Sjezdovky:
Sjezdovky byly otevřené všechny a stále stejné, modré jsou opravdu
modré, nahoře pěkné a i ideální pro trénink dětí. Dolů už je to
spíše jen sjížděcí lesní cesta. Opět jsem nepochopil horní černou,
která je černá asi jen pro okrasu, zatímco spodní černá je poctivá.
Červené dvojky od Olympiabahn jsou luxusní až dolů.
Sněhové podmínky:
Fantastické, prašanu nahoře 3 metry a neustále se sypal další. V sobotu
ráno během dvou hodin v horní části napadlo dalších 15 cm. To byl mazec a
opravdu se po dvou hodinách jednalo spíš o jízdu ve volném terénu než na
sjezdovce. Ale v pátek to byla jedna paráda, tvrdé, upravené, luxusní. Jen
po obědě ve spodní části dojezdu modré to začlo měknout a udělaly se
menší boule, ale opravdu jen menší.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Vyhřívaná Olympiabahn a vyhřívaná 10 moderní kabinka vlastně
obstarají vše (pominu boční kotu na tréninkovém hřišti) Tady není x let
co zlepšovat.
Zalidněnost:
Zalidněnost v pátek a kupodivu i v sobotu opravdu relativně malá. Navíc
většina jezdila po po modrých anebo po černé, takže červené zely
prázdnotou a ještě v poledne se v pátek jezdilo v krásných podmínkách.
Fronta za celý den žádná, maximálně ta, že jste si čekali na svoji
kabinku/sedačku.
Občerstvení a aprés-ski:
Nevyužito, každopádně rakouská klasika - v horní i dolní stanici
restaurace a v mittel je jedna Hütte.
Doprava do střediska a parkování:
Parkvné 3 eura. To je jediná nevýhoda tohoto střediska (Fellhorn,
Nebellhorn i Söllereck). Všude platíte! Doprava veselá, v sobotu kdo neměl
čtyřkolku, tak nad Riezlernem ve stoupání 17 % dojezdil a dvoukolky
nasazovaly řetězy. Tady se Subárko konečně vyřádilo.