Sjezdovky:
Sjezdovky ne, je tam pouze jedna, a to modrá odshora až dolů a po ní nás
nechají Slováci jezdit snad celou zimu, ten kousek Hromovky, to snad ani není
sjezdovka. Upravené byly normálně po špindlerovsku, občas byla roleta, ale
po ránu byly umrzlé a tvrdé, časem jak se oteplovalo, tak měkly a
nerovnosti sjezdovky přestávaly vadit.
Sněhové podmínky:
Jediné, co omlouvá skiareál, že sněhu moc zatím nenapadlo a je teplo,
ale nevím, proč nejede Medvědín, my si neplatíme žádnou půlku, prostě
na nás šetří, aby měl větší zisk pro sebe a své nenažrané
akcionáře. Sněhu na Medvědíně je dost, alespoň na to, aby jel.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jezdí stále dvě lanovky a co je slyšet, tak vše bude jezdit jen o
víkendech, tzn., že dvojka a kotva na Hřišti pojedou jen o víkendu.
Zalidněnost:
Nejdříve paráda bez lidí na sjezdovce, jezdilo se nahoru dolů, to se
managementu skiareálu asi moc nelíbilo. Až okolo 10:30 hodin se tam objevily
polské lyžařské kurzy a ta jedna chudinka sjezdovka začala být docela
přecpaná.
Občerstvení a aprés-ski:
Zdejší předražené občerstvení jsem opět jako vždy nevyužil, ale
mrkl jsem, co mají dole ve Vrchlabí v Divadelním klubu, byla květáková
polévka a střapačky, polévky co si nalejete, a to vše za 90 Kč. I tady
zdražili, ale normálně.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta úplně v pohodě, ovšem jen někde k Volskému dolu, odtud to
vypadá, že cestáři údržbu bojkotují. Ve sněhu místy jen vyjeté koleje,
místy namrzlé. Je to, jako kdyby napadl metr a oni s ním bojují.