Sjezdovky:
Sjezdovky se rozkládají na jednom kopci a jsou hodně do šířky.
Nejdelší sjezdovka vede podél lanovky a má asi 800 m. Další sjezdovky jsou
o něco kratší, cca 500 až 600 m. Na šířku jsem napočítala asi 4 tyto
kratší sjezdovky, ale k lyžování byly upravené pouze dvě. Teoreticky se
dalo jezdit i na těch neupravených, ale hloubka propadajícího se sněhu a
lehká krusta na povrchu byla poměrně nepříjemná, tak jsme jen vyzkoušeli
a pak už jezdili raději na upravených částech. Šířkově jsou všechny
sjezdovky hodně široké. Převážně jsou to modré, jen ta část, co vede
podél lanovky, je červená.
Sněhové podmínky:
Velmi dobré, sněhu dostatek, z minulého dne dobře urolbované a
přimrzlé, na povrchu se celý den nafoukával prašánek, takže každou
jízdu šlo o novou stopu. Jediná vada na kráse bylo množství popadaných
větviček naprosto všude, ale to se dalo v těch větrech očekávat. S tím
nikdo nic nezmůže.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jezdila lanovka dvousedačka, a poma. Bohatě to dostačovalo. Ptala jsem se
na další vleky, které jsou uvedené na mapce, a ty údajně dlouhodobě
nefungují. Škoda.
Zalidněnost:
Za celý den zde naráz nebylo víc než 15 až 20 lyžařů, spíše ale
míň, do 10. Na neděli velmi neobvyklý jev, ale asi je všechny odradila
předpověď počasí.
Občerstvení a aprés-ski:
Restaurace v dolní části areálu je fajn, je zde velký výběr teplých
jídel i nápojů. Využili jsme a byli jsme spokojeni.
Doprava do střediska a parkování:
Jeli jsme z Jeseníku, tedy pár km, v Lipová Lázně se jen z hlavní cesty
sjede na záchytné parkoviště, kde se přezujete, a nahoru do střediska už
vás vyveze skibus, samozřejmě zdarma. Dolů taktéž skibusem. Takže velká
spokojenost, že nemusím překonávat zasněžené bílé silnice. Parkovací
plocha byla docela velká, a bylo zde asi jen 1 auto.