Kaprun - Maiskogel aktuální report z 09.02.2020

Sjezdovky:

Sjezdovek zde moc není, za to ta hlavní, která míří z vrcholu až do Kaprunu, překoná slušné převýšení 965 metrů asi na 5 až 6 kilometrch své délky podle toho, jakou variantu si vyberete. Moc hezký je asi 2kilometrový černý padák Schermer Steihang. Dá se objet po modré sjezdovce č. 31 Familienabfahrt. Zdejší sjezdovky jsou nadstandardně široké , úplné letiště. Pozor na křížení sjezdovky č. 33 se silnicí asi v její polovině. Byl jsem z toho překvapený, když jsem se tam přiřítil v plné rychlosti a vidím auto , jak si to šine přes sjezdovku a že jich za ten den bylo. Je to ale dobře označené.

Sněhové podmínky:

Sněhu je zde dost, ale je ho méně než na ledovci. Čím níže lyžujete, tak je více technického než přírodního. Odpoledne se z něho seškrabává písek a jsou zde místa i s ledovými plotnami. To na ledovci nebylo. Takže to chce mít pořádně nabroušeno. I ta úprava tratí byla o malinko horší:-|. Holt jiný sníh je v 800 metrech nad mořem anebo ve 2,5 kilometrech.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Zde je hlavním dopravním zařízením kabinka Maiskogelbahn 1+2 pro deset lidí, která míří z obce Kaprun 768 m n. m. až na Maiskogel, který je v nadmořské výšce 1 570m n. m. Zde můžete přesednout na novou kabinku 3K K-onection, která směřuje na ledovec, anebo zůstat jako já zde. Dále je vám k dispozici v horní polovině 6sedačka Almbahn Kaprun, která končí ještě výše než kabinka. Její délka je 2 206 metrů. No a také je zde jeden vlek.

Zalidněnost:

Ráno trochu menší frontička na páteřní kabinku Maiskogelbahn. S postupem času se nečekalo. Většina lidí totiž míří na ledovec, a tak je zde volněji, a to je paráda. Moc jsem si to zde užil. Na šestisedačku se čekalo tak na 3 až 4 lavice, paráda! Fakt se už těším na fronty ve Špindlu, abych si trošku odpočinul od lyžování.

Občerstvení a aprés-ski:

Nevyužil jsem. Pár míst zde je, kde se dá něco sezobnout, nebo si jen tak lehnout do lehátka a slunit se v tom neskutečně krásném počasí. Velmi mě překvapila aprés-ski párty dole u nástupu na kabinku, to byl ve čtyři hodiny odpoledne neskutečný bengál. Někteří lidičky toho měli dost pod návalem alkoholu, a to ještě za světla.

Doprava do střediska a parkování:

Po lyžování míříme domů k Rumcajsovi ještě před avizovanou bouří Sabine, která se žene Evropou na východ. Jedu přes Lofer, kde je menší kolona asi na 20 minut, přes Salcburk, Linec Budějky, Prahu až do Jičína a cesta naprosto bezproblémová. Jízda trvala asi sedm hodin a po půlnoci jsme doma. Trochu mě udivilo, že se nedalo natankovat LPG v Zell am See, i když na netu benzinka BP uvádí, že LPG vedou, ale měli jen CNG, a tak musím jet asi 100 km na benzín, když dojde plyn, až na Dolní Dvořiště. Síť LPG stanic v Rakousku je dosti malá.