Sjezdovky:
Sjezdovky ráno utažené s manžestrem, ale věděl jsem, co pod tímhle
pozlátkem je... Ledová deska jako beton. Bez lyží ostrých jako kudly tam
ani nelezte a platí to pro všechny areály. Jak se to vydřelo na led, tak
ostré hrany přišly ke slovu. Bylo hned z lanovky vidět, jak je kdo na tom...
lidé, bruste! Nebo počkejte na oblevu...
Sněhové podmínky:
Sněhu je v Deštném a okolí víc než v okolí Špindlu, tady to prostě
spadlo, což je dobré i pro běžkaře.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jezdila čtyřka a pak dvojka s kotvou u Valachovky, ale kotvou nahoru to
bylo teda něco - povrch s vyjetými ledovými kolejemi, různě to poskakovalo.
Zase to ale jede rychleji než ta dvousedačka, která i zastavovala.
Zalidněnost:
Lidí bylo víc, ale frontu jsem nestál ani minutu. Bylo to nahoru dolů.
Oni se tam tak nějak střídali, ten led není nic moc pro toho, kdo na tom moc
často nestojí.
Občerstvení a aprés-ski:
Jsem vycvičený ze Špindlu, ale budu muset mrknout, jak to tam letos mají.
Takže zatim nic.
Doprava do střediska a parkování:
Teď už jen dálnice, Smiřice, Opočno, Dobruška. Ale je tam trochu
nebezpečí, že potkáte náklaďák s řepou, co jich jezdí nepočítaně do
cukrovaru v Českém Meziříčí a už jezdili. Měl jsem štěstí, potkal
jsem hned dva, ale byli v pohodě, dali mi blinkr, že je můžu předjet. Parkování
v pohodě. No a doma jsem musel hrany trochu strhnout, ten led jim dává...