Sjezdovky:
Přes týden jezdilo omezeně jenom 5 sjezdovek, rozmýšleli jsme, že
nepojedeme, nakonec nasněžilo a otevřeli další sjezdovky. Marguška II byla
slušně upravená, ráno manšestr, kolem oběda lehce rozježděná, ale díky
mrazivému počasí to drželo.
Sněhové podmínky:
Sněhu moc nebylo, pár sjezdovek zavřených, freeride mimo sjezdovky vůbec
nebyl možný. Sem tam vydřený flíček na sjezdovce, ale na tu bídu kolem
nakonec jsme byli rádi za tohle.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Klasika, ze začátku lanovky 2- až 3x za jízdu zastavily, pak se asi
zahřály nebo co a už jezdily. Vyzkoušeli jsme i telemix na Lálíkach, na
kabinku se trošku čekalo, ale za větru a zimy to bylo pohodlnější než na
sedačce.
Zalidněnost:
Do desáté hodiny absolutně bez front a bez lidí na sjezdovce, pak se to
začalo naplňovat a na otevřených sjezdovkách to bylo poznat. Čekalo se
jenom pět minut na přibližovací kotvě (na Hladké) a pak prý také dole na
Dedovke, ale tam jsme nesjížděli. Jinak minutka dvě, takže se dalo.
Občerstvení a aprés-ski:
Spousta hospůdek a bufetů, my byli v kolibě na Dědovce, pivo pouze
lahvové 2 až 2,5 eura, kafe a svařák podobně, jídla do 10 eur, neměli
polívky, což nás celkem překvapilo, ale vedle v restauraci měli výběr asi
ze tří polívek. Bylo tam nějaké mistrovství ve vaření kapustnice,
pěkně to vonělo, dalo se koupit až odpoledne, ale to už jsme
nestíhali.
Doprava do střediska a parkování:
Přijeli jsme brzo, před osmou, tak jsme zaparkovali bez problémů na
Dedovkách, ale rychle se to zaplňovalo, po hodině už parkovala auta na
záchytných parkovištích a lidi jezdili skibusy. Cesty suché, od hlavní
cesty klasicky rozbité a slalom mezi překopy a výmoly.