Podrobné dojmy a zkušenosti ze střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů).
Menší lyžařské středisko s převážně severně orientovanými svahy
kousek od mnohem větších a známějších center jako Kitzbühel se
sjezdovkami přesahujícími do Německa směrem na Reit im Winkl. I přes
probíhající jarní prázdniny a nádherné počasí únosné množství
lyžařů, fronty jen velmi nárazově a jen na osmisedačce, jinak plynulý
provoz. Sníh díky převážně severní orientaci tvrdý ve velké části
areálu do konce provozní doby.
Začátečníci se drželi v dolní části areálu na německé straně v
obrovském množství, občas "přetekli" do vyšších partií, ale nic
hrozného. Sjezdovky široké, i když občasné terénní zlomy donutily k
přibrždění a prozkoumání terénu pro občasného hada lyžařské školy
vyskytujícího se bohužel i na černém svahu.
Sjezdovky:
V horní části převažují červené sjezdovky s převážně severní
orientací, doplněné jednou sportovnější černou z nejvyššího bodu
střediska. Směrem západním sjezdovky modrají, stejně tak modré je to Reit
im Winklem. Zde již prakticky jen čistý výukový terén velmi mírný a
plochý, ale zase neuvěřitelně prostorný a přehledný.
Nedoporučuji, pokud teda nebudete parkovat na německé straně, sjezd k
údolní stanici kabinky po sjezdovce označené modrou barvou. Pod dolní
stanicí kotvy obsluhující její horní část jde jen o odjezdovou cestu
místy velmi mírnou, odsuzující snowboardisty neznalé poměru do role
pěších turistů a lyžaři se pěkně zapotí, než dopádlují až ke
kabince. Ale chtěl jsem projet vše, tak jsem se zapotil přiměřeně
také.
Pro mě nejhezčí sjezdovky byly z nejvyššího bodu střediska obsluhované
odpojitelnou čtyřsedačkou a šestisedačkou. Zde přilehlá černá velmi
tvrdá celý den.
Jinak v areálu přiměřeně návštěvnosti se sjezdovky postupně
vyšoupávaly, kopce cukru nemohly chybět. Na slunci exponovaných úsecích
samozřejmě sníh měknul, ale nebylo jich mnoho.
Sněhové podmínky:
Sníh zde byl přírodou nadělen velmi štědře, ale jistě podpořeno i zasněžováním. Nebyl problém.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Až na 1 starou čtyřsedačku neodpojitelnou vše rychlé odpojitelné - 1 čtyřsedačka bez krytu na vrchol Steinplatte (může být v horších klimatických podmínkách problematičtější) a 1 bez krytu na širokánské modré na německé straně )zde trochu přerušovaný provoz díky obrovskému množství začátečníku v dolní části areálu) a další 6- a 8 sedačky již s krytem a možná i s vyhříváním, ale to nebylo zapnuto, neboť počasí nádherné bylo po celý den. Z německé strany kabina pohodlná, ale na lyžování prakticky nevyužitelná, viz výše. Pouze transportní kabinka bez přilehlé sjezdovky z rakouské strany je rychlá, ráno jsem seděl hned v druhé... Parkoviště velké na obou stranách, bezplatné, přiměřeně naplněné.
Zalidněnost:
Ráno pohoda, vrchol někdy kolem 11:00, ale 8sedačka rychle dav odvozila. Boční lanovky celý den v pohodě. Po obědě lidí ubývalo, před koncem provozu mnoho lyžařů na sjezdovkách nezůstalo. Buď odjeli, nebo vysedávali v příjemných chatách po areálu, slunili se a odpočívali.
Občerstvení a aprés-ski:
Velké množství po celém areálu, ale neměl jsem čas, 3 Corny tyčinky na celý den a tekutiny před a po lyžování.... Vzhledem k obrovskému množství zákazníků na terasách před chatami, služby zřejmě slušné.
Doprava do střediska a parkování:
Velké parkoviště na obou stranách hranice, bezplatné, upravené. Cesty suché, velké sněhové bariéry po lednovém sněhopádu.
Poslední den naší tour po Rakousku jsem hledal nějaký malý areál, který je už na zpáteční cestě z Tyrolska do ČR a volba padla na Waidring
Rakousko 
