Harrachova již cca 10 cm sněhu, v Polsku posypáno, v
ČR nikoliv. Přes silnici byl spadlý strom, takže provoz byl veden
kyvadlově, ale hasiči na místě na odstranění pracovali. Od Kořenova už
kompletně bez sněhu.
Polsko 
Semmering
