Slovensko
-
Kysucké Beskydy Oravská Lesná - Orava Snow - recenze z osobní návštěvy střediska (aktuální podmínky, doporučení a zkušenosti)
Podrobné dojmy a zkušenosti ze střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů).
Když jsem dostal od kamaráda nabídku, že jede vyzkoušet středisko Orava
snow v Oravskej Lesnej, hned jsme si vzpomněl na dávnou scénku z mého
dětství, když jsme si přes tuto zapomenutou vesničku zkrátili cestu do
Suché Hory. Cesta vedla pořád do kopce, zužovala se, až se kdesi na
hřebenech změnila v polňačku, aby se zase rozšířila a my dorazili do
cíle. Nejednou jsem na to po cestě nostalgicky zavzpomínal. 
Místo
zapadlé vesničky nás však přivítalo velmi pestré středisko, které
zřejmě prošlo v minulých letech dynamickým vývojem a má co nabídnout
širokému spektru vyznavačů zimních sportů.
Sjezdovky:
Středisko disponuje jak červenou sjezdovkou Kohútik, která nabízí několik možností sjezdu a měří cca 1 000 m, tak také širokými modrými sjezdovkami Lehotskými, kde se to hemžilo rodinami s malými dětmi.
Sněhové podmínky:
V okolí leželo odhadem 20 až 30 cm přírodního sněhu, který byl na sjezdovkách průběžně dosněžován. Vzhledem k tomu, že vlekaři využívali mrazivé počasí, zůstala děla a tyče zapnuty i během provozu, což nebylo úplně komfortní a navíc vytvářely hlubší návěje sněhu, které obzvlášť na mírné Lehotské hodně zpomalovaly. Při letošní sezóně však je potřeba využít každou mínusovou teplotu k vytvoření zásoby sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lehotská i Kohutik jsou obsluhovány čtyřsedačkami, na Lehotské je k dispozici i o něco kratší poma.
Zalidněnost:
Ze začátku minimum lidí, postupně však přibývali, hlavně malé děti na Lehotské. U lanovek však bylo odbavování svižné a většinou se vůbec nečekalo.
Občerstvení a aprés-ski:
Nevyužili jsme.
Doprava do střediska a parkování:
Dojezd až ke středisku, parkoviště se nám zdálo poměrně malé, ale po prozkoumání mapy jsme zjistili, že je k dispozici ještě jedno.
Orava Snow u Oravské Lesné je velmi příjemné rodinné středisko, vhodné zejména pro rodiny s menšími dětmi, případně pro výuku lyžařů
Přechod mezi velkými zahraničními středisky a spíše menšími našimi (promiňte, že uvádím slovenské středisko mezi "našimi", ale narodil jsem se v Československu) je ohromný skok, ale je potřeba se na to dívat nezaujatě a hledat to hezké, co se dá najít (a dá se najít všude). Prostě hory nepředěláme, ...
Lyzovani se opravdu povedlo. Po ránu sjezdovky krásné urolbovany. Den predtim snehopad s 20 cm nového prachoveho sněhu. Jezdili jsme na lanovce Kohutik. Ráno liduprazdno, od desáté do 11:45 fronta 2 až 4 minuty, po tom již bez čekání. Mapka areálu zvyšuje obtížnost všech tratí oproti skutečnosti. Středisko spíše pro začínající lyžaře a pro rodiny s dětmi. Sportovní lyžař si zde moc prudkých sjezdovek neužije.
Středisko je vhodné pro rodiny s dětmi. Sjezdovky jsou široké, vhodné pro výuku lyžování. Jediný problém byl ráno, když jsme si chtěli koupit skipas. Dluhá fronta u jediné otevřené pokladny pro celé středisko. Management tímto jen ukazuje, jak ignoruje návštěvníky, které nechává přes půl hodiny čekat. Tato situace se opakuje denně. Když jsem žádal pokladní, ať mi zavolá managera, tak mi akorát řekla, že na něj nemá číslo, což mi už připadalo opravdu jako výsměch. Za ty peníze bych předpokládal lepší servis.
Návštěva z Moravy stojí zato, jen pokud jedete s dětmi nebo pro začátečníky. Ale i to dnes najdete podstatně blíže a levněji. Cesta ze Zlína skoro tři hodiny, furt přes dědiny. Byli jsme tam na zlevněný skipas a počasí vyšlo, takže jako výlet dobré.
Stredisko mensieho typu, relativne nedavno zrekonstruovane, pre nenarocnych lyziarov alebo rodiny s detmi ako stvorene. Toto stredisko sa stava koloniou ludi zo zapadneho slovenska z okolia Bratislavy, Trnavy, ktori tu maju pokupene domy, resp aj cele stredisko
Tanvaldský Špičák
