Sjezdovky:
Otevřeny byly všechny svahy s výjimkou Hýbnerky (13) a dolní části
sjezdovky U Kostela 1000 (8). Mile mne překvapila modrá Kolbenka (4), které
by za mne slušelo i červené označení a na níž se během přejezdu z
Pomezek ke Kostelu vyplatilo chvíli pobýt. Když už jsme u toho přejezdu,
pojďme se na něj podívat blíže. Lehce kostrbatý je přechod z Pomezek 1
(1) k Trautenberkovi (3), po silnici, kterou je nutno překonat, naštěstí
však auta jezdí pomalu. Trautenberk (3) začíná velmi placatě, ale krátce
po polovině se zlomí do prudšího svahu a míří do údolí potoka Černá
voda. Následuje výjezd kotvou Kolbenka (E) a velmi mírný traverz Moravanskou
spojkou (5), kde je - stejně jako na začátku Trautenberka (3) - nutné
odpichování/bruslení. Zpáteční cesta Vlčí spojkou (7) je o poznání
svižnější; Spojka II. (11) od Rennerovky (6) k dolní stanici vleků U
Kostela 400 a 1000 je dokonce takovým hravým tobogánem. Jen ještě krátce
vypíchnu přehledné červené dálnice Pomezky 1 (1) a U Kostela 1000 (8) coby
přirozené vlajkové lodě zdejší sjezdovkové nabídky.


Sněhové podmínky:
Oblevu se Malé Úpě podařilo ustát. Mimo sjezdovky leží asi dvacet
centimetrů - místy méně, místy možná i více -, na nich čtyřicet.
Chválím výtečnou ranní úpravu, která vzhledem k nízké návštěvnosti
(viz níže) leckde vydržela opravdu dlouho, zejména na Rennerovce (6) a
Kolbence (3). Opatrnější jízdu si vzhledem ke své zledovatělosti žádala
Vlčí spojka (7). Trochu nepříjemná byla puštěná sněhová děla
(obzvlášť na Trautenberkovi (3), Vlčí spojce (7) a U Kostela 1000 (8)), ale
chápu, že mráz se v povětrnostně kolísavé sezóně musí využít.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Samé vleky (kotvy a jeden jednomístný bubínkový vlek) skýtají v
současné době zásadní výhodu - nejsou nutné respirátory a rozestupy se
dodržují snadněji (a člověk si nemusí pokaždé nemusí sundávat batoh,
to je taky fajn
). V provozu byly všechny s výjimkou Hýbnerky (13) a u
všech byli ochotní a příjemní vlekaři. Toalety u dolní stanice kotvy
Pomezky (A) moderní a čisté, u vleků U Kostela (G, H) lehce punkové, ale
vytápěné a použitelné.
Zalidněnost:
Vzpomněl jsem si na neslavnou návštěvu
Špindlu, kde jsem se na den přesně před šesti lety horko těžko proplétal
davy ostatních lyžařů, a byl jsem velmi zvědav, jak to v top prázdninovém
termínu bude vypadat na Malé Úpě. Stručně řečeno, byl jsem nadšen. Na
Pomezkách bylo živo, ale stačilo přejet ke Kostelu a ocitl jsem se na
téměř liduprázdných stráních mezi malebnými chaloupkami. Jen párkrát
byli přede mnou třeba dva lidé, jinak se nečekalo vůbec a sjezdovku měl
člověk většinou sám pro sebe.
Občerstvení a aprés-ski:
Po lehkém a brzkém obědě z vlastních zdrojů jsem navštívil restauraci
(no, spíš takový lepší bufet) s uřvanou hudbou SKiMU House v dolní
části svahu Pomezky 1 (1). Mizerný výběr a vysokohorské ceny (samotné
hranolky za 95 Kč), ovšem je třeba přiznat, že porce trhaného vepřového
masa s čedarem a hranolky byla opravdu pořádná a chutná. Stálo to 185 Kč,
velkou Kofolu měli za 50 Kč.
Doprava do střediska a parkování:
Několik placených parkovišť, u infocentra za 200 Kč/den.
Silnice
č. 252 s uježděným sněhem.